19 C 308/2021-50 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobou ze dne 26. 2. 2021se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 536 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení s tím, že žalovaná částka představuje dlužné pojistné z pojistné smlouvy [číslo] na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla tov. zn. [příjmení] [jméno], [registrační značka], a to za dobu od [datum] do [datum]. 3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (v případě žalovaného na základě předpokladu souhlasu dle § 101 odst. 4 o. s. ř.), soud v souladu s § 115a o. s. ř. věc rozhodl, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání. 4. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] [anonymizováno] [rok] na pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Předmětem smlouvy bylo pojištění osobního automobilu tovární značky [příjmení] [jméno], [registrační značka]. Žalovaný se v této smlouvě zavázal hradit žalobkyni pojistné ve výši 5 588 Kč ročně, splatné čtvrtletními splátkami po 1 397 Kč, splatnými vždy 18. 12, 18. 3., 18. 6. a 18. 9. příslušného roku. Uvedené pojištění bylo sjednáno s počátkem [datum] na dobu neurčitou (viz cit. pojistná smlouva). Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne [datum], a to ani na upomínky ze dne [datum], [datum] a [datum] (viz cit. upomínky). Uvedené pojištění zaniklo dnem [datum] z důvodu neplacení (viz oznámení o zániku pojištění). Dlužnou částku představuje poměrná část sjednaného pojištění za dobu od [datum] do [datum] ve výši 1 316 Kč (viz násl. výpočet: roční pojistné ve výši 5 588 Kč ročně = denní pojistné ve výši 15,30 Kč x 86 dní = 1 316 Kč). Žalovaný přitom žalobkyni tuto částku neuhradil ani na předžalobní upomínku ze dne [datum] zaslanou mu téhož dne poštou (viz předžalobní upomínka + poštovní podací arch). <i>5. Podle § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>6. Podle § 2758 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnou jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné (odst. 1). Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou (odst. 2).</i> <i>7. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> <i>8. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. se tímto zákonem upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.</i> <i>9. Podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy.</i> <i>10. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo.</i> <i>11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>12. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>13. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.</i> 14. Při právním posouzení věci byl soud veden následujícími úvahami: mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] [anonymizováno] [rok] na pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla k vozidlu tovární značky [anonymizováno], [registrační značka], tedy pojistná smlouva podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb., a podle § 2758 a násl. o. z. V ní se žalovaný jako pojistník zavázal od počátku pojištění sjednaného dne [datum] na dobu neurčitou hradit pojistné ve výši 588 Kč ročně, splatné čtvrtletními splátkami po 1 397 Kč, splatnými vždy 18. 12, 18. 3., 18. 6. a 18. 9. příslušného roku. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne [datum], a to ani na upomínky a uvedené pojištění zaniklo dnem [datum] z důvodu neplacení. Ve smyslu § 13 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. a § 2782 odst. 1 o. z., přitom žalovaný byl povinen hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu, tj. mj. za celé období Dlužnou částku představuje poměrná část sjednaného pojištění za dobu od [datum] do [datum] ve výši 1 316 Kč (viz výpočet shora). 15. Na základě předložených listin má soud za prokázané, že nejpozději k datu [datum] pojistný vztah z předmětné pojistné smlouvy trval. Ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistného vztahu k dřívějšímu datu totiž břemeno tvrzení a břemeno důkazní tížilo žalovaného, který však k takovým skutečnostem do řízení žádná tvrzení ani důkazy nevnesl. Žalovaný povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu porušil, když za období od [datum] do [datum] neuhradil pojistné ve výši 1 316 Kč (viz výpočet shora). Nezaplacením pojistného k datu [datum] vzniklo žalobkyni podle § 1970 o. z. právo i na zaplacení zákonného úroku prodlení z částky 1 316 Kč za žalobkyní požadovanou dobu od [datum] do zaplacení ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 10 % ročně. Soud tedy žalobě ohledně částky 1 316 Kč s příslušenstvím vyhověl (výrok I.). 16. Ve zbytku, tj. ohledně částky 220 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou 1 536 Kč a přiznanou částkou 1 316 Kč), soud žalobu důvodnou neshledal, neboť uvedená částka dlužného pojistného neodpovídá shora uvedenému výpočtu. Soudu tedy nezbylo, než co do částky 220 Kč žalobu zamítnout. Stejně tak ve zbytku požadovaného příslušenství z částky 220 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou opět zamítl (výrok II.). 17. Náklady řízení: žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná, takže má právo na poměrnou část nákladů řízení, které jí v souvislosti s tímto řízením vznikly (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Z toho, že žalobkyně po žalovaném v tomto řízení požadovala částku 1 536 Kč, avšak soudem jí byla přiznána toliko částka 1 316 Kč vyplývá, že žalobkyně byla ve věci úspěšná z 86 % a neúspěšná ze 14 %, takže má právo na 72 % účelně vynaložených nákladů řízení. Ty představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobce ve výši 600 Kč dle ust. § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění /šlo o opakující se„ formulářovou“ žalobu/, tj. 3 × 200 Kč za každý úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), náhrada hotových výdajů ve výši dalších 300 Kč ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. MSp č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. 3× 100 Kč za shora uvedené tři úkony právní služby a 21% DPH ve výši zbývajících 189 Kč, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad dle zák. č. 235/2004 Sb. Shora uvedené účelně vynaložené náklady řízení tedy činily 1 489 Kč, z nichž má žalobkyně právo na náhradu 72 %, tedy na náhradu částky 1 072 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.). 18. K otázce opakující se„ formulářové“ žaloby soud ještě poznamenává, že je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení (úhrada pojistného) v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Protože tedy v dané věci šlo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech s žalovanou částkou nepřevyšující 50 000 Kč, přiznal soud žalobkyni náklady řízení podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.