19 C 347/2021-38 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále též„ společnost“) a žalovanou byla dne 20. 11. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě společnost žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 2 451 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 726 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 203 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách ve výši 1 022 Kč s poslední splátkou ve výši 1 006 Kč. Žalovaná neuhradila na svůj dluh ničeho. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, dlužné poplatky ve výši 7 519,76 Kč, dále úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení, který za dobu do 18. 12. 2020 kapitalizovala částkou 1 707,78 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 9. 5. 2019 do zaplacení, který za dobu do 18. 12. 2020 kapitalizovala částkou 1 597,92 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. 2. Žalovaná k žalobě sdělila, že rozhodnutí ve věci ponechá na uvážení soudu, dále uvedla, že je s dětmi v současné době na sociálních dávkách a proto žádá soud o možnost splácet tento dluh ve splátkách v maximální výši 500 Kč měsíčně. Z jednání soudu se omluvila pro zdravotní indispozici spočívající v nachlazení. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], byla dne 20. 11. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 380 Kč sestávajícím z úroku ve výši 2 451 Kč, z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 726 Kč a z částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 203 Kč (celkem tedy částku 18 380 Kč) splatit v 18 měsíčních splátkách ve výši 1 022 Kč a s poslední splátkou ve výši 1 006 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzala celou částku zápůjčky (smlouva o zápůjčce [číslo]). Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně neuhradila na svůj dluh ničeho (nezpochybněná tvrzení žalobkyně, tabulka umoření). 4. [právnická osoba], [IČO], následně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, dle níž byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, seznam postoupených pohledávek). Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno právním předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne 6. 1. 2021 (oznámení o postoupení pohledávek, podací lístek). 5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl před uzavřením smlouvy o zápůjčce hodnocení žalované dle údajů o jejích příjmech a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 20. 11. 2018 vyplněno, že žalovaná je svobodná, má základní vzdělání, má čtyři vyživovací povinnosti k jiným osobám, žije v azylovém domě a není zaměstnaná. Její pravidelný čistý měsíční příjem je 7 600 Kč a ostatní příjmy činí 20 000 Kč. Co se týče výdajů, v zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaná nemá zápůjčku u jiné společnosti a odhadované měsíční výdaje žalované činí 15 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že poskytnuté údaje od žalované její právní předchůdce ověřil výpisem z bankovního účtu žalované za měsíce říjen a listopad 2018. Uvedené listiny však soudu předloženy nebyly (zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 20. 11. 2018, kopie první strany smlouvy o poskytnutí sociální služby [číslo] [rok]). <i>6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>7. Podle § 2392 odst. 1 první věty o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.</i> <i>8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>10. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 12. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. [právnická osoba], [IČO], pohledávku za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena společností [právnická osoba], dopisem ze dne 6. 1. 2021. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009, nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 13. Ačkoliv na smlouvě o zápůjčce je podpis obou smluvních stran, soud nicméně s ohledem na popsaný skutkový stav věci shledal, že smlouva o zápůjčce je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem neposoudil úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 14. Jak žalobkyně sama uvedla, její právní předchůdce vycházel z informací získaných od žalované v zákaznické kartě a tyto informace ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalované. Žalovaná v zákaznické kartě ze dne 20. 11. 2018 uvedla, že její čistý měsíční příjem činí částku ve výši 7 600 Kč a další příjmy částku ve výši 20 000 Kč, ani jeden z těchto příjmů však nebyl nijak specifikován. Výše příjmů žalované měly být ověřeny výpisy z bankovního účtu žalované, jenž ale soudu nebyly předloženy, nadto ani nebylo ze strany žalobkyně tvrzeno, že tento pohyb na bankovním účtu, byl adekvátní k procesu posuzování úvěruschopnosti žalované s kladným výsledkem, navíc ve vztahu k těmto příjmům zákaznická karta neobsahuje žádný údaj o tom, o jaké příjmy se jedná a jak konkrétně měly být tyto příjmy ověřeny (výplatní pásky, oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory a jiné). Původ příjmů žalobkyně neobjasnila ani na výzvu soudu, z čehož lze usuzovat, že je pravděpodobné, že byly záměrně žalovanou modifikovány za účelem dosažení požadovaného úvěru. Žalovaná dále uvedla, že bydlí v azylovém domě, nemá zápůjčky u jiných společností a její odhadované měsíční výdaje činí 15 000 Kč Tyto výdaje ale nebyly ze strany právního předchůdce žalobkyně nijak ověřovány, když byla soudu doložena pouze kopie první strany smlouvy o poskytnutí sociální služby, ze které ale není patrno, jaká je výše poplatku na ubytování a případně i stravu. Navíc, se může zdát tato částka jako značně podhodnocena, a to potom zejména ve vztahu ke zjištěnému skutkovému stavu, kdy žalovaná je osobou žijící v azylovém domě a má vyživovací povinnost ke čtyřem d