36 C 366/2020-45 — Okresní soud ve Zlíně

Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl úvěr ve výši 18 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr a zaplatit celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 420 Kč sestávající z úroku ve výši 5 040 Kč a úplaty ve výši 7 380 Kč (celkem tedy částku ve výši 30 420 Kč) v 13 měsíčních splátkách ve výši 2 340 Kč. Žalovaná částka 10 080 Kč představuje podle žaloby neuhrazenou jistinu ve výši 4 080 Kč a smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč Vedle toho se žalobkyně domáhala zaplacení 12,86% p.a. smluvního úroku z jistiny 4 080 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení a 8,05% p.a. úroku z prodlení z částky 4 080 Kč za dobu od 26. 9. 2017 do zaplacení, přičemž za dobu od 26. 9. 2017 do 20. 5. 2020 tento úrok kapitalizovala částkou 1 717,16 Kč. S účinností ke dni [datum] byla část závodu [právnická osoba] převedena na [právnická osoba], která pohledávku za žalovanou smluvně postoupila žalobkyni. Podáním ze dne 22. 12. 2020 vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky 846,12 Kč představující část kapitalizovaného úroku z prodlení. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I.). Přitom soud podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalované, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovanou a [právnická osoba], [IČO] byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě se [právnická osoba] poskytla v hotovosti při podpisu smlouvy žalované peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 420 Kč sestávajícími z úroku a z úplaty (celkem tedy částku 30 420 Kč) splatit ve 13 měsíčních splátkách ve výši 2 340 Kč, přičemž první splátka je splatná 30. den po uzavření smlouvy a každá další splátka až do úplného zaplacení je splatná 30. den od splatnosti předchozí splátky. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti. Dle článku IV odst. 2 smlouvy se smluvní strany dohodly, že pokud dlužník nebude plnit řádně a včas úvěr podle článku II smlouvy, je věřitel oprávněn požadovat po dlužníkovi navíc smluvní pokutu ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení s úhradou dlužné částky. Dle článku IV. odst. 3 smlouvy měl věřitel právo, v případě, že dlužník nesplní povinnost uhradit kteroukoli splátku řádně a včas, prohlásit úvěr za zesplatněný. Okamžikem odeslání oznámení o zesplatnění úvěru se stává splatným nesplacený zůstatek jistiny a celkových nákladů spotřebitelského úvěru pro spotřebitele. Smluvní strany se dohodly, že zesplatněním úvěru přirůstá nesplacená část celkových nákladů spotřebitelského úvěru pro spotřebitele k jistině (smlouva o úvěru [číslo]). Žalovaná zaplatila podle tvrzení žalobkyně celkem částku 26 340 Kč (transakční historie). Ke dni [datum] byla část závodu [právnická osoba] převedena na [právnická osoba] (výpis z veřejného rejstříku). [právnická osoba] pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek, dodatek ke smlouvě o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, potvrzení o zaplacení kupní ceny). Jedním z předpokladů úspěchu žalobkyně v tomto řízení bylo prokázání skutečností, o něž opírá své tvrzení, že na ni byla předmětná pohledávka [právnická osoba] převedena. K prokázání této skutečnosti žalobkyně odkázala na výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba], dle kterého ke dni [datum] byla část závodu [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném [název soudu], v oddílu C a vložce [číslo], převedena na [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném [název soudu], v oddílu B a vložce [číslo], a doklad o koupi části závodu byl uložen ve sbírce listin. Z dokladu o koupi části závodu vyplývá, že [právnická osoba] a [právnická osoba] prohlašují, že dne [datum] uzavřeli smlouvu o prodeji části závodu, který je tvořen divizí spotřebitelských úvěrů, a to v rozsahu definovaném v článku III. odst. 3.2 smlouvy. Žalobkyně však smlouvu, jejíž součástí je specifikace spotřebitelských úvěrů, nepředložila. Žalobkyně tedy neprokázala, že žalovaná pohledávka na ni byla převedena. Žalobkyně se přitom svou neúčastí na jednání soudu vzdala možnosti být soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzvána k označení a předložení důkazů prokazujících její tvrzení o převedení předmětné pohledávky. Soud proto žalobu pro nedostatek průkazu aktivní věcné legitimace žalobkyně zamítl. I kdyby snad žalobkyně prokázala, že byla aktivně legitimována domáhat se zaplacení žalované pohledávky, žaloba by byla rovněž v celém rozsahu zamítnuta, protože právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí neposoudil schopnost žalované úvěr splácet, čímž porušil svou povinnost vyplývající z § 9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, za jehož účinnosti byla úvěrová smlouva, o niž žalobkyně opírá žalovaný nárok, uzavřena. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr pouze na základě od ní získaných informací o jejích příjmech a výdajích, aniž by žalobkyně v řízení prokázala, že tyto informace byly prověřeny. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná uvedla, že je na mateřské dovolené, její průměrný čistý měsíční příjem činí 18 000 Kč a výdaje 12 000 Kč. Bydlí v nájmu a vyživuje dvě osoby. Průměrný měsíční příjem celé její domácnosti činí 30 000 Kč. Žalovaná podpisem žádosti o poskytnutí úvěru čestně prohlásila, že veškeré uvedené údaje jsou pravdivé a nic nebylo z její strany zamlčeno. Žalobkyně uvedla, že poskytnuté údaje od žalované byly ověřeny doklady vyžádanými od žalované. V řízení však žádné relevantní listiny ani na výzvu soudu nepředložila, tudíž neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalované řádně posouzena. Posouzení úvěruschopnosti žalované proběhlo formálně bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Takový postup nelze považovat za splnění povinnosti úvěrujícího posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet, odporuje tak zákonu (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.) a zakládá absolutní neplatnost úvěrové smlouvy (§ 588 zákona č. 89/2012 Sb.), neboť zjevně narušuje veřejný pořádek (rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Účastníci si byli povinni vrátit vše, co si na základě absolutně neplatné úvěrové smlouvy vzájemně plnili (§ 2993 o. z.) Částkou 26 340 Kč, kterou žalovaná na úhradu úvěru dosud zaplatila, v celém rozsahu uhradila jistinu ve výši 18 000 Kč, která jí byla poskytnuta. Na straně žalované tak není žádné bezdůvodné obohacení z titulu neplatné úvěrové smlouvy a nárok na zaplacení smluvní pokuty platně nevznikl. Z důvodu neprokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně i náležitého posouzení úvěruschopnosti žalované, soud žalobu zamítl. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, a proto by jí byla žalobkyně povinna podle § 142 odst. 1 o. s. ř. plně nahradit náklady řízení. Jelikož žalované v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší žádnému z účastníků.