8 C 34/2023-63 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobou podanou u soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s následujícím odůvodněním. Právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne , datum, . Předmětem smlouvy byl úvěr , částka, , kdy uvedená částka byla žalovanému předána v hotovosti. Dále se žalovaný zavázal zaplatit částku , částka, , celkově měl tedy žalovaný zaplatit , částka, ve 14 měsíčních splátkách po , částka, , a to do , datum, . Žalovaný uhradil celkem pouze částku , částka, . Právní předchůdce žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. V souladu s odstavcem 4 smlouvy žalobkyně požaduje i smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, a to částku , částka, .2. K výzvě soudu ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla citaci zákonných ustanovení, dále že byla schopnost žalovaného splácet posouzena na základě vyplněné žádosti o úvěr. Žalobkyně uvedla, že žalovanému zbývalo volně k dispozici , částka, , tj. ¼ příjmu. Po odečtení měsíčních splátek by tak žalovanému zůstalo , částka, . Žalobkyně uvedla, že při žádosti o úvěr byla předložena pracovní a nájemní smlouva a výplatní pásky, dále bylo zjištěno, že žalovaný nemá záznam v insolvenčním rejstříku.3. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o bezúčelový úvěr ve výši , částka, při RPSN 272,44 % a splátce , částka, na 14 měsíců. Tato listina je datována , datum, a podepsána zájemcem o úvěr.5. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný jako žadatel byl identifkován občanským průkazem. Žalovaný požádal právního předchůdce žalobkyně o úvěr ve výši , částka, . V žádosti je uveden jako zaměstnavatel žalovaného společnost , Anonymizováno, ., s tím, že toto bylo ověřeno na základě pracovní smlouvy a výplatní pásky. Mzdu žalovaný uvedl ve výši , částka, , do výdajů žalovaný uvedl částku , částka, (bydlení), , částka, (doprava, jídlo, osobní náklady), , částka, (spoření, pojištění), , částka, (auto), celkem tedy uvedl žalovaný měsíční náklady , částka, . Žalovaný uvedl, že nemá bankovní účet, žádnou vyživovací povinnost, je svobodný a bydlí v nájmu, sám.6. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl k tomuto datu zaměstnancem společnosti , Anonymizováno, z výplatních pásek za leden – březen 2021 bylo zjištěno, že žalovanému byla jako zaměstnanci vyplacena za tyto měsíce mzda (, částka, , , částka, , , částka, ). Z nájemní smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný tuto smlouvu uzavřel jako nájemce s nezjištěným pronajímatelem. Předmět nájmu nebyl zjištěn, stejně tak výše nájemného.7. Ze smlouvy o úvěru vč. předpisu splátek bylo zjištěno, že dne , datum, uzavřel právní předchůdce žalobkyně smlouvu o úvěru č. , hodnota, s žalovaným. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal žalovanému poskytnou úvěr ve výši , částka, . Dle smlouvy byl úvěr převzat v hotovosti v místě bydliště žalovaného. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku , částka, ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Pro případ prodlení byla smlouvou stanovena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.8. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, z dohody o úplatě, z potvrzení o provedené transakci, z přílohy č. 1 ke smlouvě o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 11. 2022 včetně poštovního podacího archu a z dopisu ze dne 27. 11. 2022 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.9. Z výzvy ze dne 1. 3. 2023 a poštovního podacího archu ze dne 3. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl upomínkou vyzván k úhradě pohledávky.10. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky bylo zjištěno, že dne 13. 12. 2022 terénní pracovník žalobkyně uskutečnil cestu na kontaktní adresu žalovaného za účelem vymáhání pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, .11. Závazkový vztah vzniklý dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále „o. z.“) a dále zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Postoupení mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní se řídí o. z.12. Dle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.13. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.14. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době (…).15. Dle § 1725 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.16. Dle § 84 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.17. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda právní předchůdce žalobkyně splnil povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého: „Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává: „Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova p