5 C 130/2022-83 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 61 385,01 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ Společnost“), a žalovaná uzavřely dne 10. 4. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla Společnost žalované úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala Společnosti uvedenou částku vrátit spolu s částkou 42 960 Kč představující úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, tedy uhradit celkem částku 92 960 Kč v 14 měsíčních splátkách po 6 640 Kč, kdy první splátka byla splatná do měsíce od jejího podpisu; poslední splátka tedy měla být zaplacena dne 10. 6. 2020. Žalovaná řádně a včas nesplácela, když uhradila celkově částku 19 999,99 Kč, která odpovídá 3 řádně uhrazeným splátkám a která byla poměrově alokována na jistinu a na příslušenství. Nejpozději dne 10. 6. 2020 vzniklo Společnosti právo na úhradu celé dlužné částky, která k tomuto dni činila na jistině 39 964,20 Kč a na smluvním příslušenství 32 995,81 Kč. Pro případ prodlení s úhradou jakékoli splátky si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné splátky za každý den prodlení. Celkově tak smluvní pokuta z dlužné jistiny ve výši 39 964,20 Kč za období od 11. 6. 2020 do 28. 11. 2021 činí 21 420,81 Kč, které se žalobou domáhá. Jelikož žalovaná řádně nesplatila úvěr ke dni 10. 6. 2020, vzniklo Společnosti právo na smluvní úrok ve výši 15 % ročně, kdy tento za období od 11. 6. 2020 do 29. 11. 2021 činí 8 803,07 Kč. Rovněž Společnosti vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení, který žalobkyně požaduje až od 11. 6. 2020 do zaplacení, kdy za období od 11. 6. 2020 do 29. 11. 2021 činí 5 868,72 Kč. V neposlední řadě žalobkyně požaduje účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 postoupena Společností na žalobkyni. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně. 2. Žalovaná ve věci namítla, že nedošlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalované. Upozornila, že měla v dané době další závazky, jejíchž existenci Společnost neprověřila, stejně jako neprověřila její rodinnou situaci. Společnost přitom neměla vycházet jen z prohlášení žalované, nýbrž si měla aktivně ověřit informace včetně výdajové stránky žalované. Ke své aktuální majetkové situaci žalovaná uvedla, že její příjem činí 23 000 Kč měsíčně, je rozvedená, má nezletilého syna ve střídavé péči, náklady na bydlení činí 8 500 Kč měsíčně. V případě uložené povinnosti k vrácení dlužné jistiny navrhla, aby ji mohla splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 3. Žalovaná požádala Společnost dne 10. 4. 2019 o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč, který bude splácet v 14 měsíčních splátkách. Současně uvedla, že je zaměstnaná, bydlí u rodičů, je vdaná, nemá vyživovací povinnost. Její příjem činí 11 232 Kč, jiné 2 691 Kč, tj. celkem příjem 13 923 Kč. Celkové měsíční výdaje ve výši 5 410 Kč představují náklady na bydlení a energie ve výši 5 410 Kč, takže použitelný měsíční příjem činí 8 513 Kč; uvedené skutečnosti Společnost ověřila z výplatní pásky, pracovní smlouvy a platového výměru (viz žádost o úvěr na č. l. 70). S účinností od 1. 1. 2018 činila mzda žalované u zaměstnavatele [právnická osoba] 88 Kč/hod (viz dodatek k pracovní smlouvě na č. l. 32). S účinností od 1. 3. 2019 činila mzda žalované u zaměstnavatele [právnická osoba] [anonymizováno] Kč/hod (viz mzdový výměr na č. l. 33p). V měsíci prosinec 2018 žalovaná odpracovala na dohodu o provedení práce 45 hod, zač jí náležela hrubá mzda ve výši 3 825 Kč a byla vyplacena čistá mzda ve výši 3 825 Kč. V měsíci leden 2019 žalovaná odpracovala na dohodu o provedení práce 25 hod, zač jí náležela hrubá mzda ve výši 2 125 Kč a byla vyplacena čistá mzda ve výši 2 125 Kč. V měsíci únor 2019 žalovaná odpracovala na dohodu o provedení práce 25 hod, zač jí náležela hrubá mzda ve výši 2 125 Kč a byla vyplacena čistá mzda ve výši 2 125 Kč (viz mzdové listy na č. l. 34). V měsíci prosinec 2018 činil příjem žalované z hlavního pracovního poměru 13 440 Kč hrubého a byla jí vyplacena čistá mzda ve výši 10 746 Kč. V měsíci leden 2019 činil příjem žalované z hlavního pracovního poměru 15 320 Kč hrubého a byla jí vyplacena čistá mzda ve výši 12 299 Kč. V měsíci únor 2019 činil příjem žalované z hlavního pracovního poměru 13 000 Kč hrubého a byla jí vyplacena čistá mzda ve výši 10 652 Kč (viz mzdové listy na č. l. 34p). 4. Usnesením ze dne 7. 9. 2022, č. j. 5 C 130/2022-24, vyzval soud žalobkyni, aby učinila příslušné důkazní návrhy ohledně toho, že Společnost v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalované náležitě ověřovala její výdajovou stránku včetně existence jiných dluhů. Žalobkyně na uvedené usnesení nijak adekvátně nereagovala a z jednání konaného dne 23. 11. 2022 se omluvila, čímž se sama připravila o případnou možnost být ještě ústně při jednání poučena podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Soud tak po skutkové stránce pro neunesení důkazního břemene žalobkyně uzavřel, že Společnost výdajovou stránku žalované včetně případné existence dluhů řádně neověřila. 5. Společnost a žalovaná si ujednaly dne 10. 4. 2019 Smlouvu, na jejímž základě Společnost poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit jistinu úvěru spolu s úrokem ve výši 4 814 Kč (zápůjční úroková sazba 15 %), s úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 24 500 Kč, s náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 4 646 Kč a s inkasem plateb v hotovosti v bydlišti ve výši 9 000 Kč, celkem tedy částku 92 960 Kč (RPSN 272,44 %) splatit v 14 měsíčních splátkách ve výši 6 640 Kč s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisu Smlouvy a každá další splátka je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že od Společnosti převzala v místě svého bydliště v hotovosti částku 50 000 Kč (viz Smlouva na č. l. 67). Žalovaná na dluh plnila celkem částku 19 999,99 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). Dopisem ze dne 8. 6. 2020 vyzvala Společnost žalovanou k úhradě dluhu ve výši 89 204,03 Kč s upozorněním, že v případě neuhrazení bude pohledávka vymáhána, přičemž dluh nakonec může činit více než 141 499,03 Kč (viz dopis na č. l. 30, kopie obálky na č. l. 31). Dne 22. 12. 2021 si Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník ujednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze Smlouvy, v níž byla uvedena též pohledávka Společnosti za žalovanou (viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 50, dohoda o úplatě na č. l. 61, potvrzení o provedení transakce na č. l. 63, KIE C/5 /322). Dopisem ze dne 11. 1. 2022 oznámila Společnost žalované postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni (viz dopis na č. l. 48, podací arch na č. l. 64). Dne 19. 1. 2022 měl pracovník žalobkyně se dostavit na adresu žalované (viz výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky na č. l. 69). Dopisem ze dne 1. 2. 2022 informovala žalobkyně žalovanou o postoupení pohledávky a vyzvala ji k zaplacení částky 119 778,27 Kč do 25. 2. 2022 s upozorněním na předání dluhu advokátní kanceláři, současně ji seznámila s přehledem nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky (viz výzva na č. l. 47). Předžalobní upomínkou ze dne 2. 5. 2022 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky 119 340,31 Kč s příslušenstvím nejpozději do 12. 5. 2022 na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz předžalobní upomínka na č. l. 49, podací arch na č. l. 65). <b>Právní posouzení věci</b> 6. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovanou ze Smlouvy postoupila Společnost žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou a potvrzením o zaplacení úplaty, která byla podmínkou účinnosti postoupení, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne 11. 1. 2022, čímž nabylo postoupení pohledávky účinnosti i ve vztahu k žalované. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 7. Společnost a žalovaná uzavřely dne 10. 4. 2019 Smlouvu, kterou soud kvalifikoval podle svého obsahu nikoliv jako smlouvu o úvěru, nýbrž jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., neboť Smlouva splňovala podstatné náležitosti právě tohoto smluvního typu (zejm. nebylo sjednáno právo žalované si vynutit poskytnutí jistiny úvěru). Na základě Smlouvy Společnost jako zapůjčitel přenechala žalované coby vydlužitelce peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalované vznikla povinnost vrátit Společnosti poskytnuté peněžní prostředky spo