28 C 202/2022-59 — Okresní soud ve Zlíně

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), soud v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 7 500 Kč s příslušenstvím a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč jako nezaplaceného úvěru poskytnutého právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] credit s. r. o. žalovanému na základě Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. 3. Žalobkyně i žalovaný vyslovili souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, když soud shledal dle § 115a o. s. ř., že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím elektronických komunikací, kde žalovaný vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč, což slouží k ověření totožnosti žalovaného. K uzavření smlouvy mělo dojít v okamžiku, kdy žalovaný připojil na smlouvu o úvěru, kterou původní věřitel zaslal žalovanému na jím verifikovaný e-mail, jedinečný autorizační kód, který mu byl přidělen na základě jeho žádosti o úvěr a byl mu zaslán SMS zprávou na mobilní telefon, který žalovaný uvedl. Žalobkyně předložila žalovaným nepodepsanou smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 7 500 Kč a žalovaný se zavázal jistinu splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 289 Kč do [datum] (Smlouva o úvěru [číslo] formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Dne [datum] byla na účet právní předchůdkyně připsána částka 1 Kč z účtu č. [bankovní účet] (potvrzení o platbě od [právnická osoba]). Dne [datum] byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně odeslána na účet žalovaného částka 7 500 Kč (potvrzení o platbě od [právnická osoba], sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně vystavila žalovanému upomínky dne [datum], [datum], [datum], [datum] a zároveň byl žalovaný upozorněn, že za každou upomínku je mu účtována částka 500 Kč (upomínka ze dne [datum], upomínka ze dne [datum], upomínka ze dne [datum], upomínka ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně provedla hodnocení schopnosti žalovaného splácet na základě údajů uvedených žalovaným do žádosti o úvěr, kde žalovaný uvedl, že jeho příjem činí 24 267 Kč, výdaje celkem 12 000 Kč, jež zahrnují náklady na bydlení 3 500 Kč, splátky úvěrů 3 500 Kč a ostatní náklady 5 000 Kč (žádost o spotřebitelský úvěr [číslo]). 5. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní dne [datum] Rámcovou smlouvu o postupování pohledávek (Rámcová smlouva o postupování pohledávek). Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni na základě Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek (Dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], příloha [číslo] seznam pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně sdělením ze dne [datum] a žalobkyní sdělením ze dne [datum] (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], podací arch ze dne [datum], sdělení ze dne [datum]). Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum]). 6. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným z tvrzené smlouvy o úvěru na žalobkyni na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] a sdělením ze dne [datum]. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 7. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že z žalobkyní předložených listin nebylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření tvrzené smlouvy, která měla být smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně sice disponuje údaji o žalovaném, z čehož lze usuzovat, že na webových stránkách její právní předchůdkyně byly vyplněny jeho registrační údaje. Žalobkyně však neprokázala, že žalovaný smlouvu o úvěru zakládající žalované nároky uzavřel. Na přiložené smlouvě o úvěru ze dne [datum] chybí podpis žalovaného a není z ní zřejmý ani jiný způsob jeho akceptace. Tvrzení, že žalovaný o úvěr v poskytnuté výši požádal, odeslal ze svého bankovního účtu verifikační platbu a potvrzením pomocí hesla odsouhlasil právě tu smlouvu o úvěru, kterou žalobkyně předložila, však neprokázala. Neprokázala tedy, že byla projevena vůle uzavřít tvrzenou smlouvu o úvěru, a že ji projevil skutečně žalovaný. 8. I kdyby soud dopěl k závěru, že smlouva uzavřena byla, byla by přesto absolutně neplatným právním jednáním, neboť podle svého obsahu měla být smlouvou o spotřebitelském úvěru a právní předchůdkyně žalobkyně by tak byla povinna před uzavřením smlouvy řádným způsobem ověřit úvěruschopnost žalovaného pod sankcí absolutní neplatnosti právního jednání, k níž je soud povinen přihlédnout z úřední činnosti (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, č. j. 33 Cdo 201/2018); žalobkyně přitom v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů sdělených žalovaným, žádné listiny však soudu nepředložila. Právní předchůdkyně žalobkyně byla povinna údaje uváděné žalovaným pečlivě prověřit. Pouhé uvedení údajů do formuláře k hodnocení klienta bez ověření, zda tyto údaje odpovídají skutečnosti, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. 9. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaný se obohatila bez právního důvodu na úkor žalobkyně, když bylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 500 Kč. 10. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, za den splatnosti se proto považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, co byl dlužník věřitelem požádán o plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka (§ 1968 věta první o. z.). Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nepochybně až oznámením o postoupení pohledávky zaslaným dne [datum], které se v souladu s 573 o. z. dostalo do sféry žalovaného dne [datum], v níž byla žalovanému stanovena lhůta k plnění do 10 dnů od doručení oznámení, tj. do [datum]. Jelikož žalovaný dlužnou částku 7 500 Kč dobrovolně neuhradil, vznikl žalobkyni ode dne následujícího rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) z dlužné částky do zaplacení; žalobkyně se nicméně domáhala úroku z prodlení toliko ve výši 8,25 % ročně, jíž byl soud v souladu s dispoziční zásadou vázán. 11. S ohledem na uvedené shledal soud důvodným nárok na zaplacení částky 7 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, naopak soud pro nedůvodnost zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 377,62 Kč s úrokem v kapitalizované výši 6 489 Kč, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 647,57 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do [datum] a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. 12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vydání rozhodnutí v řízení úspěšná co do přiznání částky 7 898,37 Kč, přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 15 663,47 Kč. Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 50,43 % v poměru k neúspěchu 49,57 %. S ohledem na to, že úspěch žalobkyně i žal