8 C 10/2025-48 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobou podanou u soudu dne , datum, (ve znění doplnění a rozšíření žaloby) se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku , částka, s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, a , datum, smlouvu č. , hodnota, o úvěru v celkové výši , částka, prostřednictvím webových stránek www.rerum.cz, proces uzavření smlouvy byl prostřednictvím verifikační SMS a verifikační platby , částka, . Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. V průběhu trvání smluvního vztahu žalovaný čerpal částku , částka, (dne , datum, a , datum, ) a nezaplatil nic. Žalovaný se zavázal splácet úvěr s úrokem 40 % p.m., a to měsíční splátkou nejpozději 9. den v měsíci. Žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy řádně a včas, proto žalobkyně úvěr zesplatnila dne , datum, . Žalovaná jistina se skládá z částky , částka, (jistina), částky , částka, (smluvní úrok), částky , částka, (smluvní pokuta). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou.2. K výzvě soudu týkající se konkrétních podkladů ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně podáním ze dne , datum, uvedla, že žalovaný byl lustrován v ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Žalovaný vyplnil v žádosti požadované údaje, žalobkyně posuzovala úvěruschopnost výpočtem mezi doložitelnými příjmy a deklarovanými výdaji, klientům je dále ponechávána 10 % rezerva, která se musí rovnat životnímu minimu. Dále žalobkyně uvedla, že skutečné číslo smlouvy je 153410, ve smlouvě byl sjednán úvěrový limit , částka, , žalovaný čerpal dne , datum, částku , částka, na účet , č. účtu, a dne , datum, částku , částka, na stejný účet. Úvěr měl být splatný jednorázově, žalovaný se dostal do prodlení , datum, . Současně žalobkyně opravila žalobu, když chybou nedošlo k uvedení výše smluvní pokuty, a tak došlo k rozšíření žaloby o , částka, .3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal zcela nečinný.4. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů, když žalovaný k tomuto neměl námitek a žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě.5. Ze smlouvy č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, předmětem byl úvěr s limitem , částka, , částka měla být poskytnuta na účet, v záhlaví je uveden účet žalovaného , č. účtu, . Úvěr měl být úročen 40 % p.m. Z občanského průkazu a rodného listu byla zjištěna totožnost žalovaného.6. Z všeobecných obchodních podmínek nebyly zjištěny žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci.7. Z částečného výpisu z účtu bylo zjištěno, že tento účet patří žalobkyni a dne , datum, a , datum, žalobkyně zaslala na účet č , č. účtu, částku , částka, a , částka, s identifikací protiúčtu jménem žalovaného.8. Z dokumentu Bank report bylo zjištěno, že žalovaný v minulosti čerpal úvěr u žalobkyně, u jiných společností poskytující úvěry, výpis z účtu také vykazuje odchozí platby pro sázkové společnosti.9. Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně úvěr ze smlouvy 153410 zesplatnila, celková dlužná částka byla vyčíslena na , částka, .10. Z upomínky ze dne , datum, vč. podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán žalobkyní.11. Ze sdělení banky bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, patří žalovanému. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že dne , datum, a , datum, byla na účet připsána částka , částka, a , částka, od žalobkyně. Z výpisu z účtu za říjen 2023 bylo zjištěno, že před uzavřením smlouvy žalovaný čerpal úvěry, které v daném měsíci i splácel. Výpis z účtu vykazuje mnoho plateb, ať už příchozích nebo odchozích, které nelze považovat za běžné a jsou podezřelé.12. Závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od , datum, (dále „o. z.“), dále zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.13. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.14. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.15. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době (…).16. Dle § 1725 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.17. Dle § 84 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.18. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého: „Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává: „Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu