6 C 131/2022-55 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 252 Kč s příslušenstvím jako smluvní pokutu za porušení smluvené povinnosti sjednané ve smlouvě o úvěru. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tím, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne 20. 7. 2017 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč. S ohledem na neplnění závazků ze strany žalovaného došlo k zesplatnění úvěru, kdy nová jistina činila částku 30 980 Kč. Žalobkyně zahájila soudní řízení, jehož výsledkem byl rozsudek Okresního soudu ve [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobkyně uvedla, že shora uvedený soud mimo jiné přiznal žalobkyni právo na úhradu smluvní pokuty dle čl. 6 smlouvy ve výši 998 Kč a smluvní pokuty dle čl. 6 smlouvy ve výši 5 250 Kč (tj. 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 30 980 Kč za období od prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny úvěru do 12. 6. 2018). Předmětným rozsudkem zdejšího soudu pak bylo dle žalobkyně žalobě, co do smluvní pokuty, v plném rozsahu vyhověno. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny trvalo i po datu 12. 6. 2018 a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty z dlužné nové jistiny úvěru i za následující období. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 30 980 Kč za dobu od 13. 6. 2018 do 14. 3. 2022, v souladu s limity v čl. 6 smlouvy a s ustanovením § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru ve výši 6 252 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 252 Kč od 31. 3. 2022 do zaplacení. 2. Dne 26. 9. 2022 se uskutečnilo jednání, při kterém právní zástupkyně žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání, neboť bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného. Soud tomuto návrhu nevyhověl, jednak z důvodu, že žalovaný byl k tomuto jednání předvolán vzorem č. 14 o. s. ř., nikoliv vzorem č. 18 o. s. ř. s poučením o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání pro případ, že se k jednání bez řádné omluvy nedostaví, především však z hmotněprávního – dále uvedeného – hlediska. 3. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 4. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru), Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Dle ustanovení § 122 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 8. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Dle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Soud si připojil spis vedený u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] mezi týmiž účastníky. Z hodnocení klienta ze dne 20. 7. 2018 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že má čistý měsíční příjem ve výši 9 666 Kč ze zaměstnání u [anonymizována dvě slova] [obec] s datem nástupu [datum], výdaje žalovaného byly vyčísleny ve výši 3 410 Kč (jako životní minimum), 2 000 Kč na bydlení a 500 Kč na položku ostatní. Dále žalovaný uvedl, že má základní vzdělání, bydlí v pronájmu. Paní [jméno] [příjmení] za centrálu žalobkyně v poznámkách uvedla„ CEE OK, INKASO NEDOLOŽENO“ a schválila poskytnutí úvěru žalovanému. Z výpisu záznamů z registru SOLUS ze dne 20. 7. 2017 soud zjistil, že žalovaný nemá evidovanou žádnou splátku po splatnosti. Z výpisu z registru NRKI/BRKI ze dne 20. 7. 2017 soud zjistil, že žalovanému byl vygenerován příznak č. 14, což znamená, že je v registru příliš nový nebo má rozpracované žádosti, nebylo mu tedy přiděleno žádné skóre. 12. Z návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru/smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 20. 7. 2017 (dále jen„ smlouva o úvěru“) vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovaným bylo uzavřeno ujednání, ve kterém se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 25 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobkyni celkem uhradit částku 98 352 Kč za dobu trvání úvěru v délce 48 měsíců, při celkové výši splátky 2 049 Kč a zápůjční úrokové sazbě 151,58 % ročně. Dle čl. 1 smlouvy o úvěru provedl poskytovatel před uzavřením smlouvy posouzení úvěruschopnosti klientů, kteří mu v této souvislosti předložili originály platných osobních dokladů, dokladů o příjmu a další doklady a informace požadované poskytovatelem nezbytné pro posouzení jejich úvěruschopnosti. Dle čl. 6 smlouvy o úvěru je žalovaný, jestliže se ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 30 dnů, povinen za