11 C 118/2025-100 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobou podanou u soudu dne 20. 10. 2025 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jistinu úvěru ve výši 12 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 440 Kč, smluvní pokuty v kapitalizované výši 1 164 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení od 16. 7. 2025 do zaplacení z jistiny ve výši 12 000 Kč, vše plynoucí ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřela s žalovaným.2. Žalovaný považuje smlouvu o úvěru za neplatnou, pročež navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl rovněž, že v mezidobí uhradil žalobkyni částky ve výši 2 615 Kč a 3 569 Kč, které započítává proti nárokům uplatněným v žalobě. Za splnění podmínek dle § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se k této možnosti nevyjádřil navzdory řádnému upozornění, že nevyjádří-li se, bude soud jeho souhlas s takovým postupem presumovat.3. Z doložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění.4. Z listiny označené jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ ze dne 17. 6. 2025 (dále také jen „Smlouva o úvěru“), soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným uvedeného dne smlouvu, v níž se zejména zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se ve Smlouvě o úvěru zejména zavázal splatit žalobkyni jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 440 Kč. Doba trvání úvěru byla stanovena na 28 dnů. Dle čl. IX. odst. 1 písm. a) Smlouvy o úvěru byla žalobkyně v případě prodlení žalovaného oprávněna požadovat po žalovaném úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky v prodlení.5. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že žalobkyně peněžní prostředky dle Smlouvy o úvěru žalovanému skutečně poskytla.6. Z výpisu ze služby , Anonymizováno, za období od 16. 4. 2024 do 16. 4. 2025 soud zjistil, že žalovaný v uvedeném období čerpal úvěry od následujících poskytovatelů: , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , právnická osoba, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , právnická osoba, a dalších. Od několika z těchto poskytovatelů čerpal žalovaný úvěr vícekrát. Dne 11. 2. 2025 čerpal také zápůjčku ve výši 250 000 Kč od , tituly před jménem, , jméno FO, . Z výpisu je také patrné, že žalovaný má vysokou tendenci uchylovat se k hazardním hrám. Na servery provozující hazardní hry zasílal v uvedeném období průměrně částku v řádu stovek korun denně.7. Z výpisu z účtu žalovaného za září 2024 soud zjistil, že kreditní obrat žalovaného v tomto období činil 162 447 Kč. Debetní obrat činil 163 270,98 Kč.8. Z výpisu z účtu žalovaného za říjen 2024 soud zjistil, že kreditní obrat žalovaného v tomto období činil 104 441,31 Kč. Debetní obrat činil 104 446,91 Kč.9. Z výpisu ze služby , Anonymizováno, soud zjistil, že obdobně vysoké kreditní a debetní obraty měl žalovaný také v lednu, únoru a březnu roku 2025, a že průměrný příjem žalovaného od jeho zaměstnavatele, města , adresa, , činil v uvedených měsících průměrně 37 723,50 Kč měsíčně.10. Z výpisu z registru platebních informací soud zjistil, že žalovaný ke dni čerpání úvěru dlužil na třech jiných úvěrech minimálně částku 62 844 Kč.11. Z listiny označené jako „výzva k úhradě dluhu, předžalobní upomínka podle § 142 o.s.ř.“ soud zjistil, že žalovaný byl tímto dokumentem vyzván k úhradě žalované částky. Z emailového výpisu soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalovanému doručena.12. Ve vyjádření ze dne 23. 2. 2026 žalobkyně soudu sdělila, že žalovaný jí skutečně uhradil částku 2 615 Kč, a že tuto částku považuje za zálohu na náklady řízení. Platbu 3 569 Kč ze strany žalovaného však neuznala.13. Z detailu transakce ze dne 21. 5. 2025 soud zjistil, že žalovaný provedl na účet žalobkyně úhradu ve výši 3 569 Kč.14. Z dalších listin soud poznatky nezískával, neboť byl přesvědčen, že i bez nich byl skutkový stav věci zjištěn dostatečně.15. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:16. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 17. 6. 2025 smlouvu, v níž se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se ve Smlouvě o úvěru zejména zavázal splatit žalobkyni jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 440 Kč. Doba trvání úvěru byla stanovena na 28 dnů. V případě prodlení žalovaného byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky v prodlení. Peněžní prostředky dle Smlouvy o úvěru byly žalovanému skutečně poskytnuty. Žalovanému byla řádně odeslána předžalobní výzva k plnění. Žalovaný čerpal nespočet úvěrů a půjček. Ke dni čerpání úvěru dlužil na třech jiných úvěrech minimálně částku 62 844 Kč. Kreditní a debetní obraty na účtech žalovaného několikanásobně převyšovaly jeho průměrný měsíční příjem ze zaměstnání, který činil 37 723,50 Kč měsíčně. Z výpisů z účtu žalovaného je zřejmé tíhnutí žalovaného k hazardu. Žalovaný na své závazky žalobkyni uhradil celkem částku 6 184 Kč.17. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.18. Podle § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.19. Podle § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.20. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.21. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.23. Soud v prvé řadě uvádí, že nerozhodl rozsudkem pro uznání, neboť žalovaný zřetelně projevil svůj nesouhlas s žalobou a zájem účastnit se na projednání věci a vyřešení sporu bez jakéhokoli záměrného ztěžování, zdržování či oddalování postupu soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2023, sp. zn. 23 Cdo 3443/2022).24. O věci samé soud uvážil následujícím způsobem.25. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 17. 6. 2025 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr ve výši 12 000 Kč.26. Smlouva o úvěru byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská. Dle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo proto povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a bylo-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Věřitel mohl dle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet.27. Soud je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru k případné neplatnosti smlouvy o sp