46 C 337/2020-59 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobou podanou dne 21. 8. 2020, ve znění doplnění ze dne 7. 12. 2020, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 8 000 Kč od 28. 12. 2017 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] se sídlem [adresa] (dále jen„ Společnost“), a žalovaná uzavřely prostřednictvím internetu dne 27. 11. 2017 smlouvu o úvěru, na jejímž základě téhož dne poskytla Společnost žalované úvěr ve výši 8 000 Kč převodem na bankovní účet žalované. Úvěr se žalovaná zavázala splatit do 27. 12. 2017, což však nesplnila. Pohledávka za žalovanou byla nejprve postoupena na [právnická osoba], která následně pohledávku postoupila na žalobkyni. Žalovaná ničeho neuhradila i přes zaslanou předžalobní upomínku. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 4. Žalobkyně tvrdila, že dne 27. 11. 2017 uzavřely Společnost a žalovaná prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, na jejímž základě Společnost poskytla žalované téhož dne jistinu úvěru ve výši 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit do 27. 12. 2017. Z dokazování sice vyplynulo, že Společnost poskytla na účet č. [bankovní účet], vedený na žalovanou, dne 27. 11. 2017 částku 8 000 Kč (viz sdělení [právnická osoba] ze dne 11. 11. 2020 a výpis z účtu za 11/2017), nebylo však prokázáno, že by uvedená částka byla poskytnuta žalované na základě smluvního plnění, tedy uzavřené smlouvy o úvěru. Žalobkyně sice soudu předložila listinu nazvanou„ Úvěrová smlouva [číslo]“, jakož i další dokumenty, („ Všeobecné obchodní podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů NUKO.CZ“,„ Souhlas se zpracováním osobních údajů“), avšak z žádného z těchto dokumentů nelze seznat shodnou vůli obou stran, být vázány smlouvou o úvěru. 5. Usneseními ze dne 10. 11. 2020, č. j. 46 C 337/2020-26, a ze dne 15. 12. 2020, č. j. 46 C 337/2020-51, vyzval soud žalobkyni, aby doplnila tvrzení a navrhla patřičné důkazy, že mezi Společností a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, když z dosud předložených důkazů uzavření smlouvy nevyplývá, jakým způsobem byla ověřena identifikace žalované jako osoby, s níž Společnost uzavřela tvrzenou smlouvu, a jakým způsobem Společnost ověřila úvěruschopnost žalované. Na výzvu soudu žalobkyně adekvátně nereagovala a požadované důkazní návrhy neučinila. Soudu tak nezbylo po provedeném dokazování u jednání konaného dne 12. 1. 2021 učinit závěr, že žalobkyně neunesla svá břemena tvrzení a důkazní, pročež soud v rámci právního hodnocení vyšel ze skutečnosti, že k uzavření smlouvy o úvěru dne 27. 11. 2017 nedošlo. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 9. 2018 postoupila Společnost coby postupitel [právnická osoba] coby postupníkovi pohledávky uvedené v příloze č. 1 Smlouvy; v příloze byla uvedena pohledávka Společnosti za žalovanou s označením ID [číslo] (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 4. 9. 2018 vč. přílohy na č. l. 42). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 8. 2018 postoupila [právnická osoba] coby postupitel žalobkyni coby postupníkovi pohledávky uvedené v příloze č. 1 Smlouvy; v příloze byla uvedena pohledávka Společnosti za žalovanou ve výši 10 071,16 Kč (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 14. 8. 2018 vč. přílohy na č. l. 21). Dne 18. 11. 2019 zaslal zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu k uhrazení dlužné částky 10 071,16 Kč do 3 dnů s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; zásilka se dostala do sféry žalované dne 9. 12. 2019 (viz výzva k úhradě před podáním žaloby vč. podacího lístku a sledování zásilek). Žalovaná ničeho na výzvu neuhradila (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník). <b>Právní posouzení věci</b> <i>7. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).</i> <i>8. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění nařízení č. 434/2017 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 12. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost postoupila pohledávku za žalovanou z tvrzené smlouvy o úvěru na [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 9. 2018 uzavřené mezi Společností jako postupitelem a [právnická osoba] jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Společnost [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] postoupila přitom pohledávku za žalovanou z tvrzené smlouvy o úvěru na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 8. 2018 uzavřené mezi Společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Ačkoliv druhá z obou smluv o postoupení pohledávek byla uzavřena dříve, má soud za to, že není v souladu s § 1760 o. z. neplatná, toliko ve vztahu k pohledávce za žalovanou nabyla smlouva účinnosti až okamžikem, kdy [právnická osoba] nabyla pohledávku za žalovanou, tj. dne 4. 9. 2018. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 (uveřejněném pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.), nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 13. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud shledal, že v projednávané věci nebylo prokázáno uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru. Žalobkyně sice předložila soudu listinu nazvanou„ úvěrová smlouva [číslo]“, jakož i další listiny, avšak z předložených důkazů nevyplývá, že by žalovaná kdy měla vyjádřit souhlas s tvrzenou smlouvou o úvěru. S ohledem na uvedené soud nemohl učinit závěr o platném vzniku úvěrového právního vztahu, což má za následek, že nelze žalobkyni přiznat jakékoliv plnění, které by se v úvěrovém právním vztahu zakládalo. 14. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o úvěru a při prokázání poskytnutí částky 8 000 Kč na účet žalované, aniž by pro tento majetkový přesun byl dán právní důvod, je nicméně třeba v souladu se zásadou iura novit curia posoudit právní poměr mezi Společností, resp. nyní žalobkyní, a žalovanou jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela na svůj účet částku 8 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval právní důvod; došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Oč se tedy žalovaná obohatila, tj. o částku 8 000 Kč, je povinna Společnosti, resp. po postoupení pohledávky žalobkyni vrátit. 15. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. 16. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky nepochybně až výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 18. 11. 2019, která se dostala do sféry žalované dne 9. 12. 2019. Třídenní lhůta k plnění stanovená v této upomínce tak uplynula dne 12. 12. 2019. Jelikož žalovaná dlužnou částku 8 000 Kč dobrovolně nezaplatila, zavázal ji k tomu svým rozhodnutím soud. 17. Jelikož žalovaná uvedený dluh řádně a včas nesplnila, dostala se dnem 13. 12. 2019 do prodlení (§ 1968 o. z.). Žalobkyni, která řádně splnila své smlu