36 C 177/2022-151 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení úvěrové pohledávky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi [právnická osoba] (dále jen„ banka) a žalovaným dne [datum] (smlouva I) a úvěrové pohledávky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi týmiž smluvními stranami dne [datum] (smlouva II). Žalovaný úvěry řádně nesplácel, proto žalobkyně oba úvěry zesplatnila ke dni 2. 1. 2021. 2. Žalovaná úvěrová pohledávka ze smlouvy I představuje jistinu ve výši 117 872,76 Kč. Ode dne 3. 1. 2021 do zaplacení žalobkyně požadovala smluvní úrok ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny, a dále z jistiny 117 872,76 Kč požadovala od 3. 1. 2021 do zaplacení 8,25% p.a. úrok z prodlení. 3. Žalovaná úvěrová pohledávka ze smlouvy II představuje jistinu ve výši 22 690,25 Kč. Ode dne následujícího po zesplatnění úvěru (3. 1. 2021) do zaplacení žalobkyně požadovala smluvní úrok ve výši 8,25 % ročně a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny ve výši 22 690,25 Kč. 4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Úvěrová pohledávka ze smlouvy I: 5. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi bankou a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 127 000 Kč. Použití úvěru bylo omezeno pouze na sjednaný účel, a to konsolidaci úvěrů nebo půjček. Konsolidací se rozumí úplné splacení takových úvěrů nebo půjček a jejich sloučení do jednoho úvěru (článek 2.2 smlouvy). Žalovaný se zavázal splácet úvěr s úrokem ve výši 17,90 % ročně v dohodnutých splátkách ve výši 3 000 Kč. Jelikož tak nečinil, banka úvěr podle bodu 8.1 písm. a) a 8.2 písm. b) smlouvy ke dni 2. 1. 2021 zesplatnila. K tomuto dni činila dlužná jistina částku 117 872,76 Kč (smlouva o úvěru, rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu včetně poštovního podacího archu, výpis z účtu žalované za období od 1. 6. 2019 do 30. 6. 2019, úvěrová historie). [právnická osoba] pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky). 6. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, byla ze strany banky prověřena na základě informací získaných od žalovaného, z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a z výpisů z účtu žalovaného. Byly doloženy výpisy z účtu žalovaného za poslední 3 měsíce před poskytnutím úvěru, z nichž vyplývá mimo jiné, že tento účet je aktivní a žalovanému byla na účet vyplácena měsíční mzda v průměrné výši 17 844 Kč měsíčně. Z účtu pravidelně hradil nájem ve výši 7 000 Kč a splácel dva úvěry splátkou ve výši 1 000 Kč a splátkou ve výši 1 200 Kč. Z informací z databáze CCB vyplývá, že žalovaný měl ke dni 18. 6. 2019 3 existující úvěry s celkovou měsíční splátkou ve výši 5 172 Kč (výpis z účtu, informace z CCB). 7. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě lze mít za splněnou povinnost právní předchůdkyně žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného řádně hradit úvěr prověřila na základě informací získaných od žalovaného samotného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z výpisů z bankovního účtu. Z uvedeného bylo zjištěno, že žalovaný měl průměrný čistý měsíční příjem ve výši 17 844 Kč, hradil nájem ve výši 7 000 Kč měsíčně a splácel další úvěry částkou 5 172 Kč. Soud má tedy s poukazem na shora uvedené za to, že údaje, jež byly žalovaným právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuty a jež si právní předchůdkyně žalobkyně rovněž sama zaopatřila a jež měla k dispozici, nasvědčují tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně v okamžiku uzavírání úvěrové smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to především s ohledem na skutečnost, že všechny existující úvěrové závazky žalovaného byly konsolidovány (zcela uhrazeny) projednávaným úvěrem a došlo ke snížení měsíčních splátek z původních 5 172 Kč na 3 000 Kč. 8. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v dohodnutých splátkách ve výši 3 000 Kč. Jelikož tak nečinil, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr podle bodu 8.1 písm. a) a 8.2 písm. b) smlouvy ke dni 2. 1. 2021 zesplatnila a pohledávku následně postoupila na žalobkyni. Dluh na jistině při zesplatnění činil 117 872,76 Kč, proto soud žalovaného k zaplacení této částky zavázal. 9. Podle smlouvy byl úvěr úročen 17,90% p.a. úrokem. Žalobkyně požadovala v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, zaplacení úroku 8,25 % p.a. z jistiny za dobu od 3. 1. 2021 (ode dne následujícího po zesplatnění úvěru) do zaplacení. Jelikož se zaplacení úroku domáhala důvodně, soud žalobě i ohledně úroku vyhověl. 10. Vedle řádného úroku byl žalovaný dle bodu 8.3. smlouvy povinen při prodlení se splácením dluhu platit i úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy. Žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ze zesplatněné jistiny ve výši 117 872,76 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení. Jelikož se zaplacení úroku z prodlení domáhala důvodně, soud žalobě i ohledně úroku z prodlení vyhověl. Úvěrová pohledávka ze smlouvy II: 11. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi bankou a žalovaným byla dne [datum] prostřednictvím sítě elektronických komunikací uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 35 000 Kč (smlouva o úvěru, detail zadané operace, datový záznam o uzavření smlouvy, certifikát elektronického podpisu, úvěrová historie), na který žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil celkem částku 21 070 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky z úvěrové smlouvy vyzván rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 2. 1. 2021 (rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu včetně poštovního podacího archu). [právnická osoba] pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky). 12. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr a rovněž z transakčních pohybů na účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba] Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl příjem ve výši 21 143 Kč, výdaje ve výši 1 000 Kč a nájemné ve výši 3 500 Kč. Banka stanovila životní výdaje žalovaného po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu na 8 969 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že banka prověřila insolvenční rejstřík, vlastní systémy a informace z CCB. V tomto směru předložila pouze výpis z registru CCB, ze kterého vyplynulo, že žalovaný má 1 existující spotřební úvěr ve výši 127 000 Kč se splátkou ve výši 3 000 Kč (informace z CCB). Žalobkyně vyhodnotila, že splácení úvěru ve výši 35 000 Kč při pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 035 Kč je zcela v možnostech žalovaného, neboť žalovanému po odečtení nového splátkové zatížení ve výši 5 035 Kč (3 000 Kč + 2 035 Kč) zbývala volná částka ve výši 16 108 Kč k pokrytí životních nákladů žalovaného. 13. Žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalovaného za období od 1. 3. 2019 do 30. 9. 2019, z něhož zjistila, že žalovanému byla na účet připisována mzda v průměrné výši 21 540 Kč měsíčně. Z účtu žalovaného byl každý měsíc hrazen trvalým příkazem nájem ve výši 7 000 Kč a splátka úvěru ve výši 3 000 Kč. Výdaje měl žalovaný v období březen až září 2019 nejnižší v dubnu 2019, kdy činily 27 064 Kč. V ostatních měsících zkoumaného období byly vždy ještě vyšší. Průměrně činily za posuzované období 43 641,14 Kč měsíčně. Ke dni 30. 9. 2019 se žalovaný nacházel v záporném zůstatku, v důsledku čehož nebyl proveden trvalý příkaz. Žalovaný neměl podle výpisu z účtu další disponibilní finanční prostředky na splácení úvěru. <i>14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná če