6 C 157/2022-60 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 760 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne 9. 7. 2021 na internetových stránkách [webová adresa] se společností [anonymizováno] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 12 000 Kč, který měl být splacen do 8. 8. 2021, žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 760 Kč. Úvěr byl žalované vyplacen dne 9. 7. 2021 na její bankovní účet. Žalovaná se dostala do prodlení, když úvěr do data splatnosti nevrátila. Předmětem žalobního návrhu je zaplacení částky 14 760 Kč (tj. jistina ve výši 12 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 760 Kč) se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 760 Kč od 9. 8. 2021 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 2. Na výzvu soudu žalobkyně dne 1. 8. 2022 uvedla, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení žalované o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně však nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. 3. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Dle ustanovení § 1959 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 9. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 9. 7. 2021 a výpisem z účtu žalované vyplývá, že [anonymizováno] uzavřelo s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (zadáním potvrzovacího kódu, který byl zaslán na telefonní číslo uvedené žalovanou) a uhrazením verifikační platby dne 24. 7. 2020 ve výši 0,01 Kč ujednání, ve kterém se zavázalo poskytnout žalované částku 12 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku splatit a zaplatit veškeré úroky přirostlé k úvěru a další platby. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 279,83 % ročně, čemuž odpovídá úrok ve výši 2 760 Kč, splatnost byla stanovena do 8. 8. 2021. Žalovaná uzavřením smlouvy o úvěru udělila souhlas se zpracováním osobních údajů za účelem posouzení úvěruschopnosti a solventnosti (souhlas se zpracováním údajů Sdružením SOLUS, Nebankovním registrem klientských informací a Bankovním registrem klientských informací). Žalovaná dále potvrdila, že se seznámila s textem smlouvy a obchodními podmínkami [právnická osoba]. 11. Z čl. 7 obchodních podmínek [anonymizováno] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově vyplývá, že žalovaná souhlasí, že pro účely posouzení úvěruschopnosti jsou zpracovávány její údaje, které jsou nutné k posouzení žádosti o poskytnutí finanční služby. 12. Z výpisu z bankovního účtu [číslo] vyplývá, že na účet žalované byla dne 9. 7. 2021 poskytnuta částka 12 000 Kč. 13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021, včetně příloh, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 1. 2022, že [anonymizováno] postoupilo pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. 14. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 1. 2022, včetně podacího lístku, soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů. 15. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně uzavřela dne 9. 7. 2021 za použití prostředků komunikace na dálku s žalovanou ujednání, ve kterém se zavázala poskytnout žalované částku 12 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit do 8. 8. 2021 a uhradit úrok ve výši 2 760 Kč. Nebylo prokázáno, že by žalovaná cokoli uhradila a žalobkyně následně postoupila pohledávku na žalobkyni. 16. Mezi smluvními stranami byla dojednána smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, na základě které byla žalované poskytnuta částka 12 000 Kč. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací získaných od spotřebitele a z jiných zdrojů. Žalobkyně však na výzvu soudu nebyla schopna doložit, že k takovému posouzení úvěruschopnosti žalovaného došlo. Vzhledem k tomu, že [anonymizováno] poskytlo spotřebitelský úvěr žalované v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je taková smlouva neplatná. Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020 vyplývá, že obecný soud je povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru posoudil úvěruschopnost žalované. Otázkou zkoumání úvěruschopnosti se tak soud nemá zabývat pouze na návrh spotřebitele, ale ex offo. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalovanou a [anonymizováno] je neplatná dle ustanovení § 588 občanského zákoníku, neboť poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neposoudil úvěruschopnost žalované. Žalované tak bylo poskytnuto plnění na základě neplatné smlouvy a je povinna toto bezdůvodné obohacení vydat. Spotřebitel tak je dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu ve výši 12 000 Kč, a to v době přiměřené možnostem žalované. Při absenci platné dohody o splatnosti (zde o přiměřené době plnění) je tak nutné analogicky ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku jako v jiných podobných případech vyjít z výzvy věřitele k plnění v jím uvedené lhůtě. Povinnost tvrdit a prokázat skutečnosti vedoucí k závěru, že doba plnění požadovaná věřitelem není přiměřená možnostem spotřebitele, má v případném sporu právě spotřebitel (žalovaná). Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu až dne 14. 1. 2022, kdy měla být dlužná částka uhrazena do tří dnů, bezdůvodné obohacení tak má být vydáno do 17. 1. 2022. Vzhledem k tomu, že žalovaná žádným způsobem proti této lhůtě k úhradě nebrojila, byla povinna částku 12 000 Kč uhradit do 17. 1. 2022, pokud tak neučinil, dostal se s úhradou dlužné částky od 18. 1. 2022 do prodlení. Jelikož byla žalovaná v prodlení s úhradou finanční částky je povinna dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku zaplatit od 18. 1. 2022 do zaplacení i zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč. S přihlédnutím k výše uvedenému právnímu posouzení věci pak byla žaloba co do částky 2 760 Kč se zákonným úrokem z prodlení přesahující úrok z prodlení zamítnuta, jak se podává z výroku I. tohoto rozsudku. 17. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého se náhrada nákladů řízení poměrně rozdělí podle úspěchu řízení. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (a