Žalobkyně se návrhem ze dne , datum, ve znění doplnění ze dne , datum, domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela žalovaná Splátkovou dohodu se společností , Anonymizováno, , kterou uznala svůj dluh vyplývající z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ve výši , částka, a zavázala se dluh splácet ve splátkách po , částka, . Žalovaná na svůj dluh zaplatila toliko , částka, úhradami po , částka, dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, . O tyto příchozí úhrady žalobkyně ponížila jistinu pohledávky a jistina tak činí , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek nabyla žalobkyně pohledávku od , právnická osoba, .2. K výzvě soudu doplnila žalobkyně žalobní tvrzení v podání ze dne , datum, . Uvedla, že ke dni uzavření smlouvy o úvěru nebyl v platnosti ani účinnosti žádný právní předpis, který by poskytovateli úvěru ukládal povinnost posuzovat (respektive procesně prokazovat) úvěruschopnost žadatele dlužníka. Žalovaná dohodou potvrdila existenci a trvání závazku a zavázala se k jeho splácení. V rámci splátkové dohody nedošlo k navýšení úvěru, toliko k utvrzení již existujícího závazku. Dohoda byla uzavřena mezi žalovanou a společností SECAPITAL S.á.r.l.3. Pohledávka byla následně postoupena ze společnosti SECAPITAL S.á.r.l. na InvestCapital LTD. Společnost InvestCapital LTD. Postoupila pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na , právnická osoba, . a tato společnosti postoupila pohledávku na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, . Žalobkyně uvedla, že nedisponuje písemným důkazem prokazujícím oznámení postoupení pohledávky z SECAPITAL S.á.r.l. na InvestCapital LTD a z InvestCapital LTD na , právnická osoba, . a navrhla, aby soud tyto důkazy vyžádal u postupitelů. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny pohledávky ponížené o příchozí úhrady tj. , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dále uvedla, že jí svědčí vyvratitelná domněnka nastolená utvrzením závazku dohodou, kterou lze vyvrátit důkazem opaku a odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2882/2023 ze dne 28. 3. 2024. Právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . uzavřela dne 7. 6. 2007 se žalovanou smlouvu číslo , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, .4. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.5. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.6. Soud na základě předložených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:7. Dne 15. 1. 2019 uzavřela společnost , Anonymizováno, LTD zastoupená společností , právnická osoba, se žalovanou splátkovou dohodou. V této dohodě , Anonymizováno, , Anonymizováno, LTD prohlašuje, že nabyla od společnosti , právnická osoba, . na základě smlouvy ze dne , datum, peněžitou pohledávku vůči žalované ve výši , částka, ze smlouvy č., hodnota, . Žalovaná v dohodě uznala svůj dluh vůči věřiteli co do důvodu a výše a zavázala se uhradit tuto pohledávku v měsíčních splátkách po , částka, počínaje , datum, . V případě prodlení žalované se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám byl dohodou sjednán nárok věřitele učinit oznámením celý dluh okamžitě splatným (Dohoda).8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, postoupena z , právnická osoba, . na žalobkyni. V seznamu postoupených pohledávek je pod číslem , hodnota, uvedena pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, ve výši , částka, (smlouva o postoupení pohledávky).9. Přípisem ze dne , datum, oznámila společnost , právnická osoba, . žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. V oznámení je uvedena výše pohledávky ze smlouvy č. , hodnota, částkou , částka, , přičemž tato částka se skládá z jistiny ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , úroku ve výši , částka, a úroku z prodlení ve výši , částka, (přípis oznámení + dodejka k doporučené zásilce).10. Předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky , částka, nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy, s upozorněním na možné soudní vymáhání v případě nezaplacení (výzva + dodejka k doporučené zásilce).11. Dne , datum, uzavřela žalovaná a , právnická osoba, s , právnická osoba, . smlouvu o úvěru č., hodnota, , na základě které byl žalované a , jméno FO, poskytnut úvěr ve výši , částka, v hotovosti. Dlužníci se zavázali splatit úvěr v měsíčních splátkách po , částka, (smlouva o úvěru).12. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, mezi , Anonymizováno, LTD. a , právnická osoba, . byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, postoupena na , právnická osoba, . V seznamu postoupených pohledávek je pod číslem , hodnota, uvedena pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, ve výši , částka, (smlouva o postoupení pohledávky).13. Dne , datum, byla mezi , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .r.l. a , Anonymizováno, LTD. uzavřena smlouva o postoupení pohledávek (smlouva o postoupení pohledávky).14. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu:Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . a manželi , Anonymizováno, a , jméno FO, byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru číslo , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, . žalované a , jméno FO, úvěr do výše , částka, . Dne , datum, uzavřela žalovaná se společností , Anonymizováno, LTD splátkovou dohodu, ve které uznala svůj dluh ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené s , právnická osoba, . Z dohody vyplývá, že , Anonymizováno, LTD nabyl pohledávku ze smlouvy číslo , hodnota, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Uvedená smlouva o postoupení pohledávky nebyla soudu předložena. Soud však uzavřel, že žalovaná nenamítla neplatnost postoupení pohledávky, naopak s uvedeným postupníkem uzavřela dohodu, ve které svůj dluh co do důvodu a výše uznala. V souladu s platnou právní úpravou uznání dluhu (§ 2053 a § 2054 občanského zákoníku), má soud za prokázané, že v době uzavření dohody dluh existoval a věřitelem byla , Anonymizováno, LTD. Smlouvou ze , datum, byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, postoupena na , právnická osoba, . a smlouvou ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, postoupena z , právnická osoba, . na žalobkyni. Žalovaná uhradila na svůj dluh celkem , částka, , a to v období srpna až prosince 2022, tyto úhrady byly použity na úhradu jistiny. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky , částka, , která vyplývá z uznání dluhu ve výši , částka, závazku dle splátkové dohody ze dne , datum, ponížené o úhrady ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení.15. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od , datum, (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.16. S ohledem na datum uzavření byla smlouva o úvěru uzavřena dle ustanovení § 457 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Je dále nepochybné, že původní věřitel jednal při uzavírání a plnění smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti a že dlužník ji neuzavíral jako podnikatel, smlouva tedy podléhala nejen režimu obchodního zákoníku, ale i režimu zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, a rovněž ustanovením k ochraně spotřebitele § 262 odst. 4 obchodního zákoníku a ustanovení § 51 a následujících zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.17. Podle ustanovení § 262 odst. 4 obchodního zákoníku, ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.18. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19. Podle ustanovení § 502 odst. , právnická osoba, zákoníku, od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.20. Podle ustanovení § 504 obchodního zákoníku, dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.21. Podle ustanovení § 365 obchodního zákoníku, dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem.22. Podle ustanovení § 369 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.23. Podle ustanovení § 52 odst. 1, 2 a 3 občanského zákoníku, spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.24. Podle ustanovení § 55 odst. 1, 2 a 3 občanského zákoníku, smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, která mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.25. Podle ustanovení § 56 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.26. Podle ustanovení § 3 odst. 1 občanského zákoníku, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.27. Podle ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.28. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.29. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jako dodavatel (věřitel) a žalovaná, v postavení spotřebitele (dlužníka), uzavřeli smlouvu o úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaná, která je fyzickou osobou, vystupovala při uzavírání a plnění smlouvy o úvěru s dodavatelem mimo rámec své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti i mimo rámec samostatného výkonu svého povolání, tj. jako spotřebitel, a právní předchůdce žalobkyně v rámci tohoto smluvního vztahu vystupoval v rámci své podnikatelské činnosti, kdy se mimo jiné zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelského úvěru, tj. jako dodavatel, je nutné aplikovat ustanovení právního řádu sloužící k ochraně spotřebitele, který v daném smluvním vztahu vystupuje jako slabší strana. Jelikož je předmětná smlouva o úvěru smlouvou spotřebitelskou (tedy smlouvou uzavřenou mezi spotřebitelem a dodavatelem), musí soud z moci úřední posoudit, zda jednotlivá ujednání spotřebitelské smlouvy nejsou nepřípustná, a to bez dalšího (§ 56 odst. 3 občanského zákoníku) či zda jsou nepřípustná pro jejich rozpor s požadavkem dobré víry znamenající k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran – jedná se tak o obsahovou kontrolu těchto ujednání (§ 56 odst. 1 občanského zákoníku). Cílem však není stanovit absolutní rovnost práv a povinností účastníků daného závazkového právního vztahu – úkolem soudu je odstranit významnou nerovnováhu práv a povinností účastníků.30. Soud tedy při posuzování daného smluvního vztahu a jeho konkrétních ujednání postupoval v souladu s ustanovením § 56 odst. 3 občanského zákoníku, přičemž neshledal žádné ujednání, které by bylo bez dalšího nepřípustné. Dále tedy postupoval v souladu s ustanovením § 56 odst. 1 občanského zákoníku, kdy aplikoval test nepřiměřenosti ujednání předmětné smlouvy – posuzoval tedy, zda se jedná o smluvní ujednání, které zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran, zdali jde o nerovnováhu v neprospěch spotřebitele a zdali je tato nerovnováha v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Preambule směrnice Rady 93/13/EHS, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, která byla provedena zákonnými ustanoveními § 55 a 56 občanského zákoníku, stanoví, že při hodnocení kritéria „dobré víry“, resp. „přiměřenosti“, je nutno vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran, zda měl spotřebitel nějakou pohnutku k tomu, aby souhlasil s podmínkou, a zda zboží bylo dodáno, nebo služby poskytnuty, na zvláštní objednávku spotřebitele. Ustanovení § 56 odst. 2 občanského zákoníku však z přezkumu vylučuje ujednání o předmětu plnění a ceně. Z přezkumu tak nejsou vyloučeny ujednání o sankcích, ať už jde o úroky z prodlení, nebo smluvní pokuty, např. ve formě různých sankčních poplatků (srov. Smith v. Mortgage Express, unreported, 2. 2. 2007).31. Soud neshledal ujednání o úroku z úvěru 8,9 % ročně nepřiměřeným ani z hlediska dobrých mravů. Taková úroková sazba nepřesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo zápůjček.32. Vzhledem k platnému uznání závazku žalovanou má soud za prokázané, že nárok žalobkyně uplatněný v žalobě je důvodný v celém rozsahu, v řízení nevyšel najevo opak. Proto soud žalobě vyhověl, jak pro dlužnou jistinu, tak pro požadované příslušenství.33. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi. Náklady řízení žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku , částka, dle položky 1, bodu 1, písmena b) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona číslo 549/1991 Sb., a nákladech zastoupení – odměna za zastoupení advokátem dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů (advokátní tarif) za úkony právní služby dle §11 odstavec 1, písm. a) a d) advokátního tarifu, příprava a převzetí zastoupení a návrh ve věci samé 2 x , částka, a za úkon právní služby dle §11 odstavec 2, písmeno h) advokátního tarifu jednoduchá výzva k plnění 1 x , částka, , paušální náhradě hotových výdajů 3 × , částka, dle § 13 advokátního tarifu a , částka, náhradě za daň z přidané hodnoty dle § 137 odstavec 3 občanského soudního řádu. Celkem činí náklady řízení , částka, .34. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.