6 C 93/2023-171 — Okresní soud ve Vyškově

1. [Žaloba] Žalobci se žalobou, podanou u zdejšího soudu (dále již „soud“) dne 30. 3. 2023, domáhali určení, že pozemek st. p. č. , hodnota, ležící v k. ú. , adresa, , ve vlastnictví žalované, je zatížen v rozsahu vypracovaného geometrického plánu služebností stezky a cesty, a to ve prospěch pozemku st. p. č. , hodnota, v témže k. ú. ve vlastnictví (v režimu společného jmění manželů) žalobců. Žalobci uvedený pozemek vlastní od roku 1984, jeho součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, . Uspořádání pozemků je takové, že část pozemku st. p. č. , hodnota, , který leží v k. ú. , adresa, (dále budou pozemky též označovány pouze parcelními čísly) a je ve vlastnictví žalované, slouží jako přístupová komunikace pro všechny účastníky. Žalobci jako vlastníci těchto nemovitostí, i jejich předchůdci, od nepaměti jezdili k těmto nemovitostem po cestě na pozemku st. p. č. , hodnota, a zajížděli se svým automobilem na svůj pozemek.2. [Vyjádření žalované k žalobě] Žalovaná žalobní argumentaci jako nedůvodnou odmítla a navrhla zamítnutí žaloby. Žalobci si od počátku byli vědomi toho, že předmětný pozemek užívají coby přístupovou cestu na základě souhlasu vlastníka nemovitosti, a to pozemku st. p. č. , hodnota, , a že tento souhlas může být kdykoliv odvolán. Rozhodně pak tento stav nemohl a ani nemůže založit dobrou víru žalobců o vzniku a existenci práva, které mohlo mít povahu věcného břemene. Žalovaná odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu, dle které jako podmínka vydržení nepostačuje subjektivní přesvědčení držitele o tom, že mu věc nebo právo náleží, ale je třeba, aby držitel byl v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem. Žalovaná dále argumentovala tím, že oprávněný držitel práva odpovídajícího věcnému břemeni musí být přesvědčen, že mu, případně jeho právním předchůdcům, toto právo platně vzniklo, tedy že mu náleží právo, které vzniká na základě písemné smlouvy. Pokud tedy žalobci opírají svou držbu výhradně o dlouhodobý faktický výkon tohoto práva, nemohou být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jim tento dosavadní stav založil právo odpovídající věcnému břemeni, které se žalobou domáhají.3. [První rozsudek soudu prvního stupně] Soud (v pořadí svým prvním) rozsudkem ze dne 2. 10. 2023, č. j. 6 C 93/2023-91, výrokem I. určil, že „povinný pozemek st. p. č. , hodnota, , který leží v katastrálním území , adresa, a jeho součástí je stavba v obci , adresa, , způsob využití rodinný dům, je zatížen služebností stezky a cesty osobními motorovými vozidly ve prospěch oprávněného pozemku st. p. č. , hodnota, , který leží v katastrálním území , adresa, a jeho součástí je stavba v obci , adresa, , způsob využití rodinný dům, a to v rozsahu dle geometrického plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vypracovaného a posléze ověřeného , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, , úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem se sídlem , adresa, , geometrický plán byl ověřen dne 27. 4. 2023 pod číslem , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, dne 26. 4. 2023 pod , Anonymizováno, – , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , vyslovil souhlas s očíslováním parcel v tomto geometrickém plánu; tento geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozsudku.“, a výrokem II. rozhodl o náhradě nákladů řízení.4. [Kasační usnesení odvolacího soudu] K odvolání žalované Krajský soud v Brně (dále již „odvolací soud“) usnesením ze dne 25. 4. 2024, č. j. 14 Co 218/2023-110, zrušil rozsudek soudu ad 3 a věc vrátil soudu k dalšímu řízení, a to následujících důvodů.5. Odvolací soud jednak vytkl soudu, že se nezabýval naléhavým právním zájmem žalobců na podání této určovací žaloby a shledal v tomto směru rozsudek soudu nepřezkoumatelný, na straně druhé ovšem konstatoval judikatorní notorietu, že navrhuje-li žalobce určení svého vlastnického práva k nemovitosti nebo jiného práva, které se zapisuje do katastru nemovitostí, je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem. Z důvodu respektu k principu právního státu a předvídatelnosti rozhodování nutno v této souvislosti ve vztahu k účastníkům zdůraznit, že nepřezkoumatelnost rozsudku pro nedostatek důvodů je založena na nedostatku důvodů skutkových, nikoliv na dílčích nedostatcích odůvodnění (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2010, sp. zn. , spisová značka, ), přičemž měřítkem, zda prvoinstanční rozsudek je či není přezkoumatelný, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti takovému rozsudky odvolací důvody (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, který byl publikován ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek pod číslem 100/2013).6. Jestliže tedy sám odvolací soud v odůvodnění písemného vyhotovení svého kasačního usnesení (viz bod č. , hodnota, ) uvádí, že: „Navrhuje-li žalobce určení svého vlastnického práva k nemovitosti nebo jiného práva, které se zapisuje do katastru nemovitostí České republiky, je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí (poznámka soudu: zjevně míněno – „soudním rozhodnutím“) určující právo zaznamenáno do katastru nemovitostí a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí ČR (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z 21. 7. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1274/2010)“, pak je nasnadě, že i v posuzovaném případě svědčí žalobcům dle § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem na jimi podané určovací žalobě výše uvedeného obsahu, neboť se žalobci v řízení domáhají vydání rozsudku, aby jím bylo určeno, že označený povinný pozemek (nyní ve vlastnictví žalované) je zatížen předmětnou služebností ve prospěch rovněž specifikovaného oprávněného pozemku, a to v rozsahu označeného geometrického plánu.7. Ovšem s přihlédnutím k výtce odvolacího soudu byli žalobci (usnesením ze dne 17. 5. 2024, č. j. 6 C 93/2023-114) vyzváni soudem, aby svá tvrzení stran jejich naléhavého právní zájmu na jimi požadovaném určení doplnili, což žalobci splnili podáním ze dne 24. 5. 2023 (na č. l. 116 a násl.), když poukázali na relevantní judikaturu, dle které v případech obdobných případu žalobců je naléhavý právní zájem na požadovaném určení (ve vazbě na sledovaný předmětný zápis do katastru nemovitostí) dle § 80 o. s. ř. dán, a v návaznosti na to pak pro poměry této věci tvrdili, že vydaným rozsudkem bude dosaženo jimi sledovaného souladu (mezi jimi tvrzeným právním stavem a stavem zápisu v katastru nemovitostí).8. Dále odvolací soud v kasačním rozhodnutí zjistil nesoulad stran označení geometrického plánu v žalobním petitu a posléze k výzvě soudu předloženým vyhotovením geometrického plánu, který zase neměl oporu v obsahu meritorního rozsudečného výroku soudu. Toto administrativní nedopatření bylo nyní napraveno tím, že žalobci předložili v předmětném počtu geometrický plán, o čemž soud (stran připuštění změny žaloby) rozhodl usnesením ze dne 24. 6. 2024, č. j. 6 C 93/2023-124.9. Odvolací soud s ohledem na absenci poučení soudu o koncentraci řízení shledal za pochybení soudu stran neprovedení dvou žalovanou navržených důkazů, konkrétně předložení kupní smlouvy představující nabývací titul k předmětnému pozemku pro žalobce, a dále výslech svědka pana , jméno FO, , souseda, který bydlí v předmětné lokalitě.10. Konečně odvolací soud vytkl soudu, že „sice dovodil, že z hlediska šířky příjezdové cesty či jeho délky k bráně žalobců není možno provádět nějakou redukci, z rozsudku ale nevyplývá ani to, jaká je vlastně šířka v geometrickém plánu vyznačeného rozsahu služebnosti, aby bylo možno posoudit, jaká je vlastně šířka v geometrickém plánu vyznačeného rozsahu služebnosti, aby bylo možno posoudit, že právě v tomto rozsahu bylo právo žalobci drženo (nerušeně vykonáváno) chůzí nebo jízdou osobním automobilem (a nikoliv menším rozsahu). Žalovaná též správně namítá, že i časová délka držby práva žalobci ‚od nabytí jejich vlastnictví‘ (podle žaloby od roku 1984) je prozatím pouze v rovině jejich tvrzení, neboť z informace o pozemku z katastru nemovitostí, kterou jedině v tomto směru bylo provedeno dokazování, okamžik nabytí vlastnictví nevyplývá (a nebyl také soudem prvního stupně zjištěn).“11. [K argumentaci žalované obsažené v podaném odvolání] K tomu soud je nucen v této části pro přehlednost a věcnou souslednost uvést, že dílčí skutková zjištění ohledně délky držby učinil z výslechů žalobců (body č. 7 a 8. odůvodnění rozsudku ad 3), a tedy v tomto směru je nucen konstatovat, že odvolací soud tato dílčí skutková zjištění soudu v odůvodnění svého kasačního usnesení nezohlednil a nepromítl do svého shora učiněného závěru. Z těchto dílčích skutkových zjištění plyne též územní rozsah, neboť pakliže soud z dokazování učinil skutkový závěr o využívání příjezdové cesty v plném rozsahu, pak z toho plyn