46 C 238/2022-53 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] credit s.r.o., sídlem [adresa] (dále jen„ Společnost“), a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetu dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě téhož dne poskytla Společnost žalovanému zápůjčku ve výši 3 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit Společnosti jistinu zápůjčky společně s poplatkem ve výši 3 840 Kč představovaného poplatkem za sjednání úvěru a kapitalizovaným úrokem do [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka představuje pouze jistinu zápůjčky ve výši 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne [datum]. Pro případ, že by se soud neztotožnil se závěrem žalobkyně ohledně uzavření Smlouvy, žalobkyně navrhla, aby soud posoudil věc jakožto bezdůvodné obohacení. Současně žalobkyně uvedla, že nedisponuje doklady o prověření úvěruschopnosti žalovaného. 2. Žalovaný ve věci uvedl, že předmětnou zápůjčku vyřizoval jeho bývalý zaměstnavatel [titul]. [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] s. r. o., ze svého počítače, následně byly peníze připsány na účet žalovaného, peníze vyzvedl a použil je do své výroby. Peníze však nevrátil, proto má zato, že by uvedený dluh měl žalobkyni uhradit [titul]. [jméno] [příjmení], který dluh zavinil a způsobil svým nezodpovědným jednáním. 3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Ze shodných tvrzení stran soud vzal za prokázané, že dne [datum] si Společnost a žalovaný ujednali prostřednictvím internetu Smlouvu, na jejímž základě Společnost poskytla žalovanému téhož dne zápůjčku ve výši 3 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky vrátit do [datum]. Ujednání Smlouvy ostatně nasvědčují též další k důkazu provedené listiny, konkrétně sdělení banky žalovaného a jí předložený výpis z účtu žalovaného, jakož i výpisy z účtu vystavené Společností. Žalobkyně současně uvedla, že nedisponuje doklady k prověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany Společnosti, a proto soud dospěl k závěru, že k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany Společnosti nedošlo. 5. Dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet], vedený na žalovaného, připsána částka 3 000 Kč z účtu č. [bankovní účet], vedeného na Společnost (viz sdělení [právnická osoba], výpis z účtu, výpis z účtu Společnosti). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila Společnost coby postupitel společnosti [právnická osoba] coby postupníkovi pohledávky uvedené v příloze [číslo] Smlouvy a následně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společnost [právnická osoba] coby postupitel postoupila pohledávky uvedené v příloze [číslo] Smlouvy na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy [číslo]). O postoupení pohledávky byl žalovaný zpraven dopisem ze dne [datum] (viz oznámení o postoupení pohledávky vč. podacího archu). Dne [datum] zaslala zástupkyně žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k uhrazení dlužné částky 7 300,16 Kč do 7 dnů od doručení této výzvy s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k úhradě dluhu vč. podacího archu ze dne [datum]); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). <b>Právní posouzení věci</b> 6. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce na společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 (uveřejněném pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.), nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 7. Společnost jako zapůjčitel a žalovaný coby vydlužitel uzavřeli prostřednictvím elektronických komunikací dne [datum] smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě Společnost přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč a žalovaný byl povinen jistinu zápůjčky splatit spolu s poplatkem v celkové výši 3 840 Kč do [datum]. 8. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být Smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně v žalobě uvedla, že údaji k prokázání úvěruschopnosti nedisponuje, přičemž v případě shledání neplatnosti Smlouvy z tohoto důvodu navrhuje posouzení nároku z titulu bezdůvodného obohacení. 9. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaný v dané věci nedovolal, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo], či usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost Smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit. 10. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z., spočívající v tom, že žalovaný obdržel od Společnosti na svůj účet celkem částku 3 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Žalovaný ničeho neuhradil, proto bezdůvodné obohacení z neplatné Smlouvy činí 3 000 Kč. 11. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. 12. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nepochybně až předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou dne [datum] a do sféry jeho dispozice se dostala ve smyslu § 573 o z. dne [datum]. Podle oznámení měl žalovaný zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, tj. do [datum]. Počínaje dnem [datum] je žalovaný v prodlení. Počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. 10 % ročně, jestliže žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně, domáhala se úroku z prodlení v nižší výši, než na který má nárok, a proto soud při vázanosti žalobním návrhem přiznal žalobkyni úrok z prodlení v jí požadované výši. S ohledem na uvedené, soud shledal důvodným nárok na úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení. 13. K námitce žalovaného poukazující na skutečnost, že Smlouva byla vyřízena bývalým zaměstnavatelem [titul]. [příjmení] [příjmení] ze [právnická osoba], s. r. o., za účelem vložení finančních prostředků do výroby, proto by měl dluh uhradit právě [titul]. [jméno] [příjmení], soud uvádí, že tato skutečnost nemá na posouzení věci žádný význam. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že smluvní stranou Smlouvy o zápůjčce byl právě žalovaný, který se rovněž při neplatnosti Smlouvy pro řádné neověření úvěruschopnosti obohatil na úkor Společnosti, když právě na jeho účet byly peněžní prostředky složeny. Jak bylo následně s finančním prostředky naloženo, nemá vliv na jeho povinnost navrátit Společnosti, respektive žalobkyni, poskytnuté plnění. Případný vznik nároku žalovaného vůči panu [titul] [příjmení] [příjmení] či [právnická osoba], s. r. o., na zaplacení určité peněžní částky z titulu smlouvy o zápůjčce či z j