38 C 36/2022-77 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 681 543,20 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 628 824,60 Kč za dobu od 16. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 628 824,60 Kč za dobu od 16. 11. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 593 859 Kč za účelem konsolidace úvěrů a půjček. Žalovaná se zavázala splatit úvěr s úrokem ve výši 9,90 % p.a. v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 907 Kč vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20. 8. 2019. Jelikož dohodnuté splátky přestaly být od února 2020 hrazeny řádně a včas, žalobkyně úvěr prohlásila za okamžitě splatný ke dni 3. 3. 2021. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu úvěru ve výši 628 824,60 Kč dlužný úrok ve výši 35 077 Kč kapitalizovaný od 16. 3. 2021 do 15. 11. 2021 a dlužný úrok z prodlení ve výši 11 631,49 Kč kapitalizovaný od 15. 7. 2021 do 15. 11. 2021. Za navazující období jdoucí od 16. 11. 2021 do zaplacení požadovala úrok ve výši 8,25 % ročně z jistiny 628 824,60 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny 628 824,60 Kč. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky 6 010,11 Kč, neboť po podání žaloby dne [datum] byla uhrazena částka 10,67 Kč, dne [datum] částka 1 843 Kč, dne [datum] částka 310,71 Kč, dne [datum] částka 1 843 Kč, dne [datum] částka 79,82 Kč, dne [datum] částka 1 843 Kč a dne [datum] částka 79,91 Kč. Všechny tyto platby žalobkyně započetla na úrok z prodlení, který je zahrnut v žalované částce. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I). Přitom soud podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalované, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ačkoliv byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalobkyní jako úvěrující bankou (dále jen„ banka“) a žalovanou jako úvěrovaným klientem (dále jen„ klient“) byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl klientovi poskytnut úvěr ve výši 593 859 Kč (článek 2. smlouvy). Použití úvěru bylo omezeno pouze na sjednaný účel, a to konsolidaci úvěrů nebo půjček. Konsolidací se rozumí úplné splacení takových úvěrů nebo půjček a jejich sloučení do jednoho úvěru (článek 2. smlouvy). Úvěr byl poskytnut za úrokovou sazbu 9,90 % ročně, přičemž byl počítán denně ze skutečné výše nesplacené jistiny úvěru a denní úrok stanoven z roční úrokové sazby s předpokladem kalendářního roku trvajícího 360 dní (článek 4.1 smlouvy). V článku 3.1 smlouvy bylo dohodnuto, že úvěr a úroky z úvěru bude klient splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 7 907 Kč, vždy v 20. den každého kalendářního měsíce s tím, že první splátka měla být zaplacena dne 20. 8. 2019. Úroky z úvěru měly být placeny společně s pravidelnými splátkami úvěru. Úroky z úvěru se staly součástí jistiny úvěru, a to vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, dále při doplacení úvěru a také v den, kdy bylo uplatněno právo na okamžité splacení úvěru podle článku 8.2. Pokud se klient dostane do prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek, mohla banka prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. V tom případě byl klient povinen zaplatit všechny dluhy z úvěru, a to ve lhůtě a za podmínek podle písemné výzvy banky (článek 8.1 a 8.2 smlouvy). Dle článku 8.3 smlouvy pokud splátku úvěru nebo jinou pohledávku ze smlouvy klient nezaplatí řádně a včas, bude platit řádný úrok z úvěru, a navíc úrok z prodlení z nesplacené částky, jehož výše je stanovena platnými právními předpisy a ke dni podpisu smlouvy odpovídají ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů (smlouva o úvěru). 5. Pokud jde o posouzení schopnosti klienta splácet úvěr, byla ze strany žalobkyně prověřena na základě informací získaných od klienta, z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů, jednalo se zejména o výpisy z osobního účtu. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum] vyplývá, že je svobodná, bydlí u rodičů, v domácnosti je sama a je zaměstnaná. Hlavní příjem klienta činí 12 704 Kč, u měsíčních splátek úvěrů (skupiny ČS) je uvedeno jsou započítávané dle aktuálních informací, u splátek u jiných bank včetně nebankovních společností 0 Kč. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná je svobodná, bydlí u rodičů, u počtu všech členů domácnosti včetně žadatele je uvedeno 1. Je zaměstnaná a její měsíční příjem činí 16 000 Kč. U splátek klienta mimo ČS včetně nebankovních společností je uvedena 0, stejně jako u ostatních povinných výdajů a nájmu. Byly doloženy výpisy z osobního účtu žalované za posledních 9 měsíců před poskytnutím úvěru, z nichž vyplývá mimo jiné, že tento účet je aktivní, pravidelně na něj chodila mzda v průměrné výši okolo 15 000 Kč měsíčně a na účtu byl každý měsíc dostatek disponibilních prostředků. Ke dni [datum] činil konečný zůstatek na osobním účtu žalované 147 687,25 Kč. Disponibilní zůstatek na osobním účtu žalované činil ke dni [datum] částku 143 687,25 Kč. Ze souhrnných informací z databáze CCB vyplývá, že žalovaná měla v době úvěrové žádosti revolvingový úvěr v ČS s limitem 10 000 Kč a splátkou 500 Kč a spotřební úvěr v ČS ve výši 404 650 Kč se splátkou 6 442 Kč, který byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován. 6. Z výpisu z osobního účtu a z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že k čerpání úvěru v celkové výši 593 859 Kč došlo dne [datum]. Ze seznamu splátek úvěru soud zjistil, že od února 2020 přestaly být splátky hrazeny řádně a včas. Protože nebyl úvěr řádně splácen, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum] s tím, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude banka požadovat okamžité splacení celého úvěru (poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu). Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ve stanovené lhůtě uhrazena, stal se celý zůstatek úvěru ode dne 3. 3. 2021 splatným, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum] (rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu včetně poštovního podacího archu). Dne [datum] žalobkyně žalované zaslala výzvu k zaplacení před podáním žaloby (výzva k zaplacení před podáním žaloby včetně dodejky). <i>7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9. Podle § 1872 o. z je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.</i> <i>10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 12. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě lze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Žalobkyně schopnost žalované řádně hradit úvěr prověřila na základě informací získaných od žalované samotné, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z výpisů z bankovních účtů. Z uvedeného bylo zjištěno, že žalovaná měla čistý měsíční příjem ve výši 15 000 Kč a splác