39 C 113/2021-19 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku, představující dluh žalované na základě dohody o uznání dluhu ze dne [datum]. Žalovaná v této dohodě uznala co do důvodu i výše svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 33 242,45 Kč a zavázala se jej uhradit v pravidelných měsíčních splátkách podle sjednaného splátkového kalendáře. Žalovaná se následně dostala do prodlení s plněním prvních dvou splátek, a proto žalobkyně využila svého smluvního oprávnění a dne [datum] odeslala žalované oznámení o zesplatnění dluhu s výzvou k jeho úhradě do [datum]. Žalovaná pohledávku žalobkyně neuhradila ani na základě předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k uplatněnému nároku žalobkyně i přes výzvu soudu nijak nevyjádřila. K projednání věci nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.). 3. Soud provedl dokazování navrženými listinnými důkazy a má za prokázané následující skutečnosti. Dne [datum] byla mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem uzavřena dohoda, ve které žalovaný uznala co do důvodu a výše svůj dluh ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba], ve výši 33 242,45 Kč. Žalobkyně nabyla tuto pohledávku vůči žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] dne [datum]. Žalovaná se ve výše uvedené dohodě dále zavázala uhradit žalobkyni uznaný dluh v 33. pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč, se splatností od [datum] do [datum]. Pro případ nezaplacení nejméně dvou splátek bylo sjednáno právo žalobkyně učinit svým oznámením celý dluh žalované jednorázově splatným (viz splátková dohoda ze dne [datum]). Dne [datum] žalobkyně písemně oznámila žalované, že v důsledku prodlení se splátkami došlo k zesplatnění celého dluhu a vyzvala ji k úhradě ve výši 33 242,45 Kč nejpozději do [datum] (zesplatnění dluhu ze dne [datum]). Dne [datum] zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu z výše uvedené splátkové dohody v celkové výši 33 242,45 Kč nejpozději do [datum]. Zároveň žalovanou upozornil, že pokud v uvedené lhůtě pohledávka nebude uhrazena, bude tato pohledávka vymáhána soudní cestou (výzva před podáním žaloby ze dne [datum]). Tato výzva byla odeslána žalované doporučenou poštou dne [datum] (poštovní podací arch ze dne [datum]). 4. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná dne [datum] písemně uznala co do důvodu a výše svůj dluh ve výši 33 242,45 Kč a zavázala se jej postupně splatit v pravidelných měsíčních splátkách pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení některé z nich. Žalovaná uznaný dluh řádně nesplácela, proto žalobkyně využila své smluvní oprávnění a vyzvala žalovanou k jednorázové úhradě celého dluhu ve výši 33 242,45 Kč do [datum] Kč. Žalovaná svůj dluh nezaplatila ani na základě předžalobní výzvy k plnění. V řízení nebyl žalovanou tvrzen či prokázán opak, byť na ní v tomto ohledu leželo břemeno tvrzení a břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř.). 5. Z hlediska právního posouzení skutkového stavu vznikl mezi účastníky řízení závazkový vztah, který je třeba vzhledem posuzovat podle příslušných ustanovení tzv. nového občanského zákoníku (§ 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen občanského zákoníku). Žalovaná písemným prohlášením uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše, z čehož vyplývá zákonný předpoklad, že dluh v uznaném rozsahu v době uznání trval (§ 2053 občanského zákoníku). Nezaplacením pohledávky žalobkyně ve lhůtě splatnosti se žalovaná dostala následujícím dnem po splatnosti dluhu do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně požadovaného příslušenství. 6. Žalobkyně měla v tomto sporu plný úspěch, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšné žalované (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož byla žalované v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Při určení výše nákladů soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. Pl. ÚS 25/12 vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhláška). Předmětem řízení byla částka 33 242,45 Kč bez příslušenství, která představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky). Účelně vynaložené náklady žalobkyně v celkové výši 3 205,50 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 330 Kč, mimosmluvní odměny advokáta ve výši 1 250 Kč za 2 úkony právní služby po 500 Kč a jeden úkon právní služby za 250 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby a jednoduchou předžalobní výzvu k plnění, (§ 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) vyhlášky), náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (3 úkony právní služby podle § 13 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 325,50 Kč, kterou je advokát povinen odvést ze své odměny a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). 7. Jelikož bylo z informačního systému zdejšího soudu zjištěno, že toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota žalovaného peněžitého plnění nepřevyšovala 50 000 Kč, byly splněny zákonné důvody pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky, které výrazně redukuje sazbu mimosmluvní odměny za úkony právní služby do podání žaloby včetně. Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta žalobkyně.