35 C 278/2021-24 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobou podanou dne 23. 8. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 60 000 Kč s výše specifikovaným příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně – [jméno] [příjmení] a žalovaný uzavřeli dne 27. 2. 2020 smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě zapůjčil [jméno] [příjmení] žalovanému částku 60 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 20. 8. 2021 včetně smluvního úroku ve výši 40 % v měsíčních splátkách po 5 000 Kč, počínaje dnem 20. 3. 2020; žalovaný do dnešního dne ničeho neuhradil i přes zaslanou předžalobní upomínku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 14. 7. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 3. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr. 4. Dne 27. 2. 2020 si [jméno] [příjmení] jako zapůjčitel a žalovaný jako vypůjčitel ujednali Smlouvu, na jejímž základě zapůjčitel poskytl žalovanému v hotovosti částku 60 000 Kč při podpisu Smlouvy, což strany stvrdily svým podpisem Smlouvy. Strany se dohodly na poskytnutí zápůjčky bez uvedení účelu použití. Zápůjčka je úročena úrokem ve výši 40 % z celkové částky. Žalovaný se zavázal vrátit zapůjčiteli zápůjčku ve výši 85 000 Kč spojenou i s úroky, a to v 17 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč, kdy první splátka je splatná do 20. 3. 2020 a poslední splátka bude zaplacena 20. 8. 2021 (viz Smlouva). Dne 14. 7. 2020 si ujednali pan [příjmení] jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávky, kterou postupitel postoupil na žalobkyni pohledávku v celkové výši 66 000 Kč včetně smluvní pokuty za žalovaným z titulu Smlouvy. Předmětem postoupení jsou vedle pohledávky též postupitelova práva s pohledávkou spojená, zejména právo na úhradu vynaložených nákladů spojených s vymáháním pohledávky a veškerá práva spojená se zajišťujícími instituty. Uzavřením smlouvy postupuje postupitel žalobkyni pohledávku včetně všech práv a žalobkyně ji přijímá a zavazuje se zaplatit úplatu ve výši 80 % z vymožené pohledávky (viz smlouva o postoupení pohledávky). Dopisem ze dne 25. 5. 2021 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky 66 000 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 7 515 Kč do 5. 6. 2021 s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva na č. l. 6 vč. kopie obálky). <b>Právní posouzení věci</b> <i>5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 7. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. [jméno] [příjmení] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 7. 2020 postoupil pohledávku za žalovaným ze Smlouvy v aktuální výši 66 000 Kč žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávky. Žalobkyně tak prokázala, že je aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>8. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>9. Podle § 2392 odst. 1 o. z. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.</i> <i>10. Podle § 1968 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 13. [jméno] [příjmení] coby zapůjčitel a žalovaný coby vydlužitel uzavřeli dne 27. 2. 2020 smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., na jejímž základě přenechal zapůjčitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč, což strany stvrdily svým úředně ověřeným podpisem na Smlouvě. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit zapůjčiteli poskytnuté peněžní prostředky společně se sjednaným úrokem ve výši 40 % v 17 měsíčních splátkách po 5 000 Kč, splatných 20. dne v měsíci, počínaje dnem 20. 3. 2020. Žalovaný nicméně na zápůjčku ničeho neuhradil, proto jej soud zavázal k úhradě dlužné jistiny ve výši 60 000 Kč svým rozhodnutím. 14. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 30 000 Kč coby sjednaného úroku; tento nárok shledal soud důvodným toliko částečně. [jméno] [příjmení] a žalovaný se v souladu s § 2392 odst. 1 o. z. dohodli na tom, že žalovaný je povinen vedle jistiny zápůjčky uhradit [jméno] [příjmení] též úrok ve výši 40 % z celkové částky, tj. částku 24 000 Kč. Jestliže se tedy nyní domáhá žalobkyně zaplacení částky 30 000 Kč, domáhá se více, než nač má nárok; soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 24 000 Kč (výrok I.), naopak žalobu co do částky 6 000 Kč pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). 15. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení. Žalovaný tím, že nesplácel sjednané splátky, dostal se vždy dnem následujícím po splatnosti do prodlení (§ 1968 o. z.), v důsledku čehož [jméno] [příjmení] vznikl nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť si strany nesjednaly výši úroku z prodlení smluvně. Soud nepřehlédl, že žalobkyně se zčásti domáhala zaplacení úroku z prodlení v nižší než zákonné výši (úrok z prodlení jdoucí od 21. 3. 2020, od 21. 4. 2020 od 21. 5. 2020 a od 21. 6. 2020), kdy soud v souladu s dispoziční zásadou nemohl překročit. Soud dále zohlednil, že ve skutečnosti si strany sjednaly toliko 17 splátek, kdy poslední splátka měla být (oproti nesprávnému znění smlouvy) splatná dne 20. 7. 2021 takže úrok z prodlení od 21. 8. 2021 z částky 5 000 Kč je nedůvodný. V neposlední řadě soud zohlednil skutečnost, že v jednotlivých splátkách měly být hrazeny jak jistina, tak i smluvní úrok, přičemž nebylo sjednáno, že by se smluvní úrok stával součástí jistiny ani právo úročit úrokem z prodlení též smluvní úrok, a proto mohl být úrok z prodlení přiznán toliko z dlužné jistiny, která v rámci splátek č. 1 činila 3 529 Kč a v rámci splátky č. 17 činila 3 536 Kč. Na základě toho přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení v rozsahu stanoveném ve výroku I. tohoto rozsudku, ve zbylém rozsahu soud nárok na úrok z prodlení pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vyhlášení rozhodnutí v řízení úspěšná co do přiznání částky 96 553,06 Kč (jistina ve výši 60 000 Kč + úrok v kapitalizované výši 24 000 Kč + úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 4 580,10 Kč), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 96 553,06 Kč (jistiny ve výši 60 000 Kč + úroky v kapitalizované výši 30 000 Kč + úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku na částku 6 553,06 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 91,74 % v poměru k neúspěchu 8,26 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 83,48 %. Účelně vynaložené náklady řízení tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč; odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., a to v plné výši za 2 úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a písemném podání žaloby a ve výši ½ za 1 úkon právní pomoci spočívající v jednoduché výzvě k plnění; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 60 000 Kč činí podle § 7 bod 5 cit. vyhl. částku 3 500 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku 8 750 Kč; tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč za výše uvedené úk