19 C 316/2021-31 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v odůvodnění rozsudku pro uznání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání.</i> 2. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 5 525 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 5 525 Kč od [datum] do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že s žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru ve výši 27 270 Kč sestávající z jistiny ve výši 15 000 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 12 270 Kč. Žalovaná se zavázala dlužnou částku splácet částkou 455 Kč týdně, přičemž první splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy. V případě, že by se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pravidelné týdenní splátky, stane se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru zbylý dluh včetně příslušenství splatný, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Žalovaná úvěr splácela nepravidelně, a proto žalobkyně celkovou uhrazenou částku 21 745 Kč vydělila týdenní splátkou ve výši 455 Kč a vypočetla tak okamžik, kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátky. Splatnost pohledávky tak nastala [datum] a prodlení žalovaného dne [datum]. 3. Žalovaná nárok uplatněný v žalobě uznala v plném rozsahu a požádala o možnost uhradit dluh prostřednictvím splátek ve výši 500 Kč měsíčně s odůvodněním, že je důchodkyně a její zdravotní stav jí nedovoluje jakýkoliv přivýdělek. Má exekuční srážky a splácí další půjčky. <i>4. Podle § 153a odst. 1 věta první o. s. ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.).</i> <i>5. Podle § 99 odst. 1 věta první o. s. ř., připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Podle odst. 2 věta první tohoto ustanovení soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy.</i> 6. Pro úplnost soud dodává, že daná věc je sporem o zaplacení peněžitého plnění. Protože u rozsudku pro uznání soud neprovádí dokazování, vyšel soud z vylíčení v žalobě (viz bod 2. tohoto odůvodnění), z něhož plyne, že nárok žalobkyně má původ ve smlouvě o úvěru dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen„ o. z.“), a opírá se o § 2395 o. z. (pokud jde o dlužnou jistinu úvěru a úroky z úvěru), resp. o § 1970 o. z. (pokud jde o zákonné úroky z prodlení). V takové věci lze pak uzavřít a schválit smír. Jelikož žalovaná v průběhu řízení výslovným projevem vůle uznala nárok, který byl proti ní žalobou uplatněn, přičemž projednávaná věc připouští uzavření a schválení smíru, soud v souladu s § 153a odst. 1 o. s. ř. rozhodl při splnění zákonných podmínek ve věci rozsudkem podle uznání žalované (výrok I.). 7. Ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. vzniklo žalobkyni vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslala výzvu k plnění. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 600 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a náhrady hotových výdajů ve výši 200 Kč (tj. 2× 100 Kč) dle § 2 odst. 1 vyhl. 254/2015 Sb. za následující úkony – předžalobní výzva k plnění a žaloba (výrok II.). 8. V souladu s ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. povolil soud žalované plnění ve splátkách ve výši 500 Kč měsíčně s tím, že nezaplacením některé ze splátek se stává splatným celý zůstatek dluhu. Co se týče povinnosti žalované nahradit žalobkyni náklady řízení, tyto soud povolil žalované uhradit ve lhůtě do [datum].