28 C 197/2021-62 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] zahrnující jistinu ve výši [částka] a úhradu za služby (úrok a poplatek) ve výši [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], se smluvním úrokem ve výši 19,84 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalobkyně ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému [částka], které měl splatit spolu s úhradou za služby ve výši [částka] v 36 měsíčních splátkách ve výši [částka] nejpozději do [datum], avšak žalovaný úvěr nesplatil i přes zaslanou upomínku ze dne [datum]. 3. Žalobkyně i žalovaný vyslovili souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, když soud shledal dle § 115a o. s. ř., že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní a žalovaným uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu s úhradou za služby ve výši [částka] zahrnujícím úrok ve výši [částka] a poplatek ve výši [částka], splatit v 36 měsíčních splátkách ve výši [částka] (Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]). Žalovaný obdržel částku [částka] dne [datum] na svůj bankovní účet (výpis z účtu za období [datum] – [datum], sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). Žalovaný zaplatil celkem částku ve výši [částka] (tvrzení žalobkyně). [právnická osoba] pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum]). Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum]). 5. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla hodnocení schopnosti žalovaného splácet úvěr dle údajů o jeho příjmech a výdajích v předložené formulářové listině nazvané Karta zákazníka, kde byl uveden příjem žalovaného ve výši [částka] a průměrné měsíční výdaje ve výši [částka] zahrnující měsíční výdaje zákazníka [částka], splátky zápůjček [částka], výdaje na bydlení [částka] a ostatní výdaje [částka]. Jako podklady pro posouzení bonity klienta byla zaškrtnuta pracovní smlouva, výplatní pásky a bankovní výpisy. Žalovaný v Kartě zákazníka uvedl, že je svobodný, žije s rodiči a měsíčně splácí zápůjčky a úvěry ve výši [částka]. Podpisem zákaznické karty stvrdil úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů. 6. Žalobkyně předložila výplatní pásku z měsíce únor 2017, v níž byla uvedena čistá mzda ve výši [částka] včetně roční prémie ve výši [částka] (výplatní páska 2/ 2017), pracovní smlouvu uzavřenou se [právnická osoba] – systémy, s. r. o. dne [datum] s dodatkem [číslo] k pracovní smlouvě ze dne [datum], jímž se mění pracovní poměr z doby určité na dobu neurčitou (Pracovní smlouva ze dne [datum], Dodatek [číslo] k pracovní smlouvě) a výpis z centrální evidence exekucí ze dne [datum]. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Při právním hodnocení skutkového stavu má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit úvěr a poplatek v celkové částce [částka], a to v 36 měsíčních splátkách ve výši [částka]. 13. Soud má za to, že nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To však právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila. Žalobkyně sama uvedla, že vycházela z informací získaných od žalovaného v Kartě zákazníka a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalovaného, a to pracovní smlouvou, výplatní páskou a výpisy z bankovního účtu. K důkazu žalobkyně předložila pouze pracovní smlouvu a jednu výplatní pásku, z nichž lze učinit jednoznačný závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila, protože mu poskytla úvěr jen na základě příjmu za jeden měsíc, přičemž pro posouzení úvěruschopnosti z něho vycházela jako z pravidelného příjmu. Výdaje žalovaného neprověřovala vůbec, stejně jako skutečnou míru jeho zadlužení, když vycházela pouze z Centrální evidence exekucí, v níž u žalovaného nebyl nalezen žádný exekuční titul. Přitom skutečná výše výdajů může zásadním způsobem ovlivnit úvěruschopnost spotřebitele a výši použitelného příjmů k hrazení stanovených splátek, v daném případě nemalých měsíčních splátek ve výši [částka]. 14. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, 1 As 30/2015-39). Právní předchůdce žalobkyně byl povinen údaje uváděné žalovaným pečlivě prověřit. Nebylo nikterak doloženo, že by právní předchůdkyně žalobkyně učinila dotaz na evidenci žalovaného v registrech dlužníků, nebyly doloženy skutečné měsíční výdaje žalovaného za bydlení, výše úvěrů a půjček a jejich měsíčních splátek, apod. Pouhé uvedení údajů do formuláře k hodnocení klienta bez ověření, zda tyto údaje odpovídají skutečnosti, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku odpovídajících podkladů k příjmům a výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít. 15. Soud si je vědom toho, že zákon nestanoví taxativní výčet postupu, které musí být ze strany věřitele pro naplnění ustanovení o povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost