28 C 10/2022-52 — Okresní soud ve Zlíně

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), soud v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] s úrokem v kapitalizované výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a se smluvní pokutou ve výši [částka] z titulu Smlouvy o úvěru ze dne [datum], na níž žalovaný uhradil pouze částku [částka]. 3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky [částka] představující kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka]. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil. Přitom soud podle § 96 odst. 4 o. s. ř. nezkoumal stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci. 4. Žalobkyně i žalovaný souhlasili v souladu s § 115a o. s. ř. s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že soud má za to, že věc lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím internetových stánek [webová adresa], kde žalovaný zvolil bezhotovostní formu poskytnutí úvěru na bankovní účet a následně si vybral výši požadovaného úvěru a navolil vyhovující počet dnů splácení úvěru. Následně kliknul na políčko„ chci půjčit“ a vyplnil registrační formulář, kde vyplnil požadované údaje a odsouhlasil text smlouvy o úvěru. Poté žalovaný obdržel bezpečností kód na uvedené telefonní číslo, který zadal do internetového formuláře, čímž dokončil tvorbu svého osobního profilu a zároveň tím i odeslal žádost o poskytnutí úvěru. Žalobkyně předložila žalovaným nepodepsanou smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] ze dne [datum], na jejímž základě společnost poskytla žalovanému téhož dne úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem [částka] do [datum] (Smlouva o úvěru č. [anonymizováno], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Dne [datum] byla odeslána částka 4 000 na účet žalovaného (potvrzení Fio banka, a. s 6. Žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávky prokázala, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], Oznámení o postoupení ze dne [datum], podací arch ze dne [datum]). 7. Žalobkyně sice disponuje údaji o žalovaném, z čehož lze usuzovat, že na webových stránkách jejího právního předchůdce byly vyplněny jeho registrační údaje. Žalobkyně však neprokázala, že žalovaný smlouvu o úvěru zakládající žalované nároky uzavřel. Na přiložené smlouvě o úvěru ze dne [datum] chybí podpis žalovaného a není z ní zřejmý ani jiný způsob její akceptace. Tvrzení, že žalovaný o úvěr v poskytnuté výši požádal prostřednictvím internetu a zadáním bezpečnostního kódu odsouhlasil právě tu smlouvu o úvěru, kterou žalobkyně předložila, nikterak neprokázala. Neprokázala tedy, že byla projevena vůle uzavřít tvrzenou smlouvu o úvěru, a že ji projevil skutečně žalovaný. 8. V řízení však bylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], aniž by byl prokázán právní důvod poskytnutí těchto prostředků. Žalovaný uhradil částku [částka], kterou soud započetl na jistinu. Právní předchůdce žalobkyně tak žalovanému plnil bez právního důvodu, čímž se žalovaný neoprávněně obohatil a žalobkyni vzniklo právo, aby jí žalovaný vydal to, oč byla ochuzena dle § 2 991 o. z. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky [částka]. 9. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. 10. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nepochybně až oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], odeslané dne [datum], které se dostalo v souladu s § 573 o. z. do sféry žalovaného dne [datum]. Desetidenní lhůta stanovená v oznámení uplynula dne [datum]. Jelikož žalovaný dluh ve výši [částka] řádně a včas nesplnil, dostal se dnem [datum] (a nikoliv již dnem [datum]) do prodlení (dle § 1 968 o. z.). Žalobkyni tak vznikl vedle nároku na zaplacení jistiny též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (dle § 1 970 o. z.). 11. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 dost. 1 o. s. ř. 12. Naopak žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 1,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], soud jako nedůvodnou zamítl. 13. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. náleží žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly bráněním svého práva u soudu. Žalovanému žádné náklady řízení prokazatelně nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.