46 C 1/2022-22 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 10. 2021 po žalované domáhala zaplacení dlužných televizních poplatků za měsíc 2/2020 ve výši 134 Kč a za měsíce 3–12/2020 ve výši 10 × 135 Kč a dále zákonného úroku z prodlení z jednotlivých plateb vždy od 16. dne v příslušném měsíci kapitalizovaného ke dni 27. 10. 2021 na částku 167,93 Kč. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 4. Žalovaná je od února 2009 doposud evidována jako poplatník televizního poplatku (viz potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 16. 9. 2021). Dopisem ze dne 8. 3. 2021 vyzvala Česká pošta s. p., která je pověřena inkasem pohledávek žalobkyně, prostřednictvím služby DINO žalovanou k úhradě dlužných poplatků za měsíc 2/2020 ve výši 134 Kč a za měsíce 3–12/2020 ve výši 10 × 135 Kč, poplatku za službu DINO ve výši 90 Kč a úroku z prodlení ve výši 95,69 Kč (viz dopis ze dne 8. 3. 2021 vč. dodejky); žalovaná ničeho neuhradila ani na výzvu ze dne 18. 5. 2021 (viz dopis ze dne 18. 5. 2021 vč. dodejky, nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy případné splnění dluhu má tvrdit dlužník). <b>Právní posouzení</b> <i>5. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.</i> <i>6. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč.</i> <i>7. Podle § 7 zákona č. 348/2005 Sb. poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby (odst. 1). Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem (odst. 2).</i> <i>8. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.</i> <i>9. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 11. Žalovaná coby poplatník televizního poplatku podle zákona č. 348/2005 Sb. byla povinna nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce uhradit žalobkyni televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaná nicméně své povinnosti nedostála, když televizní poplatky za měsíc 2/2020 ve výši 134 Kč a za měsíce 3–12/2020 ve výši 1 350 Kč (10 × 135 Kč) přes výzvu žalobkyně doposud dobrovolně nezaplatila. Při shledání oprávněnosti žalobního nároku ji k tomu zavázal soud svým rozhodnutím. 12. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých poplatků do 27. 10. 2021 v kapitalizované výši 167,93 Kč. Poplatky za jednotlivé měsíce byly splatné vždy k 15. dni příslušného měsíce, k 16. dni se tak žalovaná dostala ve smyslu § 1968 o. z. do prodlení s jednotlivými měsíčními platbami a žalobkyni vznikl podle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož soud shledal oprávněnost tohoto nároku jak z hlediska jeho základu, tak i z hlediska jeho výše, uložil žalované povinnost, aby zaplatila žalobkyni též úrok z prodlení v kapitalizované výši 167,93 Kč. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 13. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, přesto soud nepovažoval náklady řízení vynaložené žalobkyní za právní zastoupení za náklady řízení účelně vynaložené ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni nebyla přiznána odměna za zastoupení, kterou požadovala ve výši 1 126 Kč, ale pouze částka 500 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a 1 úkon dle § 1 odst. 3 a § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., (podání návrhu ve věci samé) á 100 Kč, a to s odkazem na znění nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2011 sp. zn. I ÚS 195/11, a ze dne 24. 7. 2013 sp. zn. I. ÚS 3344/12, kdy po žalované nelze spravedlivě požadovat, aby hradila náklady řízení žalobkyně, která se v typově jednoduché právní věci, zahájené„ formulářovou“ žalobou, nechala zastupovat advokátem, třebaže disponuje vlastním právním oddělením a agendu televizních poplatků si sama spravuje a činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků by si tedy měla zabezpečovat sama. Pokud si zvolila možnost být v této jednoduché věci zastoupena advokátem, je to sice její právo, na druhou stranu ale nelze takto náhradu nákladů řízení aplikovat jako svým způsobem sankční mechanismus vůči žalované. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně. 14. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.