ECLI: ECLI:CZ:OSVY:2026:12.C.36.2026.1 Datum: 2026-06-16 Předmět: zaplacení částky 19 680 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 419 z. č. 89/2012 Sb., § 420 z. č. 89/2012 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb., § 2395 z. č. 89/201 náklady řízenísmlouva o úvěru
O co šlo: zaplacení částky 19 680 Kč s příslušenstvím (§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 419 z. č. 89/2012 Sb., § 420 z. č. 89/2012 Sb., § 197)
1. Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím jako dluh z neuhrazeného úvěru. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne , datum, se společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , prostřednictvím které čerpala částku v celkové výši , částka, (převodem na účet č. , č. účtu, ), a to dne , datum, částku , částka, , a dle dodatku ke smlouvě ze dne , datum, téhož dne částku , částka, . Úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI, insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, a úvěrové historie. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni. Žalovaná ničeho neuhradila ani po předžalobní výzvě.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a o. s. ř., soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobcem, jimiž (v níže rozvedeném rozsahu) provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , že byla předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, uzavřena dálkovým způsobem s žalovanou smlouva o úvěru, a to ve výši , částka, se splatností do , datum, . Dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, pak byla výše úvěru navýšena na , částka, a celková částka ke splacení byla stanovena ve výši , částka, .5. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně vedeného u , právnická osoba, . bylo zjištěno, že na účet žalované č. , č. účtu, byla dne , datum, zaslána částka ve výši , částka, a , částka, .6. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo zjištěno, že na účet žalované č. , č. účtu, byla od předchůdce žalobkyně v lednu 2025 připsána peněžní částka , částka, a , částka, .7. Z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, , zaslaného na výzvu soudu, bylo zjištěno, že za vymezené období bylo celkem připsáno , částka, a odepsáno z něj , částka, . Z historie jednotlivých bankovních , podezřelý výraz, plyne, že žalovaná kromě pravidelných příjmů od svého zaměstnavatele (, právnická osoba, .) měla další příjmy mj. plynoucí z jí realizovaných sázek, čemuž odpovídaly i její výdaje u různých sázkových subjektů.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni.9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky a upozornil ji na možnost jejího soudního vymáhání.10. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.11. Dle ustanovení § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.12. Dle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.13. Dle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná od , právnická osoba, obdržela na svůj účet celkovou částku , částka, , a to dne , datum, čerpala částku , částka, a , částka, . Smlouvou se žalovaná zavázala uhradit kromě jistiny i úrok z úvěru ve výši , částka, , tj. celkem , částka, . Ke dni postoupení pohledávky žalovaná ničeho neuhradila.17. Z judikatury Nejvyššího soudu plyne, že pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Je to proto, že samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Pokud tedy např. spotřebitel úvěr splatí a vyjde-li najevo, že věřitel při posouzení úvěruschopnosti pochybil, může se důsledek v podobě uvedené zákonné sankce (neplatnosti smlouvy) projevit pouze tehdy, bude-li postaveno najisto, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.18. Uvedený přístup odpovídá podle důvodové zprávy i záměru zákonodárce. Pro závěr o neplatnosti smlouvy musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (resp. že mu úvěr neměl být poskytnut). Ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, proto Nejvyšší soud shledal neúplným (a proto nesprávným) právní posouzení věci odvolacím soudem, který neplatnost smlouvy založil výlučně na porušení povinnosti žalobkyně posoudit úvěruschopnost (neprověřila dlužníkem uváděné výdaje, resp. , jméno FO, výdaje reálně nezjišťovala), aniž vzal v úvahu, zda, resp. že předchůdce žalobkyně byl schopen úvěr splatit. Akcentoval, že způsob a rozsah posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se v konkrétních případech bude lišit, neboť se vždy jedná o posouzení individuální (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).19. V posuzované věci tedy v případě žalované nemohla mít žalobkyně (resp. její předchůdce) pochybnosti o její solventnosti, kdy žalovaná jako svého zaměstnavatele uvedla , právnická osoba, ., přičemž řádně doložila další podklady, z nichž bylo možné dovozovat, že jí žalobcem poskytnutý úvěr bude řádně a včas splácet. Tomu nasvědčuje i podrobný hled do bankovní historie žalované, předcházející několik měsíců před poskytnutím úvěru žalované.20. Žalovaná čerpala od předchůdce žalobce peněžitou částku, kterou nevrátila, je tak v postavení dlužníka a je povinna zaplatit z přisouzené částky žalobci příslušenství, a to zákonný úrok z prodlení, jak vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku.21. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Pokud jde o výši nákladů právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., konkrétně z ustanovení § 14b o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když byl návrh podán na ustáleném vzoru opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech