28 C 338/2021-51 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalované domáhala zaplacení částky [částka] zahrnující jistinu ve výši [částka] a souhrnný poplatek (úrok, poplatek za administrativní činnost, poplatek za hotovostní inkaso) ve výši [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], se smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytla žalované [částka], které měla splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] nejpozději [datum], žalovaná uhradila pouze částku [částka], ve zbytku úvěr nesplatila i přes zaslanou upomínku ze dne [datum]. 2. Žalobkyně i žalovaná vyslovily souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, když soud shledal dle § 115a o. s. ř., že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní a žalovanou uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] zahrnujícím úrok ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost ve výši [částka], poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], splatit v 58 týdenních splátkách ve výši [částka]. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti (Smlouva o půjčce ze dne [datum]). Žalovaná uhradila celkem částku [částka] (přehled o půjčce). 4. [právnická osoba] pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum]). Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum]). 5. Při o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr předchůdkyně žalobkyně provedla hodnocení žalované dle údajů o jejich příjmech a výdajích v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané Karta zákazníka, kde byl uveden příjem žalované v celkové výši [částka] a průměrné měsíční výdaje ve výši [částka]. Jako podklady pro posouzení bonity klienta byl u příjmu zaškrtnut výměr státní podpory, u výdajů byla zaškrtnuta nájemní smlouva a ústřižek SIPO. Žalovaná v Kartě zákazníka uvedla, že má aktivní půjčku u společnosti [právnická osoba]. Podpisem Karty zákazníka stvrdila úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů. Žádné jiné listiny nebyly doloženy. 6. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 7. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkových prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Při právním hodnocení skutkového stavu má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala úvěr vrátit a zaplatit sjednaný úrok, poplatek za administrativní činnost a hotovostní inkaso v celkové částce [částka], a to v 58 týdenních splátkách ve výši [částka]. 10. Soud má za to, že nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To však právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila. Jak žalobkyně sama uvedla, vycházela její právní předchůdkyně z informací získaných od žalované v Kartě zákazníka a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalované. Tyto listiny však soudu nedoložila. 11. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti poskytovatele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z., v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti, je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z., v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 12. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). 13. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele, kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí, byly připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18. V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. 14. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaná se obohatila bez právního důvodu na úkor žalobkyně. 15. Jestliže je smlouva o úvěru neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětné smlouvy o úvěru. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky a poplatky sjednané ve smlouvě o úvěru. 16. Žalovaná obdržela částku [částka], přičemž žalobkyni dosud na dluh uhradila částku [částka], kterou soud započetl jako plnění na jistinu ve výši [částka]. Jelikož žalovaná na dluh žalobkyni plnila více, než činila jistina poskytnutá právní předchůdkyní žalobkyně, zamítl soud