28 C 132/2020-109 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení shora vedené částky s odůvodněním, že pro žalovanou pracovala na dohodu o provedení práce, přičemž její„ zaměstnavatel“ [jméno] [příjmení] (jednatel žalované) jí v prosinci roku 2018 sdělil, že poskytl peněžitou půjčku kolegyni žalobkyně [jméno] [příjmení] ve výši 20 000 Kč. Ta však půjčku nesplácela, a proto začal od [datum] strhávat splátky půjčky ve výši [částka] z výplaty žalobkyně. Celkem jí takto strhl [částka], přičemž poslední splátka byla stržena dne [datum]. Posléze pracovní vztah s žalovanou ukončila a opakovaně jí vyzývala k vrácení stržené částky ve výši [částka], což se nestalo. Následně žalobkyně opakovaně navrhovala, aby soud podle § 92 odst. 2 o. s. ř. připustil, aby žalovaná z řízení vystoupila a na její místo nastoupil přímo [jméno] [příjmení] Tyto návrhy byly opakovaně zamítnuty, neboť s tímto postupem nesouhlasila žalovaná (viz § 92 odst. 2 o. s. ř.). 2. Žalovaná sama se ve věci vyjádřila tak, že v projednávané věci jde o soukromý spor fyzické osoby [jméno] [příjmení] a nikoliv žalované společnosti. Dále uvedla, že [jméno] [příjmení] coby soukromá osoba půjčil peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč paní [příjmení], která byla kamarádkou žalobkyně a žalobkyni pomáhala s prací, kterou žalobkyně pro žalovanou na základě dohody o provedení práce vykonávala. Žalobkyně uvedené splátky dobrovolně odevzdávala paní [příjmení] proti potvrzení o zaplacení splátky dluhu za paní [příjmení] [jméno] žádné strhávání z výplaty nešlo. Nadto žalobkyně pracovala pro žalovanou jen do konce roku 2018. Pak již smlouvu s žalovanou podepsanou neměla. Žalovaná jí tak nemohla strhávat jednotlivé splátky z výplaty. Žalovaná proto navrhla, aby žaloba byla jako nedůvodná v celém rozsahu zamítnuta. 3. Soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně. Žalobkyně, které bylo předvolání k jednání konanému dne [datum] doručeno do vlastních rukou dne [datum] (viz dodejka), se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně podle § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Jak bylo soudem zjištěno, mezi účastnicemi byla dne [datum] uzavřena dohoda o provedení práce, podle níž měla žalobkyně vykonávat pro žalovanou úklidové práce. Dohoda byla uzavřena na dobu od [datum] do [datum], přičemž maximální rozsah provedené práce měl činit 25 hodin měsíčně a odměna žalobkyně tak měla činit 10 000 Kč měsíčně (viz citovaná dohoda). 5. Mezi účastnicemi tak byl uvedenou dohodou založen pracovněprávní vztah řídící se zejména zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, v tehdy účinném znění (dále jen„ ZP“), především pak ustanoveními § 75 a násl. ZP. 6. Smlouvou o zápůjčce uzavřenou dne [datum] bylo prokázáno, že pan [jméno] [příjmení], jednatel žalované vystupující ovšem v tomto případě jako nepodnikající fyzická osoba, přenechal paní [jméno] [příjmení] peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč s tím, že tato se je zavázala spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč vrátit do [datum]. V tomto případě tak šlo o vztah ze smlouvy o zápůjčce uzavřené podle § 2390 o. z. 7. Žalobkyně tvrdila, že o smlouvě o zápůjčce uzavřené mezi jednatelem žalované panem [jméno] [příjmení] a její známou [jméno] [příjmení] nevěděla a dozvěděla se o ní až v prosinci 2018 od [jméno] [příjmení], který ji měl pod výhružkou ukončení pracovněprávního vztahu nutit, aby dluh své známé splácela sama. Nicméně ve věci byl proveden mimo jiné důkaz vzájemnou SMS komunikací mezi žalobkyní a jednatelem žalované, která proběhla ve dnech [datum] a [datum]. Z této SMS komunikace je zřejmé, že žalobkyně sama dobrovolně platila dluh za [jméno] [příjmení] poté, co obdržela výplatu (viz„ z výplaty bych Vám dala zbytek za [jméno]“). 8. Zjištění, že žalobkyně dobrovolně z výplaty prováděla splátky dluhu své známé [jméno] [příjmení], odpovídá rovněž znění žalobkyní předložených„ potvrzení o zaplacení dluhu“, v nichž [jméno] [příjmení] potvrzuje, že od žalobkyně převzal ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] vždy částku [částka] jako splátku dluhu za [jméno] [příjmení]. Nakonec i svědkyně [jméno] [příjmení], životní partnerka [jméno] [příjmení], která výplaty žalobkyni prováděla, potvrdila, že z výplaty byla vždy část odpovídající částce na uvedeném potvrzení dána stranou s tím, že jde o splátku uvedeného dluhu. Tato svědkyně současně věrohodně vysvětlila, proč žalobkyně dluh za svou známou [jméno] [příjmení] dobrovolně splácela. [jméno] [příjmení] totiž žalobkyni s prací vykonávanou pro žalovanou pomáhala a jednoho dne přišla paní [příjmení] ke svědkyni domů s tím, že potřebuje nutně půjčit 20 000 Kč, aby mohla zaplatit alimenty, protože jinak děti neuvidí. Ač byla svědkyně proti tomu, aby [jméno] [příjmení] peníze paní [příjmení] půjčil, ten se spojil telefonicky s žalobkyní a ta mu nakonec do telefonu sdělila, že má peníze paní [příjmení] dát a pokud to nebude paní [příjmení] splácet, tak ona to bude splácet za ni. Protože paní [příjmení] peníze nevrátila ani z části, žalobkyně sama řekla, že to tedy za ni zaplatí, když se za ni zaručila. A právě takto zjištěnému skutkovému stavu odpovídá i obsah předložené a již shora citované SMS komunikace mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení]. Soud proto nemá důvodu pochybovat o věrohodnosti svědkyně [jméno] [příjmení], byť tato jinak je životní partnerkou [jméno] [příjmení] (majitele žalované). 9. Protože ve věci provedené důkazy (zejména předložená SMS komunikace, jakož i výpověď svědkyně [jméno] [příjmení]) přesvědčivě vyvracejí tvrzení žalobkyně, že ke splácení dluhu za [jméno] [příjmení] byla donucena pod pohrůžkou ukončení pracovněprávního vztahu, a že jí posléze učiněné splátky dluhu byly z odměny za odvedenou práci žalovanou sraženy, dospěl soud k závěru, že žalobkyně na zaplacení částky ve výši [částka], kterou postupně zaplatila [jméno] [příjmení] coby splátku dluhu [jméno] [příjmení], nemá nárok. To primárně proto, že tyto splátky nebyly provedeny formou srážky ze mzdy, resp. z odměny z dohody o provedení práce (viz § 145 a násl. ZP), neboť šlo o splátky, které žalobkyně činila až po obdržení výplaty dobrovolně a proti potvrzení o jejich provedení (viz shora). Nadto se žalobkyně výslovně zavázala [jméno] [příjmení] ke splácení dluhu za [jméno] [příjmení], pokud mu jmenovaná nezaplatí, jak o tom hovořila svědkyně [jméno] [příjmení] a jak to ostatně odpovídalo i doložené SMS komunikaci. Pokud přitom žalobkyně prohlásila [jméno] [příjmení], že jej uspokojí, jestliže mu [jméno] [příjmení] svůj dluh nezaplatí, stala se ručitelem [jméno] [příjmení] podle § 2018 o. z. Skutečnost, že toto ručitelské prohlášení nebylo učiněno v písemné formě vyžadované ust. § 2018 odst. 2 o. z. sice může způsobit neplatnost tohoto ručitelského prohlášení, avšak taková neplatnost by musela být namítnuta. Namítnout by ji přitom bylo možné podle § 582 odst. 2 o. z. pouze za podmínky, že podle ručitelského prohlášení ještě nebylo plněno. Nadto žalobkyně podle § 2997 odst. 1 o. z. nemá právo na vrácení toho, co plnila na dluh neplatný jen podle formy. 10. Protože z provedených důkazů, zejména z předložené SMS komunikace vyplynulo, že žalobkyně splácela dluh za [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] zcela dobrovolně, upustil soud od výslechu svědka [jméno] [příjmení], manžela žalobkyně, který měl být údajně přítomen tomu, kterak [jméno] [příjmení] hrozil žalobkyni ukončením pracovněprávního vztahu, pokud mu nebude žalobkyně splácet dluh za [jméno] [příjmení], přičemž tyto splátky měl z její výplaty srážet. 11. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. 12. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, a proto by jí byla žalobkyně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. povinna plně nahradit náklady řízení. Žalovaná se však práva na jejich náhradu vzdala, a proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.