7 C 316/2022-41 — Okresní soud ve Vyškově

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne 11. 10. 2022 a upřesněným přípisem ze dne [datum], domáhala se žalobkyně, aby soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit jí celkem částku 316 362 Kč s příslušenstvím, dále částku 103 000 Kč na smluvní pokutě a nahradit náklady řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně zapůjčila žalované částku ve výši 316 362 Kč bez úroku, se lhůtou splatnosti do [datum]. Pro případ prodlení byla v citované smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč za každý započatý den prodlení. Ke dni podání žaloby činí smluvní pokuta částku 103 000 Kč. 2. Žalovaná namítla, že uplatněný nárok minimálně z části neuznává, protože finanční hotovost nepřevzala v plné výši. Dále žalovaná namítla neplatnost smlouvy, a to zejména v rozsahu ujednání o smluvní pokutě. 3. Soud důkazy hodnotil podle § 132 občanského soudního řádu, tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: 4. Žalobkyně, jako fyzická osoba, uzavřela se žalovanou, rovněž fyzickou osobou, smlouvu o zápůjčce a to dne [datum], dle které zapůjčila žalobkyně žalované celkem částku 316 362 Kč. Celková částka byla zapůjčena jednak v hotovosti a jednak úhradou na účty věřitelů žalované, specifikované v čl. I, bod 1 smlouvy. Dle bodu 2 smlouvy, se žalovaná zavázala vrátit poskytnutou zápůjčku nejpozději do [datum]. Účastníci se dohodli, že zápůjčka není úročena. Ujednali si však smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč denně za každý započatý den prodlení (viz Smlouva o zápůjčce ze dne [datum]). 5. Dle doložené smlouvy poskytla žalobkyně žalované částky v hotovosti, a to ve výši 17 888 Kč na zaplacení půjčky u [právnická osoba] [anonymizováno], ve výši 6 933,34 Kč na zaplacení půjčky [anonymizováno] a ve výši 92 706,23 Kč na osobní účely (viz článek I. bod 1 písm. b/, i/ a j/ doložené smlouvy o zápůjčce). 6. Žalobkyně dle smlouvy o úvěru uhradila z účtu č. [bankovní účet] – název účtu: [příjmení] [jméno], na účet [číslo] [variabilní symbol] dne [datum] částku 51 833 Kč s poznámkou [celé jméno žalované] – [anonymizováno] a to dle článku I. Bod 1 písm. a) smlouvy o zápůjčce. Dále uhradila z téhož účtu na účet [číslo] [bankovní účet], [variabilní symbol] dne [datum] částku 60 935 Kč s poznámkou [celé jméno žalované] – [anonymizováno] a to dle článku I. bod 1 písm. c) smlouvy o zápůjčce. Z téhož účtu uhradila žalobkyně na účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol] dne [datum] částku 6 270,12 Kč s poznámkou [celé jméno žalované] – [anonymizováno] a to dle článku I. bod 1 písm. d) smlouvy o zápůjčce. Z téhož účtu uhradila žalobkyně na účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol] dne [datum] částku 6 784 Kč s poznámkou [celé jméno žalované] – [anonymizováno] a to dle článku I. bod 1 písm. e) smlouvy o zápůjčce. Z téhož účtu uhradila žalobkyně na účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol] dne [datum] částku 31 714 Kč s poznámkou [celé jméno žalované] – [anonymizováno] a to dle článku I. bod 1 písm. f) smlouvy o zápůjčce. Z téhož účtu uhradila žalobkyně na účet [číslo] [variabilní symbol] dne [datum] částku 6 270,12 Kč s poznámkou [celé jméno žalované] – [anonymizováno] a to dle článku I. bod 1 písm. g) smlouvy o zápůjčce. Z téhož účtu uhradila žalobkyně na účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol] dne [datum] částku 6 249,31 Kč s poznámkou [celé jméno žalované] – [anonymizováno] a to dle článku I. bod 1 písm. h) smlouvy o zápůjčce. 7. Předžalobní upomínkou ze dne [datum], zaslanou žalované prostřednictvím zástupce žalobkyně, požadovala žalobkyně uhrazení zapůjčené částky ve výši 316 362 Kč a úhradu smluvní pokuty nejpozději do 10 dnů od doručení upomínky. K poštovní přepravě byla upomínka podána téhož dne (viz předžalobní upomínka a doklad od poštovního přepravce). 8. Žalobkyně dle údajů z veřejné části živnostenského rejstříku má živnostenské oprávnění k předmětu podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (viz výpis ze živnostenského rejstříku). 9. Žalobkyně, spolu s [jméno] [příjmení], jsou jednatelky a společnice společnosti: [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně] (viz výpis z obchodního rejstříku, vedeného [název soudu], oddíl C, vložka [číslo]). 10. Svědkyně [jméno] [příjmení], sestra žalobkyně, soudu potvrdila, že měly spolu firmu„ [právnická osoba]“, ale tato firma již několik let nevykazuje žádnou činnost. Obě však podnikají jako fyzické osoby, mají to napsané v živnostenských listech. Žalovaná volala žalobkyni, že má dluhy a že potřebuje pomoci. Na první schůzce byla svědkyně se žalovanou sama, vyslechla ji a udělaly analýzu jejich dluhů. Vzhledem k tomu, že žalovaná měla moc rozjednaných žádostí, nikdo jí nepůjčil. Se žalobkyní proto žalované nabídly, že jí mohou půjčit ze svých soukromých zdrojů, což se uskutečnilo. U poskytnutí půjčky byla pouze žalobkyně, svědkyně u toho nebyla, byla v té době nemocná, asi po operaci Smlouvu připravovala asi žalobkyně. Žalovaná slibovala, že všechny peníze vrátí, že dostojí svým závazkům, říkala, že to vrátí do [datum] z dědictví po tchánovi, ale nic nevrátila. Jako podnikatelky žádné peníze ona a žalobkyně nepůjčují, pouze zastupují klienta na finančním trhu a hledají pro něj nejvýhodnější produkt. Dělají poradenství. Nevrácením peněz žalobkyni asi žádná škoda nevznikla, ale jsou to její soukromé peníze a chce je vrátit. Pokud uzavírají smlouvu s klienty v rámci živnostenské činnosti, sjednávají provizi. 11. V souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastoupenou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 12. Dle ustanovení § 2392 odstavec 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 13. Dle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 14. Podle ustanovení § 1970 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 15. Po zhodnocení předložených písemných důkazů, shora podrobně citovaných, a to jednotlivě i v jejich souvislostech dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně, v části, požadující úhradu zápůjčky ve výši 316 362 Kč se zákonným úrokem z prodlení, je důvodný. Soud má za nesporně prokázané, že žalobkyně zapůjčila žalované částku 316 362 Kč dne [datum] a žalovaná podepsala, že uvedená částka jí byla zapůjčena a zavázala se k její úhradě nejpozději do 30 6. 2022 Částku však neuhradila, dostala se do prodlení a žalobkyně oprávněně požaduje zákonný úrok z prodlení. 16. Žalobkyně však požaduje také smluvní pokutu z neuhrazené částky a to 1 000 Kč denně, což by v případě, že dlužná částka nebude uhrazena do jednoho roku, činila výši 365 000 Kč, tedy částku, přesahující výši zápůjčky. Jak potvrdila slyšená svědkyně, škoda žalobkyni z důvodu včasného nevrácení zápůjčky, nevznikla žádná. 17. Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb. ve zvláštní části k § 2051 o. z. pouze konstatuje, že„ návrh ustanovení o smluvní pokutě se přejímá z dosud platné úpravy v občanském (§ 544 a 545) a obchodním (§ 300 a násl.) zákoníku s některými upřesňujícími změnami“. K tomu, že doposud byly v občanském zákoníku a v obchodním zákoníku odlišně upraveny následky existence smluvní pokuty sjednané v nepřiměřené výši (jako rozdílné výsledky obsahové kontroly právního úkonu), ani k tomu, jak byla moderace smluvní pokuty vykládána v judikatuře Nejvyššího soudu, se blíže nevyjadřuje. Je přitom zřejmé, že moderace podle § 2051 o. z. nově představuje univerzální institut použitelný bez výjimky na všechny typy vztahů, nikoli jen na vztahy podnikatelské (jak tomu bylo doposud) (viz Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023 sp. zn. 31 Cdo 2273/2022). 18. Částka stanovená ve smlouvě nebo nějakém jiném právním aktu může být navzdory jinak znějícímu ustanovení snížena na přiměřenou částku, je-li ve vztahu ke škodě, která vznikla z nesplnění, a jiným okolnostem hrubě nepřiměřená. Podle oficiálních komentářů k PECL a DCFR může nárok na smluvní pokutu vést ke zneužití. Je-li dána velká disparita mezi ujednanou částkou