19 C 272/2021-66 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v odůvodnění rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro zmeškání.</i> 2. Předmětem řízení byl nárok na zaplacení částky 13 542,44 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 656,31 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 346,39 Kč, s úrokem ve výši 11,9 % ročně z částka 13 542,44 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 542,44 Kč od [datum] do zaplacení. 3. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále též„ smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit peněžní prostředky formou řádných měsíčních splátek ve výši 826 Kč, a to včetně úroku ve výši 11,9 % p. a., počínaje dnem [datum]. Žalobkyně svůj závazek splnila a dne [datum] úvěr žalované poskytla, a to bezhotovostním převodem prostředků na účet žalované. Žalovaná však nehradila sjednané měsíční splátky řádně a včas, žalobkyně proto využila svého smluvního oprávnění a celý úvěr včetně příslušenství ke dni [datum] zesplatnila, o čemž žalovanou vyrozuměla dopisem ze dne [datum]. Žalovaná po dni zesplatnění ničeho neuhradila. 4. Žaloba spolu s předvoláním k jednání, které obsahovalo poučení o následcích nedostavení se k tomuto jednání bez řádné a včasné omluvy, byly žalované doručeny v souladu s § 49 odst. 1, 2, 4 o. s. ř. ve spojení s § 57 odst. 1, 2 o. s. ř. do vlastních rukou dne [datum], když zásilka tyto písemnosti obsahující byla prostřednictvím doručujícího orgánu zaslána žalované na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. (adresa místa trvalého pobytu evidovaná v informačním systému evidence obyvatel), a protože žalovaná při doručování nebyla na uvedené adrese zastižena, byla zásilka dne [datum] u doručujícího orgánu uložena a připravena k vyzvednutí, přičemž žalované byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedla. Žalovaná se k jednání, které se ve věci prvně konalo dne [datum], bez omluvy nedostavila. K jednání konanému toho dne se dostavila žalobkyně, která při něm navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. <i>5. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.</i> <i>6. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.</i> <i>7. Podle § 99 odst. 1, 2 o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud smír neschválí, je-li v rozporu s právními předpisy.</i> 8. Povaha projednávané věci nebrání uzavření smíru a rovněž nelze shledat, že by schválení smíru v projednávané věci bylo v rozporu s právními předpisy. Jelikož se žalovaná bez omluvy nedostavila k prvnímu jednání konanému ve věci, ač jí byla více než deset dnů před konáním jednání doručena do vlastních rukou žaloba a předvolání, přičemž žalovaná byla řádně poučena o následcích, které jsou s tím spojeny, a jelikož to navrhla žalobkyně, rozhodl soud jemu předloženou věc na základě nesporných tvrzení žalobkyně obsažených v žalobě rozsudkem pro zmeškání. 9. Neboť u rozsudku pro zmeškání neprovádí soud dokazování, vyšel soud z vylíčení v žalobě (viz bod 3 tohoto odůvodnění) z něhož plyne, že nárok má původ ve smlouvě o úvěru dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění, a opírá se o § 2395 o. z. (pokud jde o dlužnou jistinu úvěru a úroky), resp. o § 1970 o. z. (pokud jde o zákonné úroky z prodlení). V takové věci lze uzavřít a schválit smír. Při splnění zákonných podmínek pak soud rozsudkem pro zmeškání žalobě, jak byla navržena žalobkyní, vyhověl (výrok I. rozsudku). 10. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, vzniklo jí tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly účelně vynaložené náklady řízení ve výši 9 282,10 Kč Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 27 650 Kč (3,5× 1 660 Kč dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ adv. tar.“), za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., jednoduchá výzva k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) adv. tar., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., účast při jednání [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g)), náhrady hotových výdajů ve výši 1 200 Kč (tj. 4× 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 adv. tar., příslušející ke čtyřem úkonům právní služby) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 1 472,10 Kč (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (výrok II. rozsudku). 11. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.