10 C 63/2023-45 — Okresní soud ve Vyškově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 17 921 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 5 256 Kč. Jedná se o dlužnou částku ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum], a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku [webová adresa]), na základě které byla žalovanému poskytnuta bezhotovostně převodem na účet částka 14 600 Kč, přičemž tuto se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem 3 321 Kč dne 30. 7. 2022. Žalovaný neuhradil žalobkyni na svůj dluh ničeho. Protože se žalovaný dostal do prodlení, požaduje žalobkyně 2 500 Kč za zpoplatněné upomínání (5 upomínek) a dále smluvní pokutu ve výši 5 256 Kč. Žalobkyně sdělila, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena dotazem na jeho rodinné, pracovní, příjmové, výdajové a jiné relevantní poměry, kdy tyto byly ověřeny na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, případně nahlédnutím do relevantních databází. Informace byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. K výzvě soudu ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně sdělila, že ohledně příjmů vycházela z informací sdělených žalovaným a příjmy ověřila z výplatních pásek za leden a únor 2022. Ohledně výdajů sdělila žalobkyně, že tyto žalovaný neuvedl, proto vycházela z částky nezabavitelného minima. Žalobkyně dále uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřila nahlédnutím do centrální evidence exekucí a ke svému vyjádření doložila výplatní pásky žalovaného za leden a únor 2022, sjetinu z exekučního rejstříku a kopii občanského průkazu žalovaného dokládající ověření totožnosti žalovaného. 2. Žalovaný se ve věci přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Z obchodního rejstříku soud zjistil, že od [datum] je předmětem podnikání žalobkyně mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. 5. Žalobkyně doložila smlouvu o zápůjčce, která byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku (internetové stránky [webová adresa]) mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] a jejímž předmětem bylo dle textu smlouvy poskytnutí částky 14 600 Kč bezhotovostně, převodem na účet č. [bankovní účet] žalovanému. Tuto částku měl žalovaný vrátit žalobkyni společně s poplatkem ve výši 3 321 Kč nejpozději do 30. 7. 2022. Identifikace žalovaného je zajištěna podpisovým kódem. 6. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného uvedený ve smlouvě (skutečnost, že se jedná o účet žalovaného byla soudem ověřena dotazem na společnost [právnická osoba]) částku 14 600 Kč. Žalobkyně dále doložila upomínky ze dne 6. 8. 2022, 13. 8. 2022, 20. 8. 2022, 29. 8. 2022 a 13. 9.2022, kterými byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky a předžalobní výzvu ze dne 18. 5. 2023, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a byl upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání, přičemž pouze k této předžalobní výzvě byl doložen doklad o jejím odeslání žalovanému (podací lístek). 7. Závazkový vztah, který vznikl mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se tento závazkový vztah řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 8. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 9. Dle § 2390, § 2392 odst. 1 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 10. Dle § 562 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 11. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 14 600 Kč a žalovaný měl tuto částku vrátit společně s poplatkem ve výši 3 321 Kč nejpozději do 30. 7. 2022. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (§ 420 o. z.), a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Jedná se o spotřebitelskou zápůjčku ve smyslu § 2390 an. o. z., § 1810 an. o. z., komerčně nazývanou„ rychlou“ zápůjčku poskytovanou nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelskou zápůjčku jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelskou zápůjčku splácet. Ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí zápůjčky postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá přímo ze zákona o spotřebitelském úvěru, z čl. 8, čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, přičemž podrobně se nesplněním této povinnosti zabýval Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, či také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. 15. Nesplnění povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření dlužníka věřitelem dostatečně, nebo poskytnutí zápůjčky i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně k výzvě soudu s poučením o následcích neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene, žalobu doplnila pouze o obecná tvrzení a citaci toho, co žalovaný uvedl k dotazu žalobkyně. Dále o tvrzení, že žalovaný neuvedl své výdaje, tak žalobkyně počítala s částkou nezabavitelného minima. Žalobkyně doložila dvě výplatní pásky z ledna a února 2022, tedy 4 a 5 měsíců před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce, kdy tyto jen stěží vypovídají o aktuální finanční situaci žalovaného. Povinností žalobkyně je zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace po žalovaném vyžadovala a jakých se jí