7 C 94/2022-69 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem ze dne 22. 12. 2022 domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí celkem částku 11.928 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] v elektronické podobě, a to prostřednictvím žádosti online na internetových stránkách poskytovatele. Úvěr byl vyplacen na účet žalovaného, ze kterého byla předtím zaplacena verifikační platba, kterou žalovaný potvrdil svoji vůli smlouvu uzavřít. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta finanční hotovost ve výši 8.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem 1.864 Kč do [datum]. Žalovaný na svůj dluh ničeho nezaplatil. Smlouvou ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně zaslala žalovanému poslední upomínku před podáním žaloby dne [datum]. 2. Podáním ze dne [datum] doplnila žalobkyně k výzvě soudu skutková tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru tak, že nedisponuje žádnými důkazy o posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet a vzhledem k této skutečnosti žalobkyně vzala svůj návrh zpět co do příslušenství – kapitalizovaného úroku ve výši 2.014 Kč a smluvní pokuty 3.928 Kč a nadále požaduje pouze vrácení jistiny dluhu 8.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně od 15. 6. 2021 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.076,16 Kč, náklady na uplatnění pohledávky ve výši 690 Kč a náhradu nákladů řízení. 3. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 4. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro částečné zastavení řízení, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku I. a dále pokračoval v řízení pro zaplacení jistiny dluhu 8.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně od 15. 6. 2021 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.076,16 Kč, náklady na uplatnění pohledávky ve výši 690 Kč. 5. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 6. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 7. Podle ust. § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 8. Soud provedl dokazování listinami: smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], smlouvou o úvěru ze dne [datum], obchodními podmínkami [právnická osoba], výpisem z bankovního účtu [anonymizováno] ze dne [datum], výpisem z bankovního účtu [anonymizováno] ze dne [datum], výpisem z bankovního účtu [anonymizováno] ze dne [datum], výpisem z bankovního účtu [anonymizováno] ze dne [datum], výpisem z bankovního účtu [anonymizováno] ze dne [datum], upomínkou ze dne [datum], opakovanou výzvou k úhradě ze dne [datum], předžalobní výzvou ze dne [datum], dohodou o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání žalovanému, potvrzením o přijetí platby za prodané portfolio ze dne [datum], výzvou k zaplacení ze dne [datum], oznámením o předání věci do advokátní kanceláře ze dne [datum], výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání žalovanému, výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum]. 9. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění a tentýž závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo] kterou se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4.000 Kč převodem na účet číslo [bankovní účet]. Žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit věřiteli úplatu za poskytnutí úvěru celkem 920 Kč. Splatnost úvěru byla sjednána 30 dnů. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný smlouvu o úvěru [číslo] kterou byly změněny a doplněny podmínky smlouvy ze dne [datum]. Věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8.000 Kč převodem na účet číslo [bankovní účet]. Žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit věřiteli úplatu za poskytnutí úvěru celkem 1.864 Kč a splatnost úvěru byla sjednána 30 dnů. Žalovanému byla na účet číslo [bankovní účet] (uvedený ve smlouvě) vyplacena dne [datum] částka 1.500 Kč, dne 27. 12. 019 částka 4.000 Kč dne [datum] částka 1.000 Kč, dne 6. 1. [číslo] částka 1.500 Kč, celkem 8.000 Kč. 10. Ze žalobních tvrzení a předložených listin nevyplývá, jak splnil právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Soud v tomto směru vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení. Žalobkyně byla zároveň poučena, že je její povinností vylíčit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti (§ 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a že nedoplnění skutkových tvrzení může vést k zamítnutí žaloby, či její části pro neunesení břemene tvrzení, a že nedostatečná skutková tvrzení nelze nahrazovat odkazy na předložené listinné důkazy, neboť tyto slouží pouze k prokázání tvrzení již v žalobě učiněných. Žalobkyně byla poučena, že je dle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. povinna plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o. s. ř.), tj. na podporu svých tvrzení je povinna označit a předložit důkazy, nerespektování této povinnosti může vést k zamítnutí žaloby, popř. její části pro neunesení důkazního břemene. Žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že důkazy ke splnění uvedené povinnosti nedisponuje. 11. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. 12. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 17. S ohledem na aktuální judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. 29 ICdo 3/2021) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeh