ECLI: ECLI:CZ:OSZL:2022:28.C.194.2019.10 Datum: 2022-09-08 Předmět: vypořádání SJM Ustanovení: ["§ z. č. 72/1994 Sb.", "§ 120 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 150 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 43 z. č. 40/2009 Sb.", "§ 135 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 199 z. č. 40/2009 Sb.", "§ 127a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 82 z. č. 4 ["bezdůvodné obohacení""družstevní byt""domácí násilí""jmění""peněžité plnění""smlouva darovací""smlouva o půjčce""smlouva o úvěru""vypořádání SJM""znalecký posudek"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: vypořádání SJM. Aplikuje: § (72/1994 Sb.), § 120 (99/1963 Sb.), § 150 (99/1963 Sb.), § 43 (40/2009 Sb.).
1. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla ze společného jmění manželů přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] na parcele st. [číslo] v k. ú. [obec] včetně spoluvlastnického podílu id. [číslo] na společných částech domu [adresa] na parcele st. [číslo] k. ú. [obec] a spoluvlastnického podílu id. [číslo] na společných částech pozemku p. č. st. [číslo] v k.ú. [obec], vše zapsané na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Zlín. Žalobkyně a žalovaný byli zavázání uhradit rovným dílem ½ společného závazku u [právnická osoba], poskytnutého na základě Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru rek. [číslo]. Žalobkyně byla zavázána zaplatit žalovanému na vyrovnání společného jmění manželů vypořádací podíl ve výši 896 083 Kč do šesti měsíců od právní moci rozsudku. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
2. K odvolání žalobkyně a žalovaného Krajský soud v Brně, pobočka ve [obec], rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že bytová jednotka byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, která byla zavázána uhradit i závazek z hypotečního úvěru a zaplatit žalovanému na úhradu vypořádacího podílu 636 322,77 Kč ve lhůtě šesti měsíců od právní moci rozsudku s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. K dovolání žalovaného byl rozsudek Krajského soudu v Brně, pobočka ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] zrušen a věc vrácena Okresnímu soudu ve [obec] k dalšímu řízení. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2021, č. j. [číslo jednací] vyjádřil dovolací soud závazný právní názor, že 350 000 Kč vynaložených žalobkyní na společný majetek účastníků řízení nezakládá nárok na náhradu při vypořádání společného jmění ve smyslu § 742 odst. 1 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o.z.“). Jinak řečeno, nejedná se o vnos, to však neznamená, že by takto vynaložený majetek nebylo možné v poměrech konkrétního případu zohlednit při vypořádání společného jmění; jak již bylo uvedeno, rozšířil-li majetek získaný zápůjčkou masu společného jmění a zavázaný manžel uhradil dluh ze svého výlučného majetku, lze uvažovat o disparitě podílu při stanovení vypořádacích podílů. Protože je zřejmé, že žalobkyní uplatněná částka ve výši 350 000 Kč není vnosem, jehož vypořádání by podléhalo pravidlům § 742 o.z., dovolací soud z tohoto důvodu procesní ekonomie se nezabýval dalšími námitkami vztahující se k tzv. valorizací vnosů podle § 742 odst. 2 o.z. Rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a dovolacímu soudu nezbylo než toto rozhodnutí zrušit a vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení.
4. Soud vycházel ze skutkových závěrů, které učinil na základě provedených důkazů a doplnil je o aktuální zjištění.
5. Předmětem vypořádání se stala bytová jednotka zapsaná jako společné jmění manželů u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Zlín a to jednotka [číslo] byt vymezená dle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, v budově [adresa], bytový dům stojící na pozemku parc. [číslo] ([list vlastnictví]), se spoluvlastnickým podílem ve výši id. [číslo] na společných částech domu [adresa], stojícím na pozemku parc. č. st. [číslo] ([list vlastnictví]) a spoluvlastnickým podílem ve výši id. [číslo] na společných částech pozemku parc. č. st. [číslo] ([list vlastnictví]).
6. Předmětné nemovitosti byly oceněny soudem stanoveným znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] dle jejich stavu ke dni zániku SJM a obvyklé ceny zjištěné ke dni zpracování znaleckého posudku v říjnu 2019 s částkou 2 450 000 Kč. S ohledem na plynutí času od vypracování znaleckého posudku ke dni soudnímu rozhodnutí byl tento znalecký posudek aktualizován. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byl znalec zavázán zjistit obvyklou cenu dle stavu nemovitosti aktuální ke dni rozhodnutí soudu. Znalec ve svém dodatku ze dne [datum] stanovil obvyklou cenu maximální výší 2 900 000 Kč. K námitkám žalobkyně znalec při ústním vysvětlení svých závěrů trval na tom, že stav nemovitostí byl stejný mimo běžnou údržbu jako při prohlídce [datum] a s ohledem na změnu cenového předpisu k [datum] a s odkazem na srovnání nemovitostí přímo v místě nejbližší předmětné nemovitosti stanovil aktuální cenu nemovitostí. Vycházel přitom z toho, že cena 1 m2 se pohybuje ve [obec] mezi 35 000 až 60 000 Kč za m2, avšak vzhledem k lokalitě předmětné nemovitosti blízko nádraží dospěl k částce 37 323 Kč za m2 včetně lodžie. Cena zjištěná podle cenových předpisů mu vyšla stejná jako cena obvyklá. Znalec přiznal, že nepoužívá jiné metody a ke svým závěrům využil pro srovnání nemovitosti prodané více než rok před vypracováním dodatku znaleckého posudku.
7. Žalovaný předložil soudu vypracovaný znalecký posudek s doložkou dle § 127a o. s. ř. znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] ke zjištění obvyklé ceny předmětné nemovitosti ke dni [datum], z jehož závěrů bylo zjištěno, že obvyklá cena předmětné nemovitosti dle srovnávací metody prodaných i inzerovaných nemovitostí činí 3 680 000 Kč. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] při ústním objasnění v závěru znaleckého posudku vycházel ze zjištěného stavu nemovitosti Ing. [celé jméno znalce], jelikož od [datum] došlo pouze k vymalování a běžné údržbě. Zjištěná cena vychází ze srovnání z dlouhodobé inzerce odborné databáze, kde je uveden rovněž popis nemovitosti. Koeficientem 0,92 odpočítává předpokládané provize a právní služby a dle fotografií pak srovnatelné vybavení. [příjmení] eliminoval rozpory, vylučuje ze srovnávacích záznamů extrémně vysoké a nízké cenové údaje.
8. Předmětem vypořádání se stala pohledávka ze Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo] uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba], zastoupenou [právnická osoba], s dlužníky [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], jejichž předmětem byla částka 650 000 Kč na úhradu za převod členských práv a povinností se smluvní úrokovou sazbou 4,26 % p.a. a splatností úvěru nejpozději do 25 let od termínu čerpání úvěru s tím, že dlužník se zavazuje zaplatit anuitní splátky vždy do 20. dne každého měsíce v předpokládané výši 3 525 Kč (Smlouva o hypotečním úvěru ze dne [datum]). Hypoteční banka dne [datum] oznámila, že úvěr uzavřený na základě uvedené smlouvy o úvěru byl splacen mimořádnou splátkou v březnu 2021 ve výši 316 032,30 Kč. Od [datum] bylo uhrazeno celkem 472 756,60 Kč včetně mimořádně splátky (zpráva [právnická osoba]).
9. Mezi žalobkyní a žalovaným bylo nesporné, že splátku hypotečního úvěru na základě Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru u hypoteční banky od [datum] hradila výlučně žalobkyně v celkové výši 472 756,60 Kč. Žalovaný uhradil náklady spojené s užíváním bytu od [datum] ve výši 79 492 Kč (shodná tvrzení účastníků dle § 120 odst. 3 o. s. ř.).
10. Předmětem vypořádání se stala částka 350 000 Kč, kterou si žalobkyně půjčila od manželů [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] za přítomnosti ručitelky [jméno] [celé jméno žalobkyně] dne [datum] v hotovosti za účelem převodu práv k družstevnímu bytu (Smlouva o krátkodobé účelové půjčce ze dne [datum]). Z potvrzení podepsaného dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] přijala od [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] částku 400 000 Kč jako zálohu na budoucí převod práv k družstevnímu bytu [číslo] na ulici [ulice a číslo] v [obec] (potvrzení ze dne [datum]).
11. Položka označenou žalobkyní nejprve jako výlučná půjčka ve výši 350 000 Kč, později jako její vnos, byla hodnocena na základě skutkových zjištění učiněných ze svědeckých výpovědí, listinných důkazů i účastnických s tím, že právní posouzení zůstává na úvaze soudu. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s manžely [příjmení] půjčku na 350 000 Kč, kde jako ručitel vystupovala její matka [jméno] [celé jméno žalobkyně] (smlouva o půjčce, svědecké výpovědi manželů [příjmení]). Tyto finanční prostředky byly použity na úhradu zálohy spolu s 50 000 Kč náležejících do společného jmění manželů a zaplaceny za převod členských práv k bytu [jméno] [příjmení] téhož dne (prohlášení, účastnické výpovědi, svědecká výpověď [jméno] [celé jméno žalobkyně]). Nesporným faktem zůstává, že půjčená částka 350 000 Kč byla zaplacena žalobkyní z daru matky žalobkyně ve výši 350 000 Kč manželům [příjmení] (svědecká výpověď [jméno] [celé jméno žalobkyně], účastnická výpověď žalobkyně). Žalovaný se o půjčce dozvěděl až při písemném potvrzení převzetí daru 350 000 Kč dne [datum] (svědecká výpověď [jméno] [celé jméno žalobkyně], účastnické výpovědi). Dar byl určen výhradně žalobkyni (darovací smlouva, svědecká výpověď [jméno] [celé jméno žalobkyně]).
12. Nevěděl-li žalovaný o této sjednání půjč
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.