6 C 307/2024-42 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou, kterou podala u zdejšího soudu (dále již „soud“) dne , datum, , domáhala určení, že je výlučnou vlastnicí pozemků p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , hodnota, , p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, , které leží v katastrálním území , adresa, (dále též „pozemky“ nebo „nemovité věci“).2. Žalobkyně v žalobě podrobně zrekapitulovala předchozí průběh a výsledek (již pravomocně skončeného) řízení vedeného u soudu pod sp. zn. , spisová značka, , v němž se rovněž domáhala určení, že je výlučnou vlastnicí pozemků. Žalobkyně dále v žalobě stran skutkových tvrzení vylíčila, že ohledně prodeje pozemků (jako prodávající) uzavřela s žalovaným (jako s kupujícím) nejprve kupní smlouvu dne , datum, se sjednanou kupní cenou ve výši 30 mil. Kč, poté s žalovaným ohledně téhož předmětu převodu uzavřela dne , datum, dodatek č. , hodnota, kupní smlouvy, kterým byla kupní cena navýšena o 24 mil. Kč, tedy byla sjednána kupní cena za převod pozemků ve výši 54 mil. Kč. A poté dne , datum, uzavřela s žalovaným dodatek č. , hodnota, téže kupní smlouvy, kterým byla upravena splatnost zbylých částí kupní ceny, a dne , datum, uzavřela s žalovaným třetí dodatek téže kupní smlouvy, kterým bylo dohodnuto další navýšení kupní ceny o 23 mil. Kč, takže po tomto uzavřeném dodatku kupní cena za převod pozemků byla sjednána na částku 77 mil. Kč, avšak za podmínky vybudování 84 přípojek do , datum, , kdy splatnost celkové kupní ceny byla sjednána do , datum, .3. Žalobkyně dále v žalobě tvrdila, že žalovaný (ke dni podání žaloby) uhradil žalobkyni částku 54 mil. Kč, avšak zbývajících 23 mil. Kč již neuhradil s odůvodněním, že žalobkyně nesplnila svůj závazek vybudovat 84 přípojek na pozemcích do , datum, .4. Podle žalobkyně v průběhu řízení vedeného u soudu pod sp. zn. , spisová značka, , zejména pak z obsahu výpovědi žalovaného mj. „vyplynulo, že při uzavírání kupní smlouvy, zejména pak dodatku č. , hodnota, uvedl žalovaný žalobkyni v omyl v tom, že by byl schopen a ochoten zaplatit kupní cenu v částce, jak jí bylo požadováno, tj. , částka, , tedy že tuto ochotu žalovaný jen předstíral. Žalobkyně by k uzavření kupní smlouvy ovšem za ujednání nižší kupní ceny nepřistoupila. Tento důvod neplatnosti se vztahuje na kupní smlouvu jako celek, neboť z chování stran nepochybně vyplynulo, že ji jako celek měly za uzavřenou (perfektní) ve fázi dojednání posledního dodatku, kdy společně dospěli k tomu, že byl podán návrh na vklad práva do katastru nemovitostí.“5. Kromě toho žalobkyně v žalobě dále uvedla, že: „původní znění kupní smlouvy nebylo stranami považováno za vážně míněné“, neboť „strany s touto smlouvou nenakládaly jako s perfektní kupní smlouvou. O tomto mimo jiné svědčí skutečnost, že po uzavření kupní smlouvy nedošlo k jejímu předložení katastrálnímu úřadu za účelem převodu vlastnického práva k pozemkům na žalovanou. Tato smlouva tak zjevně sloužila pouze jako podklad pro úvěrující peněžní ústav, přičemž sjednaná kupní cena neodpovídala skutečné vůli stran. Žalovaný při výslechu uvedl, že původní kupní cena ve výši , částka, byla pro strany pouze orientační, přičemž kupní cena nižší než , částka, byla pro žalobkyni naprosto nepřijatelná.“ Tuto žalobní konstrukci žalobkyně dále rozvíjí i v této věci a za tím účelem cituje, co žalovaný v předchozím řízení uvedl či v rámci svého účastnického výslechu vypověděl.6. Podle žalobkyně (poznámka: v textu nyní tučně zvýraznil soud) „kupní smlouva v různých svých verzích neplatně upravovala výši kupní ceny. Každá současně ujednaná výše kupní ceny měla samostatný dílem nedovolený účel, když výše kupní ceny ‚prostřední‘ byla dle nastíněného pravděpodobně kupní cenou vážně míněnou výhradně ze strany žalovaného jen částkou předstíranou, sloužící jen k vylákání souhlasu žalobkyně s uzavřením kupní smlouvy samotné, přitom žalobkyně takto ujednanou kupní cenu mínila vážně a bez takového ujednání by smlouvy neuzavřela. Žalobkyně namítla neplatnost smlouvy z důvodu omylu dne , datum, .“7. V závěru žaloby žalobkyně uplatnila další důvod neplatnosti kupní smlouvy, který dle ní spočívá „v tom, že kupní smlouva byla uzavřena s nevážně míněnou kupní cenou za účelem snížení základu daně z nabytí nemovité věci.“ Žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, a v této souvislosti zdůraznila, že kupní smlouva o převodu nemovitostí je absolutně neplatná, pokud kupní cena uvedená ve smlouvě neodpovídá skutečné ceně sjednané mezi stranami. Podle žalobkyně tedy z důvodu absolutní neplatnosti kupní smlouvy tak žalovanému nesvědčí vlastnické právo k pozemkům, což je v rozporu s aktuálním stavem tak, jak je zapsán v katastru nemovitostí.8. Žalobkyně v žalobě také vymezila svůj naléhavý právní zájem na podané určovací žalobě s tím, že dle jejího názoru jde o jediný způsob, jak se může úspěšně domoci svého práva o změnu zápisu v katastru nemovitostí, kdy (v intencích této určovací žaloby) vydaný rozsudkem by vedl ke změně předmětného zápisu v katastru nemovitostí ve prospěch žalobkyně (jako vlastnice předmětných pozemků).9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odmítl uplatněnou žalobní argumentaci a navrhl zamítnutí žaloby. Žaloba je faktickým pokračováním již pravomocně skončeného soudního řízení, které probíhalo od roku 2020 do roku 2024 u soudu pod sp. zn. , spisová značka, . V uvedeném řízení se soud podrobně zabýval otázkou platnosti kupní smlouvy včetně jejích dodatků a dospěl k závěru, že smlouva je platná. Skutková tvrzení žalobkyně nelze právně kvalifikovat tak, že šlo o jednání v omylu o rozhodující skutečnosti, ale že měl žalovaný zmařit splnění odkládací podmínky uvedené v čl. I. dodatku č. , hodnota, kupní smlouvy, a tím „zmařit“ navýšení kupní ceny z 54 mil. Kč na 77 mil. Kč. V čl. I. dodatku č. , hodnota, kupní smlouvy byla totiž v návaznosti na toto navýšení sjednána povinnost žalobkyně zajistit do , datum, „kompletní zasíťování a vybudování příslušných komunikací včetně kolaudace, a to dle dosud vydaných územních rozhodnutí, případně stavebních povolení, popřípadě dle platného územního plánu v případě komunikace.“ Jestliže žalobkyně tuto povinnost nesplnila (a to ani nepopírá), tak kupní cena činí 54 mil. Kč, a nikoliv 77 mil. Kč. Celou kupní cenu ve výši 54 mil. Kč žalovaný ostatně žalobkyni také již uhradil.10. Žalovaný ve vyjádření vyloučil, že by neměl jakoukoliv vůli na kupní smlouvu plnit, nebo že by ji měl dokonce v úmyslu zmařit. Naopak, žalobkyně na splnění své povinnosti zasíťovat pozemky neudělala vůbec nic. Žalovaný neměl důvod bránit žalobkyni pozemky zasíťovat. Otázka nesplnění odkládací podmínky, tj. povinnosti dotčené pozemky zasíťovat včetně zvýšení kupní ceny, byla právě předmětem předchozího soudního řízení. Žalobkyně se tedy aktuální žalobou domáhá téhož, co žalobou ze dne , datum, , pročež dle žalovaného je zde dána překážka věci rozhodnuté.11. Překážka věci rozhodnuté je dle žalovaného dána i ve vztahu k argumentaci v bodě II. žaloby, kdy žalobkyně stejně jako v řízení sp. zn. , spisová značka, opakuje otázku neplatnosti kupní smlouvy z důvodu snížení daně z nemovité věci, přičemž soud v uvedeném řízení uvedl, že: „nebylo prokázáno, že by kupní cena byla rozdělena do 2, resp. 3 částí proto, aby žalovaný z nabytých nemovitých věcí odvedl nižší daň a tím se snažil obcházet daňové předpisy.“12. Ve vztahu k žalobkyní tvrzenému omylu a relativní neplatnosti právního jednání žalovaný uplatňuje námitku promlčení, neboť jak z dopisu žalobkyně nazvaném výzva k doplnění a upozornění na právo odstoupení od smlouvy ze dne , datum, , tak z dopisu žalobkyně ze dne , datum, , tak i zejména ze samotné žaloby ze dne , datum, podle žalovaného vyplývá, že žalobkyně měla všechny podstatné informace, aby se mohla relativní neplatnosti dovolat. Z toho lze jednoznačně dovodit, že promlčecí doba k vznesení námitky neplatnosti skončila dne , datum, , případně nejpozději dne , datum, . Pokud byla žalovanému námitka neplatnosti doručena až v prosinci 2024, byl tento nárok již promlčen. Na tom nic nemění ani fakt, že žalobkyně omyl dokazuje odkazy na pozdější dokazování v řízení sp. zn. , spisová značka, , když pro počátek běhu promlčecí lhůty postačí, že žalobkyně měla již , datum, , respektive , datum, informace, ze kterých se mohla neplatnost vůči konkrétní osobě dovolat. Argumentace týkající se omylu je totiž jen variací tvrzení, které žalobkyně používala od počátku předchozího řízení, respektive ještě před jeho začátkem.13. Podle žalovaného je navíc uvedená žaloba v této věci projevem zneužití práva ze strany žalobkyně, neboť jejím účelem není nalezení práva, ale účelová blokace pozemků zápisem v katastru nemovitostí ve snaze přimět žalovaného zaplatit vyšší kupní cenu a vytvořit podmínky proto, aby žalovaný „revidoval“ platnou a účinnou kupní smlouvu. Tzn., aby zaplatil vyšší cenu, tj. 77 mil. Kč