39 C 12/2022-49 — Okresní soud ve Zlíně

1. Podle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku, představující nesplacený úvěr, který žalovanému poskytl postupitel této pohledávky [právnická osoba] na základě úvěrové smlouvy, uzavřené s žalovaným dne [datum]. Podle této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 12 000 Kč, který se zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách tak, že vždy uhradí 3,2 % z čerpaného a nesplaceného úvěru a 100 % úroků a poplatků vyúčtovaných za daný měsíc. Úroková sazba úvěru byla sjednaná ve výši 23,88 % ročně. Žalovaný se dostal se splácením sjednaných splátek do prodlení, a proto byl právním předchůdcem žalobkyně informován o výši dluhu a opakovaně vyzýván k jeho úhradě. Žalovaný svůj dluh přesto neuhradil, a proto banka smlouvu o úvěru vypověděla, prohlásila úvěr za splatný ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k jednorázové úhradě celého zůstatku úvěru včetně příslušenství. Ke dni zesplatnění se pohledávka banky skládala z jistiny ve výši 5 807,67 Kč, úroků z úvěru ve výši 469,36 Kč a úroků z prodlení ve výši 11,08 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a [právnická osoba] byla pohledávka banky vůči žalovanému včetně příslušenství postoupena žalobkyni. Ke dni postoupení se pohledávka v celkové výši 7 650,80 Kč skládala ze zůstatku úvěru ve výši 5 807,67 Kč, úroků z úvěru za dobu do [datum] v kapitalizované výši 1 482,16 Kč a úroků z prodlení za dobu do [datum] v kapitalizované výši 360,97 Kč. 2. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Postupitelka pohledávky žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr s limitem ve výši 12 000 Kč a úrokovou sazbou ve výši 23,88 % ročně. Žalovaný se v této smlouvě zavázal vrátit poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách tak, že vždy uhradí 3,2 % z čerpaného a nesplaceného úvěru a 100 % úroků a poplatků vyúčtovaných za daný měsíc. Žalovaný poskytnutý úvěr pravidelně a řádně nesplácel. Vzhledem k porušení smluvních povinností ze strany žalovaného nastala dne [datum] jednorázová splatnost celého zůstatku úvěru, který se skládal z jistiny ve výši 5 807,67 Kč, úroků z úvěru ve výši 469,36 Kč a úroků z prodlení ve výši 11,08 Kč. Žalovaný svůj dluh věřiteli ani přes jeho výzvu neuhradil a poté věřitel svou pohledávku vůči žalovanému postoupil žalobkyni. Ke dni postoupení pohledávky ([datum]) se pohledávka žalobkyně celkové výši 7 650,80 Kč skládala ze zůstatku úvěru ve výši 5 807,67 Kč, úroků z úvěru za dobu do [datum] v kapitalizované výši 1 482,16 Kč a úroků z prodlení za dobu do [datum] v kapitalizované výši 360,97 Kč. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne [datum]. 3. Z hlediska právního posouzení věci byla mezi původní věřitelkou žalované pohledávky a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku, na základě které se banka zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Věřitelka sjednané peněžní prostředky žalovanému poskytla ve sjednané lhůtě, a to bez určení účelu (§ 2398 občanského zákoníku). Žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době a zaplatit úroky za dobu od poskytnutí prostředků do jejich vrácení (§ 2399 občanského zákoníku). Řádným nesplácením úvěru žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy o úvěru a věřiteli vzniklo sjednané právo od smlouvy odstoupit a požadovat okamžité zaplacení jistiny úvěru spolu se sjednanými úvěrovými úroky (§ 2001 občanského zákoníku). Požadovaná úroková sazba poskytnutého úvěru ve výši 23,88 % ročně se nejeví nikterak nepřiměřená, neboť podstatně nepřesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004). 4. Dnem následujícím po splatnosti úvěru se žalovaný dostal do prodlení s plněním dluhu (§ 1968 občanského zákoníku). Věřiteli proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Postoupením pohledávky nabyla žalobkyně kromě samotné pohledávky také její příslušenství a práva s ní spojená (§ 1880 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn jejím postupitelem (§ 1182 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaný v tomto směru netvrdil nic, co by výše uvedený závěr jakkoliv zpochybnilo, byť ho v tomto směru tížilo břemeno tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř., rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 1. 2008, sp. zn. 26 Odo 841/2006). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně příslušenství. 5. Žalobkyně měla v tomto sporu plný úspěch, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšnému žalovanému (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož byla žalovanému v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, tvoří náklady řízení odměna za zastupování (§ 137 odst. 2 o. s. ř.). Při určení výše nákladů soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhláška). Předmětem řízení bez příslušenství byla v době započetí úkonu právní služby částka 5 807,67 Kč, která představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky). Účelně vynaložené náklady žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměny advokáta ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za předžalobní výzvu k plnění se základním rozborem, převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky), náhrady hotových výdajů advokátky ve výši 300 Kč (3 úkony právní služby podle § 13 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, kterou je advokát povinen odvést ze své odměny a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). 6. Jelikož bylo z informačního systému zdejšího soudu zjištěno, že toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota žalovaného peněžitého plnění nepřevyšovala 50 000 Kč, byly splněny zákonné důvody pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky, které výrazně redukuje sazbu mimosmluvní odměny za úkony právní služby do podání žaloby včetně. Za doplnění žaloby o další skutková tvrzení odměna ani náhrada hotových výdajů advokátovi nepřísluší, neboť tato tvrzení měla být obsažena již v samotné žalobě, za kterou mu byly veškeré náklady přiznány. Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta žalobkyně.