Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení příspěvku do garančního fondu podle §45 zákona č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, placeného provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši , částka, . Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka, na kterou nereagoval.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a shodnému závěru o skutkovém stavu:5. Žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla reg. zn. , SPZ, neměl v době od , datum, do , datum, (tj. 107 dní) k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný byl žalobkyní vyzván výzvou ze dne , datum, k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši , částka, za 107 dní po , částka, . Žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k zaplacení příspěvku, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, .6. Dle ustanovení § 6 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen "registrované vozidlo"), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.7. Dle ustanovení § 45 odst. 2, 3, 4 zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.8. Dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. S ohledem na výše uvedený závěr o skutkovém stavu dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný a žalobě v celém rozsahu vyhověl. Nebylo-li k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je povinností žalovaného uhradit žalobkyni v souladu s citovaným ustanovením zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla příspěvek za každý den porušení povinnosti vozidlo pojistit. Výše příspěvku činí dle vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. 93 Kč denně. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na příspěvku částku , částka, . Žalobkyni dále náleží náklady na uplatnění práva na příspěvek ve výši , částka, , dle § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni bylo rovněž přiznáno příslušenství pohledávky, tj. zákonné úroky z prodlení, a to zcela v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.10. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalobkyně a žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a paušální náhradě hotových výdajů ve výši 2 x 450 Kč (návrh ve věci samé, výzva k plnění) dle § 1, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Celkem tak žalobkyni náleží 1 700 Kč.11. Náhrada nákladů řízení spočívající v odměně zástupce žalobkyně nebyla žalobkyni přiznána, neboť ji soud nepovažuje za účelně vynaložený náklad řízení, a to s odkazem na usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 5. 2025, č. j. 49 Co 61/2025-12 ve spojení s nálezem Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12. Při soudním uplatnění nároku na zaplacení příspěvku proti vlastníkům a provozovatelům motorových vozidel lze na žalobkyni klást srovnatelné nároky jako na orgány veřejné moci, které vymáhají zákonem stanovené či garantované nároky.12. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 občanského soudního řádu.