28 C 255/2022-32 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 574 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % z této částky od [datum] do zaplacení, jako náhrady škody. Žalobkyně ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že žalovaný dne [datum] v době okolo 20.15 hodin při eskortě způsobil svým jednáním škodu na zdraví zakročujícího policisty prap. [jméno] [příjmení] (dále jen poškozený), když jej udeřil hlavou do oblasti pravého ramene. Proto musely být proti žalovanému užity donucovací prostředky, při nichž došlo ke zranění poškozeného spočívající v zlomenině prostředního kloubu malíčku pravé horní končetiny. Poškozený byl v důsledku tohoto zranění v dočasné pracovní neschopnosti od [datum] do [datum]. Způsobený úraz poškozeného byl klasifikován jako služební úraz, přičemž mu v přímé souvislosti s ním byla vyplacena náhrada za bolest v rozsahu 25 bodů à 250 Kč v celkové výši 6 250 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením ve výši 500 Kč a služební příjem za dobu dočasné pracovní neschopnosti včetně zákonných odvodů ve výši 28 824 Kč. Celková částka 35 574 Kč tak představuje škodu, kterou by žalobkyni měl nahradit žalovaný, neboť úraz poškozeného zavinil. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní výzvu ze dne [datum]. 2. Žalobkyně i žalovaný vyslovili souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, když soud shledal dle § 115a o. s. ř., že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky přeložených listinných důkazů. 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byl policejní hlídkou kontrolován žalovaný, který se měl na zastávce MHD na ulici [ulice] Dědina ve [obec] nacházet na zemi s pistolí v ruce. Při kontrole byl žalovaný agresivní a vulgární. Nejprve poškozeného udeřil hlavou do pravého ramene a následně při užití donucovacích prostředků došlo k pohmoždění pravého malíčku ruky, což si vyžádalo ošetření v Krajské nemocnici [příjmení] [příjmení] ve [obec]. Poškozenému byla diagnostikována zlomenina jiného prstu ruky, zavřená (záznam o úrazu příslušníka ze dne [datum], úřední záznam ze dne [datum], záznam z akutní ambulance – traumatologické). 4. Rozhodnutím náměstka ředitele krajského ředitelství pro ekonomiku ve věcech služebního poměru ze dne [datum] bylo zranění poškozeného – zlomenina prostředního kloubu malíčku pravé horní končetiny, které utrpěl při výkonu služby, klasifikováno jako služební úraz. Neschopnost poškozeného ke službě nastala dne [datum] a byla ukončena dne [datum] (rozhodnutí ze dne [datum]). Z lékařského posudku o bolestném a ztížení společenského uplatnění se podává, že MUDr. [jméno] [příjmení] ohodnotil dle přílohy [číslo] vyhlášky č. 277/2015 Sb. zlomeninu prstu 25 body, když hodnota jednoho bodu dle vyhlášky č. 276/2015 Sb., činí 250 Kč. Za vyhotovení lékařského posudku žalovaný uhradil částku 500 Kč (lékařský posudek ze dne [datum], příjmový pokladní doklad ze dne [datum]). 5. Rozhodnutím náměstka ředitele krajského ředitelství pro ekonomiku ve věcech služebního poměru ze dne [datum] byla poškozenému přiznána náhrada za bolest ve výši 6 250 Kč a náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením ve výši 500 Kč. Žalobkyně částku 6 750 Kč uhradila poškozenému na základě účetního dokladu ze dne [datum] (rozhodnutí ze dne [datum], účetní doklad ze dne [datum]). Za dobu pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] žalobkyně žalovanému vyplatila služební příjem 21 542 Kč a odvedla zákonné odvody ve výši 7 282 Kč, tedy celkem 28 824 Kč (vyčíslení mzdové účetní). Dle hlášení o škodní události ze dne [datum] vznikla žalobkyni škoda vyplacením náhrad za škodu na zdraví a vyplacením služebního příjmu po dobu pracovní neschopnosti poškozenému ve výši 35 574 Kč (hlášení o škodní události ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky 35 574 Kč nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy (dopis ze dne [datum]). 6. Podle § 100 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníku bezpečnostních sborů (dále jen zákon č. 361/2003 Sb.) odpovídá bezpečnostní sbor příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem. 7. Podle § 101 zákon č. 361/2003 Sb., příslušník, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, má nárok na a) náhradu za ztrátu na služebním příjmu, b) náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, c) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, d) jednorázové odškodnění, e) náhradu věcné škody. 8. Podle § 124 odst. 5 zákona č. 361/2003 Sb., se příslušníkovi poskytuje služební příjem a) po dobu prvního měsíce neschopnosti ke službě nebo nařízené karantény, nebo b) nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku neschopnosti ke službě, jde-li o neschopnost ke službě v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání. 9. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 10. Podle § 2917 o. z. kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih. 11. I přesto, že zákon č. č. 361/2003 Sb. ani jiný právní předpis neobsahuje zvláštní právní úpravu regresního vztahu mezi přímým škůdcem a státem, může se stát, tj. Česká republika prostřednictvím příslušného bezpečnostního sboru, domáhat postihu vůči takovému škůdci za použití obecné úpravy regresu podle § 2917 o. z., neboť stát zde vystupuje v rovném postavení s druhou stranou tohoto soukromoprávního vztahu, nikoliv jako orgán veřejné moci, který by z pozice nadřízenosti autoritativně rozhodoval o právech a povinnostech druhé strany právního vztahu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 5. 2018, sp. zn. 25 Cdo 5551/2017). 12. Při právním hodnocení skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že žalobkyně uplatnila v souladu s § 2917 o. z. nárok na náhradu toho, co byla povinna odškodnit za osobu, která škodu způsobila, tedy za žalovaného. Žalovaný zranil dne [datum] poškozeného policistu při služebním zákroku, který byl dle § 90 zákona č. 361/2003 Sb. kvalifikován jako služební úraz. V přímé souvislosti s utrpěným ublížením na zdraví vynaložil poškozený náklady spojené s léčením ve výši 500 Kč a rovněž mu byla přiznána náhrada za bolest ve výši 6 250 Kč dle § 2 odst. 1 a § 4 odst. 1 vyhlášky č. 277/2015 Sb. K náhradě bolestného a účelně vynaložených nákladů spojených s léčením byla povinna žalobkyně dle § 100 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., podle kterého musí odškodnit služební úraz a to v rozsahu dle § 101 písm. b) a c) zákona č. 361/2003 Sb., tj. náhradu za bolest a náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením. Žalobkyně rovněž uplatnila nárok na částku 28 824 Kč, jež představuje služební příjem včetně zákonných odvodů, který žalobkyně vyplatila žalovanému za dobu pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] v souladu s § 124 zákona č. 361/2003 Sb. Žalobkyně řádně plnila svoji zákonnou povinnost, když poskytla poškozenému služební příjem a odvedla za něho zákonné odvody v celkové výši 28 824 Kč, ačkoliv poškozený byl v uvedenou dobu neschopen výkonu služby. Žalobkyni tak vyplacením uvedených nároků v celkové výši 35 574 Kč vznikl dle § 2917 o. z. regresní nárok vůči žalovanému, neboť škoda vznikla v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného. 13. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], doručenou žalovanému dne [datum]. Podle výzvy měl žalovaný zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy do [datum]. Počínaje dnem [datum] je tak žalovaný v prodlení a žalobkyně má právo na úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 14. Soud zavázal žalovaného k povinnosti uhradit žalobkyni částku 35 574 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 35 574 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 15. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. byly žalobkyni přiznány náklady řízení účelně vynaložených k uplatnění práva. Náklady řízení představují paušální náhradu za dva úkony ve výši 100 Kč podle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. výzva k plnění a podání žaloby. 16. Náklady řízení v celkové výši 200 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobkyně ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 17. Úspěšná žalobkyně podléhá osobnímu osvobození od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen zákon o soudních poplatcích), tím dochází podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích k přenosu poplatkové povinnosti na procesně neúspěšného žalovaného. Soud proto žalovanému uložil podle položky [číslo] písm. b) Sazebníku soudních poplatků povinnost k úhradě soudního poplatku ve výši 1 779 Kč na účet Okresního soudu ve [obec] do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.