6 C 186/2019-129 — Okresní soud ve Vyškově

1. Podanou žalobou (dne 30. 8. 2019) se žalobkyně domáhala určení vlastnického práva k pozemku [parcelní číslo] (o výměře [anonymizováno] m²) v katastrálním území (dále též„ k. ú.“) [anonymizováno], nově vzniklého oddělením od částí pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] v témže katastrálním území, a to dle geometrického plánu vyhotoveného [titul] [jméno] [příjmení] – [anonymizována dvě slova], [PSČ] [obec a číslo], číslo plánu [číslo], ověřeného oprávněným zeměměřickým inženýrem [titul] [jméno] [příjmení] dne [datum] pod [číslo]. 2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že byla v období od 29. 4. 2004 do 15. 11. 2017 vlastnicí pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno], že v žalobě označeným geometrickým plánem došlo k rozdělení pozemku [parcelní číslo] na pozemek [parcelní číslo] o výměře [anonymizováno] m², a dále na pozemek [parcelní číslo] o výměře [anonymizováno] m² v témže k. ú. (dále budou z důvodu stručnosti předmětné pozemky označovány též bez uvádění k. ú. [anonymizováno]), přičemž pozemek [parcelní číslo] nadále hraničil s pozemky, jejichž části jsou předmětem této žaloby. Tento nově vzniklý pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno] žalobkyně převedla (darovací smlouvou ze dne [datum], s právními účinky vkladu ke dni [datum]) do vlastnictví své dcery [celé jméno žalobkyně], narozené dne [datum]. 3. Se současným pozemkem [parcelní číslo] sousedí pozemky [parcelní číslo] o výměře [anonymizováno] m² a pozemek [parcelní číslo] o výměře 2 [anonymizováno] m², které jsou ve vlastnictví žalovaného. 4. Žalobkyně od počátku nabytí vlastnického práva k pozemku [parcelní číslo] užívala i část pozemků p. [číslo] p. [číslo] to v rozsahu vyznačeném (ve výroku I.) v geometrickém plánu. 5. V žalobě je žalobkyní dále tvrzeno, že předmětné části pozemků ve vlastnictví žalovaného užívala již právní předchůdkyně žalobkyně – její matka [jméno] [příjmení], narozená dne [datum], a to nejméně od roku 1964 Tyto části pozemků jsou v terénu ohraničeny plotem, který byl již před rokem 1964 postaven právními předchůdci žalobkyně a po celou dobu od roku 1964 až do současnosti byly tyto části pozemků nepřetržitě užívány vlastníky pozemku [parcelní číslo], nyní pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno]. 6. Žalobkyně držela a jako vlastnice užívala předmětné části pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] od [datum] do [datum], tedy dobu delší 10 let. S ohledem na skutečnost, že tyto části pozemků byly v terénu spojeny s pozemkem [parcelní číslo] a spolu s ním ohraničeny jedním plotem, je zřejmé, že žalobkyně byla po celou dobu 10 let v dobré víře, že tyto části pozemků užívá jako jejich vlastnice. Po celou dobu 10 let neměla žalobkyně jedinou informaci, že by předmětné části pozemků neměly být jejím vlastnictvím; žalobkyně se tak v důsledku vydržení stala vlastnicí předmětných částí pozemků. Předmětné části pozemků, které žalobkyně vydržela, jsou specifikovány (ve výroku I. tohoto rozsudku označeném) geometrickém plánu, a to jako nově vzniklý pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno]. 7. Při jednání u zdejšího soudu, konaného dne 19. 7. 2020, žalobkyně k výzvě soudu, aby doplnila„ vylíčení rozhodujících skutečností týkajících se faktického a reálného užívání předmětu sporu, jakým způsobem byl užíván včetně výsadby, pěstování apod., a pokud se jedná o navrhované svědky – dcery, kolik těmto bylo v roce 1994 let“, uvedla následující skutková tvrzení: „ Jedna dcera se narodila [datum] a druhá dcera se narodila [datum]. Jedna měla [anonymizováno] let a druhá [anonymizováno] roky…Vlastně tím, jak byl pozemek zaplocen, tak jsme ho užívali až k plotu, kde roste ořešák, který jsme vlastně chodili pravidelně sbírat, lískový ořech, který jsme chodili obírat, na konci zahrady byl kompost, který jsme vlastně z celé zahrady sváželi…dále tam bylo ohniště, kde jsme opékali špekáčky, nať z brambor se tam pálila, byla tam stará jabloň, která už tam není…Bavím se jen o tom kousku, který je předmětem sporu. Jahody tam byly taky…Na zbytku zahrady, který není předmětem sporu, byl velký skleník…Potom tam bylo velké brambořiště, kde byla sadba brambor, dále několik stromů podél celého plotu, dá se prakticky říct, od začátku zahrady do konce byly jabloně, byla tam jedna velká třešeň, která rostla přímo v tom plotu. Několik hospodářských budov tam bylo…slepice, králíci. Ještě tam byla skalka…Byla to vlastně zahrada jak k odpočinku, tak užitková.“ (viz protokol o jednání před zdejším soudem konaném dne 19. 7. 2020 na č. l. 68-70). 8. Žalovaný ve svém písemném vyjádření (ze dne 26. 5. 2020, doručeného zdejšímu soudu dne 27. 5. 2020, na č. l. 47-49) odmítl (prostřednictvím své právní zástupkyně) uplatněnou žalobní argumentaci. Odkázal na znění §§ 993 a 1090 odst. 1 o. z., přičemž za stěžejní důkaz považuje žádost [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kterou adresoval tehdejšímu [původní název žalované] [anonymizováno 5 slov]“) [anonymizována dvě slova], z níž se podává, že [jméno] [příjmení] se již v době před podáním této žádosti svémocně ujal držby„ části pozemku“, o němž nepochybně věděl, že mu k jeho užívání nesvědčí žádný právní titul; výslovně v této žádosti tehdy – ve vztahu k předmětné části (nyní žalobou dotčeného) pozemku uvedl:„ nad lípou za mou zahradou.“ Záměrem [jméno] [příjmení] bylo vybudovat oplocení, které by ohraničovalo i tuto„ část pozemku“, k jejímuž užívání mu nesvědčil žádný právní titul. Části pozemků specifikované v žalobě jsou v současnosti ohraničeny v terénu plotem, který zde byl vybudován nejdříve v roce 1968, přičemž toto zaplocení nutně muselo zahrnovat rovněž pozemky, jež právní předchůdci žalobkyně zcela vědomě užívali bez právního důvodu (lze stěží předpokládat, že ač [jméno] [příjmení] o této skutečnosti zjevně věděl, zůstala by jeho manželce utajena). Z textu žaloby vyplývá, že právní předchůdci se svémocně chopili držby části pozemků, k nimž jim nesvědčil žádný právní titul, již v roce 1964. 9. Zdejší soud (v obsazení samosoudcem JUDr. Petrem Ševčíkem) rozsudkem ze dne 8. 7. 2020, č. j. 6 C 186/2019-89, rozhodl ve věci samé tak, že určil, že žalobkyně je vlastnicí pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno], jak je vyznačen v předmětném geometrickém plánu, který byl nedílnou součástí tohoto rozsudku. Soud po provedeném dokazování a při aplikaci vydržení podle nové civilní úpravy (zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále již„ o. z.“)) dospěl k závěru, že:„ žalobkyně nabyla nově vzniklý pozemek postupným nabýváním spoluvlastnických podílů mimořádným a řádným vydržením, jednalo se o držbu řádnou, poctivou a pravou, šlo o faktické a řádné užívání sporného pozemku, šlo o faktické ovládání.“ 10. K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně (dále již„ odvolací soud“) usnesením ze dne 2. 2. 2022, č. j. 16 Co 318/2020-112, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 11. Odvolací soud zopakoval dva listinné důkazy a sice přečetl žádost otce žalobkyně [jméno] [příjmení] z 8. 3. 1968 a dále rozhodnutí tehdejšího [název žalované] [anonymizována dvě slova] ze dne 18. 4. 1968. V žádosti otce je výslovně uvedeno, že žádal [původní název žalované] [anonymizována dvě slova], aby mu povolil zhotovit oplocení kolem jeho zahrady. Zároveň požádal, aby mu [původní název žalované] dal do trvalého nájmu část pozemku, který patří [původní název žalované] [anonymizována dvě slova] a jenž hodlá užívat a dosud užívá. Z rozhodnutí [původní název žalované] [anonymizována dvě slova] - v reakci na tuto žádost - vyplývá, že [původní název žalované] po provedeném šetření vyslovil souhlas se stavbou plotu, avšak ohledně žádosti otce žalobkyně o přidělení části pozemku do jeho trvalého nájmu není v tomto rozhodnutí žádná zmínka. 12. Dále odvolací soud s ohledem na skutečnosti plynoucí z provedeného dokazování, též s přihlédnutím k dříve vyslovenému právnímu názoru soudu prvního stupně, konstatoval, že logicky nemůže obstát závěr soudu prvního stupně, že za skutkové zjištění považuje to, že otec žalobkyně [jméno] [příjmení] byl držitelem pozemku [parcelní číslo] na základě souhlasu právního předchůdce žalovaného, který mu povolil bezplatnou držbu s tím, že opak zjištěn nebyl. Takový závěr podle odvolacího soudu obstát nemůže, neboť z obsahu dvou výše uvedených listinných důkazů naopak jednoznačně vyplývá, že na základě předchozí žádosti z března 1968 bylo [původní název žalované] [anonymizována dvě slova] otci žalobkyně povoleno pouze postavení plotu, avšak žádný pozemek mu do trvalého nájmu či užívání dán nebyl, ani mu k tomu nebyl udělen žádný souhlas. 13. Rozvrhem práce zdejšího soudu, účinným od 1. 1. 2022, byl podepsaný samosoudce zařazen do soudního odd. 6 C, z čehož se podává, že po vrácení této věci z odvolacího soudu byl povinen tuto věc projednat a rozhodnout o ní; došlo tak ke změně v obsazení soudu (v osobě samosoudce), o čemž byli účastníci odpovídajícím způsobem vyrozuměni, též s poučením právu vyjádřit se k osobě tohoto soudce (viz usnesení zdejšího soudu ze dne 25. 4. 2022, č. j. 6 C 186/2019-11