6 C 148/2023-47 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit jí částku 33 740 Kč s příslušenstvím. Toto příslušenství sestává z 24,69% úroku ročně z částky 21 000 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, z 10% úroku z prodlení ročně z částky 21 000 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, z kapitalizovaného úroku ve výši 12 775,02 Kč (jedná se o 24,69% úrok ročně z částky 21 000 Kč od 29. 5. 2020 do 1. 11. 2022) a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 174,17 Kč (jedná se o 10% úrok z prodlení ročně z částky 21 000 Kč od 29. 5. 2020 do 1. 11. 2022). Žalobkyně se částky domáhá coby dluhu žalované ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) dne 4. 4. 2019. Žalovaná uhradila pouze 4 600 Kč. Dne 1. 11. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění: 4. Ze smlouvy„ [anonymizováno] smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo]“ (dále také jen„ smlouva o úvěru“ na č. l. 11-12 spisu) soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně dne 4. 4. 2019. Právní předchůdce žalobkyně dle této smlouvy poskytl žalované v hotovosti při podpisu smlouvy částku 21 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s úrokem 4 200 Kč, administrativním poplatkem 4 200 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek 8 400 Kč a poplatkem za pojištění [anonymizována dvě slova] 540 Kč Celkem se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 38 340 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 639 Kč Smlouvu tvoří čtyři strany, kdy na první a čtvrté straně jsou soudem již uvedené parametry úvěru včetně podpisu žalované. Druhou a třetí stranu tvoří text doplňujících ustanovení smlouvy, která jsou svou povahou smluvními podmínkami. Dle článku 1 odst. 1.4 smlouvy o úvěru je úroková sazba 32,15 % ročně. Dle článku 1 odst. 1.6 je výše odměny za hotovostní inkaso splátek 40 % z výše jistiny úvěru. 5. Z karty zákazníka podepsané žalovanou dne 4. 4. 2019 (na č. l. 13-14 spisu) soud zjistil, že žalovaná při žádosti o spotřebitelský úvěr uvedla, že je svobodná a žije s jiným rodinným příslušníkem jako nájemník, má učňovské vzdělání, má 1 nezaopatřené dítě, zdrojem hlavního příjmu je mateřská/rodičovská. Jako měsíční příjem uvedla žalovaná 18 300 Kč, z toho 12 300 Kč státní podpora, 6 000 Kč od matky. Žalovaná uvedla, že v současnosti nemá úvěr ani zápůjčku u právního předchůdce žalobkyně ani jiné společnosti. Jako měsíční výdaje žalovaná uvedla 3 700 Kč (nájem, inkaso, energie), 5 400 Kč (osobní výdaje), celkem 9 100 Kč. Použitelný příjem byl dle karty zákazníka 9 200 Kč. Žalovaná měla dle karty zákazníka doložit složenky k ověření příjmů a nájemní/podnájemní smlouvu. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní (na č. l. 16-21 spisu), výňatku ze seznamu postoupených pohledávek (na č. l. 22 spisu) a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 11. 2022 včetně dokladu o jeho odeslání (na č. l. 23-24 spisu) soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. 7. Z výzvy k plnění ze dne 10. 3. 2023 (na č. l. 30-31 spisu) soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky a upozornil ji na možnost jejího soudního vymáhání (žalobkyně doložila podací lístek prokazující odeslání výzvy, na č. l. 32 spisu). 8. Soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze z části (jak bude dále vyloženo) důvodná. 9. Závazkový vztah, vzniklý dne 4. 4. 2019 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a smluvním ujednáním. Dále se tento závazkový vztah řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 10. Dle § 419 občanského zákoníku, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 11. Dle § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 12. Dle § 1810, § 1812, § 1813 občanského zákoníku (ve znění účinném k okamžiku uzavření obou smluv), ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 13. Dle § 1815 občanského zákoníku, k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 14. Dle § 2395 a občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Dle § 2399 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 16. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Dle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění účinném k okamžiku uzavření smlouvy o úvěru), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Dle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 20. Dle § 2991občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 21. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda právní předchůdce žalobkyně splnil povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy její solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18. 22. Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C -679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka, jak uvádí právní úprava zákona č. 257/2016 Sb.). Dle směrnice Evropského parlament