6 C 14/2024-77 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobce se žalobou, podanou zdejšímu soudu (dále též „soud“) dne , datum, , domáhal vydání rozsudku, kterým by došlo ve shora uvedeném (ve výroku I. tohoto rozsudku) rozsahu k omezení věcných břemen, respektive služebností. Žalobce v žalobě tvrdil, že jako vlastník a provozovatel areálu v , adresa, (dále též „areál“), uzavřel s žalovaným (obdobně jako s ostatními oprávněnými uživateli tohoto areálu) časově neomezenou smlouvu o zřízení věcného břemene, podle které má každý vlastník panující nemovitosti (v daném případě pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je budova bez č.p./č.e. využívaná jako stavba pro výrobu a skladování, vše v k. ú. , adresa, ) – aktuálně tedy žalovaný – právo odpovídající věcnému břemeni průjezdu a průchodu přes služebnou část nemovitostí žalobce (tj. pozemků p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ; nyní se jedná o pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v cit. k. ú.), a to v rozsahu vyznačeném na geometrickém plánu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (část A). Výslovně je toto právo k tíži žalobce a ve prospěch žalovaného sjednáno tak, že: „…oprávněný z věcného břemene není oprávněn cokoliv skladovat, odkládat či parkovat tak, aby věcným břemenem zatížené pozemky mohly využívat i další osoby.“2. Vedle toho bylo v téže smlouvě zřízeno další právo odpovídající věcnému břemeni, které spočívá v právu každého vlastníka stejné panující nemovitosti na průjezd a průchod přes služebnou část nemovitostí žalobce, konkrétně pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (nyní se jedná o pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), a to v rozsahu vyznačeném na geometrickém plánu č. 1104/92/2007 (část B). Tuto služebnou část uvedeného pozemku je přitom oprávněný z věcného břemene oprávněn užívat výlučně, a to i ke skladování, odkládání a parkování s tím, že podle zvláštního ujednání v čl. IV. předmětné smlouvy se z tohoto výlučného užívání stanovuje obligační právo v podobě výjimky v tom smyslu, že dokud bude vlastníkem tohoto služebného pozemku žalobce, má právo vstupovat na tuto služebnou část uvedeného pozemku ve stejném rozsahu jako oprávněný z věcného břemene.3. Žalobce ve svých rozlehlých prostorech provozuje výrobní družstvo se specializací na kompletní dodávky interiérů v soukromém i komerčním sektoru. Žalovaný coby oprávněný k předmětným služebnostem má v dotčeném areálu provozovnu za účelem výroby vchodových dveří, dřevěných oken, eurooken, parapetů a dalších doplňků, včetně poskytování souvisejících služeb. Tato výrobní provozovna je umístěna v budově umístěné na panujících nemovitostech, ke kterým žalovaný přistupuje a obsluhuje je právě s využitím shora označených služebností.4. Žalovaný přinejmenším od roku 2015 vykonává služebnosti zcela mimo jejich podmínky a rozsah, jak jsou ujednány ve smlouvě, kdy tento výkon dosahuje charakteru (intenzity) zneužití těchto práv ze strany žalovaného, a to s přímým úmyslem škodit takovýmto „výkonem“ žalobci (a ostatním oprávněným v areálu), nebo přinejmenším přivodit sobě neoprávněný prospěch. Toto deliktní jednání žalovaného vykazuje znaky pokračujícího porušování podmínek smlouvy, téměř každodenně se opakujícího, byť v různě odstupňované intenzitě, respektive s různými dopady a následky do práv a oprávněných zájmů žalobce, jakož i dalších obdobně sdíleně oprávněných uživatelů především služebných pozemků k přístupu ke svým nemovitostem v areálu. Faktické projevy těchto dílčích útoků v rámci protiprávního výkonu služebností byly a stále jsou zejména:5. a) nadměrné využívání služebných pozemků k přístupu, jakož i sousedních pozemků, služebností zcela nezatížených, a to k parkování a souvisejícímu nedovolené manévrování vozidel žalovaného i od něj odvozených osob (kterým žalovaný umožňuje přístup do areálu žalobce a toto nedovolené počínání v něm) – a to i vozidel nákladních, s okamžitou délkou včetně nákladů větší než 8 m, pro které nejsou služebnostmi zatížené komunikace stavebně vůbec určeny a rozsah služebností ani neposkytuje dostatečný prostor pro jejich manévrování (např. zastavení za účelem nakládky či vykládky, otočení se apod.) – čímž tato vozidla buďto brání tomu, aby tytéž služebné pozemky k přístupu sdíleně využíval žalobce jako jejich vlastník, resp. jejich ostatní oprávnění uživatelé (z obdobně zřízených věcných břemen) a/nebo – pokud se takovýto nedovolený zásah dotýká i sousedních pozemků žalobce, služebnostmi zcela nezatíženými – brání v parkování a souvisejícímu pohybu vozidel žalobce, jeho zaměstnanců a obchodních partnerů, výlučně k čemuž jsou tyto služebnostmi nezatížené pozemky žalobce určeny, a to aniž by za toto neoprávněné užívání žalovaný poskytl žalobci jakékoli protiplnění;6. b) využívání služebných pozemků k obsluze k účelům, ke kterým žalovaný není dle uvedené smlouvy oprávněn, zejména k umístění stavby/staveb, která/é navíc brání žalobci k vlastnímu výkonu totožných práv sjednaných v jeho prospěch dle čl. IV. uvedené smlouvy.7. Žalobci se dosud, přes veškeré vynaložené úsilí, prostřednictvím písemných výzev k nápravě jednání se žalovaným o úpravě podmínek užívání služebností i přijetí faktických (regulačních) opatření v areálu, nepodařilo přimět žalovaného ke zdržení se tohoto dlouhotrvajícího protiprávního jednání, respektive vrátit jej při výkonu služebností do hranic vymezených předmětnou smlouvou.8. Žalobce v žalobě dále uvedl, že všechna shora popsaná protiprávní jednání žalovaného jej poškozují a obtěžují měrou velikou, a to tím spíše, pokud se mu kromě očekávaného dodržování obsahu a rozsahu sjednaných služebností nedostává ani žádného, natož obvyklé hodnotě odpovídajícího finančního protiplnění za užívání služebných pozemků, včetně odpovídajícího příspěvku na správu, opravy a údržbu služebností.9. Z vyložených důvodů se žalobce podanou žalobou domáhá předmětného omezení služebností s tím, aby žalovanému byla uložena peněžitá povinnost za výkon těchto služebností ve výši odpovídající výši jeho ročního užitku za využívání služebných pozemků. Dále se žalobce domáhá změny obsahu předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene ve shora již uvedeném rozsahu.10. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě odmítl žalobcem uplatněnou žalobní argumentaci a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný věcné břemeno nenadužívá a nedošlo k „trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr.“ Do doby změny členské struktury žalobce neměl žalobce s věcným břemenem problém. Skutečným důvodem a smyslem podané žaloby není omezit věcná břemena, ale donutit žalovaného k opuštění areálu. Je to žalobce, který se dlouhodobě snaží znepříjemňovat a komplikovat žalovanému (a nejen jemu) využívání práva služebností, a to zejména omezováním provozu v areálu, a to nad rámec vymezených služebností, což lze doložit i fotografiemi, ze kterých je fyzickým přeměřováním místních podmínek zřejmé, že žalobcem vymezované koridory neodpovídaly rozsahu práva odpovídajícího věcnému břemeni. Dále to lze prokázat svědecky.11. Žalovaný věcné břemeno aktivně využívá. Na konci ledna 2023 žalobce oprávnění žalovaného z věcného břemene podstatně omezil, když zřídil vjezdovou bránu do areálu a pro žalovaného (k bráně) zpřístupnil pouze dva čipy.12. Žalobce smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřel s žalovaným s plným vědomím toho, že tam žalovaný bude podnikat, což se i dodnes děje, takže ani v tomto ohledu se nic nezměnilo. Plochu zatíženou věcným břemenem u budov užívaných žalovaným žalovaný udržuje. V mezidobí od zřízení věcného břemene nedošlo k žádné trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku. Přiměřená náhrada dle § 1299 odst. 2 o. z. je až kompenzací za omezení služebnosti, nikoliv samostatným omezením služebnosti. Žalobce tuto kompenzaci vydává naprosto nesmyslně, v rozporu se zněním zákona, za omezení služebnosti, tj. hovoří o tom, že požadované omezení služebnosti má spočívat v tom, že žalovaný (vlastník panující nemovitosti) má pravidelně platit jemu (vlastníkovi služebné nemovitosti) určitou úplatu za existenci věcného práva užívat služebnou nemovitost. Již tato skutečnost je sama o sobě důvodem pro zamítnutí žaloby, neboť žalobce si vyložil omezení služebnosti dle § 1299 odst. 2 o. z. zcela absurdním způsobem, jakým nefunguje. Totiž onou trvalou změnou musí být něco, co má svůj původ v charakteru, způsobu či rozsahu užívání cizí věci. A contrario pak platí, že trvalou změnou nemůže být v mezidobí nastalá změna ceny užívacích práv k nemovitosti.13. Žalovaný koupil od žalobce nemovitosti v areálu žalobce, přičemž v souvislosti s koupí došlo na základě oboustranného konsenzu ke zřízení věcného břemene za dohodnutých podmínek, včetně ceny. Na tuto koupi nemovitosti v areálu žalobce tedy nelze nahlížet odděleně, ale komplexně, neboť bez uzavření kupní smlouvy na nemovitosti by nedošlo ani ke zřízení věcného břemene; pakliže nelze obě právní jednání od sebe oddělit, je zřejmé, že od sebe nelze ani striktně formálně oddělit sjednané ce