7 C 249/2021-48 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 7. 6. 2021 ve znění doplnění ze dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 8.000 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tak, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] se žalovaným, smlouvu o úvěru prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 8.000 Kč. Žalovaný se zavázal, že poskytnutý úvěr vrátí nejpozději do [datum]. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván přípisem ze dne [datum] k plnění s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu. 2. K výzvě soudu ze dne [datum], aby žalobkyně doplnila skutková tvrzení, co do ověření totožnosti žalovaného v souvislosti s kontraktačním procesem a prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, žalobkyně doplnila skutková tvrzení podáním ze dne [datum]. Uvedla, že úvěruschopnost žadatele prověřoval původní věřitel lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS NRKI a BRKI, výstupy těchto databází žalobkyně soudu nepředložila. K ověření totožnosti žalovaného v souvislosti s uzavřením smlouvy a kontraktačním procesem uvedla žalobkyně, smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek původního věřitele, kde si žalovaný zvolil výši úvěru a dobu splatnosti a vyplnil požadované osobní údaje, následně žádost potvrdil, kliknutím na tlačítko„ požádat“. Na telefonní číslo žalovaného pak byl zaslán SMS kód, který vložil do příslušného pole žádosti a žádost odeslal věřiteli. 3. Žalovaný se na výzvu soudu, ve věci nevyjádřil. 4. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 5. Podle ust. § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu: Smlouva o spotřebitelském úvěru předložená žalobkyní je smlouvou formulářového typu s předtištěnými ujednáními. V textu je uvedeno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovaným. Smlouva předložená žalobkyní k důkazu neobsahuje podpis žalovaného, a to ani elektronický, a ani z ní není zřejmé, jakým způsobem byl klient (potažmo žalovaný) s podmínkami spotřebitelského úvěru seznámen a jak tyto podmínky akceptoval. Smlouvou se věřitel zavázal, že dlužníkovi poskytne zápůjčku 8.000 Kč bezhotovostním převodem na účet [bankovní účet] za poplatek za poskytnutí úvěru 0 Kč, doba trvání zápůjčky je uvedena 30 dní. Dne [datum] byla na účet číslo [bankovní účet] vyplacena částka 8.000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka ze smlouvy postoupena na žalobkyni. 7. K dotazu soudu sdělila [banka] přípisem ze dne [datum], že majitelem účtu číslo [bankovní účet] byla ke dni [datum] paní [jméno] [příjmení], bytem [obec a číslo]. 8. Závazkový vztah mezi účastníky se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. 9. Dle ustanovení § 1725 občanského zákoníku, je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. 10. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku, se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 11. Dle § 562 odst. 1 občanského zákoníku, je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 12. V souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastoupenou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Předmětem řízení je zaplacení jistiny dluhu ze zápůjčky 8.000 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 8.000 Kč od [datum] do zaplacení. 14. Žalobkyně neunesla břemeno důkazní, když neprokázala uzavření tvrzené smlouvy o zápůjčce mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Z předložených důkazů nevyplývá, jakým způsobem došlo k uzavření smlouvy (akceptaci nabídky) ve vztahu k podstatným náležitostem smlouvy. Zcela chybí jakýkoli projev vůle žalovaného uzavřít smlouvu za podmínek tvrzených žalobkyní a být touto smlouvou vázán. Žalobkyně (resp. její právní předchůdce) vyplatila dne [datum] převodem na bankovní účet číslo [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] částku 8.000 Kč. 15. Právní předchůdce žalobkyně poskytl plnění bez právem uznaného důvodu, jedná se o skutkovou podstatu bezdůvodného obohacení vymezenou v ustanovení § 451 odstavec 2 občanského zákoníku a pasivně věcně legitimován k vydání bezdůvodného obohacení je dle odstavce 1 téhož ustanovení ten, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatil, tj. ten, jemuž předchůdce žalobkyně bez právního důvodu plnil, tj. majitel bankovního účtu číslo [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] Jelikož majitelem bankovního účtu není a nebyl žalovaný, dospěl soud k závěru, že na straně žalovaného, není dána pasivní věcná legitimace k vydání bezdůvodného obohacení. 16. S ohledem na uvedený závěr pak soud nárok žalobkyně posoudil jako nedůvodný a žalobu v celém rozsahu zamítl. 17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu, podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi. Zde byl úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II.