11 C 20/2026-16 – Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení vyživovací povinnosti vůči žalovanému, která mu byla stanovena rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově ze dne 30. 7. 2007, č. j. 12 Nc 166/2006-35, ve znění rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 19. 6. 2014, č. j. 8 P 42/2012-138, ve výši 2 000 Kč měsíčně, a to zpětně k 15. 6. 2026.2. Žalovaný se ve věci kromě jednoho strohého prohlášení, k němuž soud pro jeho neurčitost nemůže přihlížet, nevyjádřil. Za splnění podmínek dle § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Žalobce ani žalovaný se totiž k možnosti rozhodnutí bez nařízení jednání nevyjádřili navzdory řádnému upozornění, že pokud se nevyjádří, bude soud jejich souhlas s takovým postupem presumovat.3. Žalobce svůj návrh na zrušení vyživovací povinnosti vůči žalovanému odůvodnil tvrzením, že se žalovaný již nepřipravuje na budoucí povolání, neboť ukončil studium na Středním odborném učilišti , adresa, . Jelikož se žalovaný, ačkoliv mohl, nijak nepokusil vyvrátit pravdivost uvedeného tvrzení žalobce, považoval jej soud za pravdivé.4. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 150 o. s. ř., soud důvody zvláštního zřetele hodné spatřuje ve skutečnosti, že žalobce soudu navrhl, aby rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.