35 C 354/2020-17 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobou podanou dne 24. 9. 2020 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 16 712 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ Společnost“), a žalovaný uzavřeli dne 29. 7. 2016 smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému úvěr ve výši 17 000 Kč a žalovaný se zavázal Společnosti uvedenou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 1 637 Kč, s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 6 800 Kč, s úhradou za administrativní činnost ve výši 1 225 Kč a s úhradou za umožnění splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 4 250 Kč, to vše ve výši 30 912 Kč v 14 měsíčních splátkách po 2 208 Kč, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do měsíce od splatnosti splátky předchozí. Celková splatnost závazku připadala na 29. 9. 2017. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, když naposledy uhradil dne 14. 7. 2017 částku 1 000 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky vzniklo Společnosti právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části, která činila na jistině 4 806,38 Kč, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 143,96 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 1 128,88 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 326,58 Kč, na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště 1 806,20 Kč. Vzhledem k neuhrazení pohledávky ke dni 29. 9. 2017 se dnem následujícím úročí neuhrazená jistina nadále úrokem ve výši 15 % ročně, dále žalobkyni vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení z částky 4 4 950,34 Kč (neuhrazená jistina a smluvní úrok), jakož i právo na smluvní pokutu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 byla s účinností ke dni 8. 7. 2020 pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka je složena z jistiny ve výši 4 806,38 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 8 500 Kč, z úroku ve výši 143,96 Kč, z úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 1 128,88 Kč, z úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 326,58 Kč a z úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 1 806,20 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok od 30. 9. 2017 do 20. 5. 2020 v kapitalizované výši 2 001,28 Kč a ve výši 15 % ročně z částky 4 806,38 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení v kapitalizované výši 1 106,91 Kč a ve výši 8,05 % ročně z částky 4 950,34 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 3. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr. 4. Společnost a žalovaný uzavřeli dne 29. 7. 2016 Smlouvu, na jejímž základě se Společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč a žalovaný se zavázal jistinu úvěru spolu s úrokem ve výši 1 637 Kč, s úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 6 800 Kč, s náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 225 Kč a s inkasem plateb v hotovosti v bydlišti ve výši 4 250 Kč (celkem tedy částku 30 912 Kč) splatit v 14 měsíčních splátkách ve výši 2 208 Kč s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisu Smlouvy a každá další splátka je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Nezaplacením jakékoli splátky řádně a včas se stává okamžitě splatnou dosud neuhrazená část celkové dlužné částky. Žalovaný podpisem Smlouvy potvrdil, že od Společnosti převzal v místě svého bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. V případě porušení povinnosti žalované s úhradou jakékoliv splátky byl žalovaný povinen zaplatit Společnosti smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná dne následujícího po dni takového prodlení; zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo Společnosti na náhradu škody v plné výši a zákonný úrok z prodlení. RPSN u úvěru na 14 měsíců činí 187,60 %. Přílohou č. 1 Smlouvy byl předpis splátek (viz Smlouva [číslo]). 5. Žalovaný na dluh uhradil celkem částku 22 700 Kč, a sice dne 29. 7. 2016, 12. 8. 2016, 16. 9. 2016, 17. 10. 2016, 16. 11. 2016, 16. 12. 2016, 18. 1. 2017 a 14. 2. 2017 vždy částku 2 300 Kč, dne 18.3. 2017 částku 1 300 Kč, dne 30. 5. 2017, 23. 6. 2017 a 14. 7. 2017 vždy částku 1 000 Kč (viz transakční historie). 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 postoupila Společnost ke dni zaplacení úplaty, tj. ke dni 8. 7. 2020, žalobkyni své pohledávky za dlužníky podle specifikace uvedené v příloze č. 1 této smlouvy; v příloze č. 1 byla uvedena pohledávka Společnosti za žalovaným (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, příloha č. 1 k této smlouvě, dodatek č. 1, potvrzení o zaplacení kupní ceny). Dopisem ze dne 24. 7. 2020 oznámila Společnost žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni (viz dopis ze dne 24. 7. 2020). Dne 8. 9. 2020 zaslal zástupce žalobkyně žalovanému výzvu k plnění, v níž žalovaného informoval o postoupení pohledávky a současně jej vyzval k úhradě dlužné částky 21 665,37 Kč nejpozději do 23. 9. 2020 s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění ze dne 8. 9. 2020 vč. podacího lístku). 7. V okamžiku uzavření Smlouvy, tj. v červenci 2016 činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby nad 1 rok do 5 let včetně 10,59 % ročně a roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 11,30 % (viz přehled úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR a přehled ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupný na www.cnb.cz). <b>Právní posouzení věci</b> <i>8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>9. Podle § 2392 odst. 1 první věty o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.</i> <i>10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>12. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 13. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovaným ze Smlouvy postoupila Společnost ke dni 8. 7. 2020 žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 uzavřené mezi Společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou a seznamem pohledávek. Postoupení bylo žalovanému oznámeno Společností dopisem ze dne 24. 7. 2020, čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky patřičných účinků. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 14. Žalobkyně zaprvé uplatnila nárok na zaplacení částky 8 212 Kč, která se sestává z jistiny ve výši 4 806,38 Kč, z úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 143,96 Kč, z úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 1 128,88 Kč, z úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 326,58 Kč, z úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 1 806,20 Kč; tento nárok shledal soud nedůvodný. 15. Společnost a žalovaný uzavřeli dne 29. 7. 2016 Smlouvu, kterou soud kvalifikoval podle svého obsahu nikoliv jako smlouvu o úvěru, nýbrž jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., neboť Smlouva splňovala podstatné náležitosti právě tohoto smluvního typu (zejm. nebylo sjednáno právo žalovaného si vynutit poskytnutí jistiny úvěru). Na základě Smlouvy Společnost jako zapůjčitel přenechala žalovanému coby vydlužiteli v hotovosti peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, čímž vznikla zápůjčka coby reálný kontrakt. Žalovanému na základě Smlouvy vznikla povinnost vrátit Společnosti poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 1 637 Kč, s úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 6 800 Kč, s náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve vý