19 C 19/2023-61 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] (dále též„ společnost“) a žalovaným byla dne 11. 3. 2016 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě společnost žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 1 680 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 290 Kč, a to v 58 týdenních splátkách ve výši 365 Kč. Žalovaný zaplatil na svůj dluh pouze 7 635 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny ve výši 10 280,75 Kč a poplatků ve výši 3 254,25 Kč dále úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 22. 4. 2017 do zaplacení, který za dobu do 6. 12. 2019 kapitalizovala částkou 6 496,14 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 29. 4. 2017 do zaplacení, který za dobu do 6. 12. 2019 kapitalizovala částkou 2 188,54 Kč (nárok č. 1). Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena dne 10. 12. 2015 smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě společnost žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 910 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč a poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 290 Kč, a to v 43 týdenních splátkách ve výši 376 Kč. Žalovaný zaplatil na svůj dluh pouze 14 718 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny ve výši 1 157,91 Kč a poplatků ve výši 292,09 Kč dále úrok ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 7. 10. 2016 do zaplacení, který za dobu do 6. 12. 2019 kapitalizovala částkou 780,07 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 14. 10. 2016 do zaplacení, který za dobu do 6. 12. 2019 kapitalizovala částkou 297,50 Kč (nárok č. 2). Pohledávky za žalovaným z obou smluv byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019. Žalovaný po postoupení pohledávek na žalobkyni již neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Provedeným dokazováním soud ve vazbě k nároku č. 1 zjistil, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla dne 11. 3. 2016 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 1 680 Kč, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč a s poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 290 Kč (celkem tedy částku 21 170 Kč) splatit v 58 týdenních splátkách ve výši 365 Kč, přičemž první splátku byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od věřitele převzal v hotovosti peněžní prostředky (smlouva o půjčce [číslo]). Žalovaný zaplatil podle tvrzení žalobkyně celkem částku ve výši 7 635 Kč. 4. Ve vazbě k nároku č. 2 soud zjistil, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla dne 9. 12. 2015 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 910 Kč, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč a s poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 258 Kč (celkem tedy částku 16 168 Kč) splatit v 43 týdenních splátkách ve výši 376 Kč, přičemž první splátku byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od věřitele převzal v hotovosti peněžní prostředky (smlouva o půjčce [číslo]). Žalovaný zaplatil podle tvrzení žalobkyně celkem částku ve výši 14 718 Kč. 5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V tomto směru bylo ve vazbě k nároku č. 1 v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané karta zákazníka vyplněno, že žalovaný žije v nájmu s manželkou, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, je zaměstnán jako pracovník ostrahy. Jeho měsíční příjmy představuje mzda ve výši 9 000 Kč a státní sociální dávky ve výši 6 600 Kč, měsíční výdaje činí 7 500 Kč (3 300 Kč nájem/inkaso, 3 000 Kč výdaje domácnosti, 1 200 Kč splátky úvěrů). Další půjčku od [příjmení] [jméno] splácí splátkou ve výši 1 700 Kč, dále má půjčku u jiné společnosti, kterou splácí částkou 1 200 Kč (tato je zahrnuta v celkových výdajích). V části nazvané dokumenty k ověření jsou uvedeny výplatní pásky, pracovní smlouva/ŽL, nájemní smlouva, SIPO a výměr podpory/důchod (karta zákazníka ze dne 11. 3. 2016). Ve vazbě k nároku č. 2 bylo v žalobkyní předložené listině nazvané karta zákazníka vyplněno, že žalovaný žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, je zaměstnán jako vrátný. Jeho měsíční příjmy představuje mzda ve výši 8 000 Kč a státní podpora ve výši 6 624 Kč (inv. důchod I. stupně), měsíční výdaje činí 8 700 Kč (6 600 Kč nájem/inkaso, 3 500 Kč výdaje domácnosti, 1 200 Kč splátky/půjčky/alimenty, 500 Kč výdaje na telefon a internet, 200 Kč exekuce). Od jiných poskytovatelů má půjčku, kterou splácí splátkou 1 200 Kč. V části nazvané dokumenty k ověření jsou uvedeny výplatní pásky, pracovní smlouva/ŽL, nájemní smlouva, výměr státní podpory a posudek o invaliditě (karta zákazníka ze dne 9. 12. 2015). 6. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že poskytnuté údaje od žalovaného její právní předchůdce ověřil doklady vyžádanými od žalovaného, mezi které patří výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Žádné relevantní listiny (vyjma karet zákazníka) však žalobkyní označeny a předloženy nebyly. 7. [právnická osoba] pohledávky za žalovaným z obou smluv o půjčce postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku). <i>8. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>9. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> 10. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávky za žalovaným ze smluv o půjčce [číslo] [číslo] postoupila společnost [právnická osoba] žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena společností [právnická osoba] dopisem ze dne 6. 12. 2019. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 11. Ačkoliv na předložených smlouvách o půjčce je podpis obou smluvních stran, soud nicméně shledal, že smlouvy jsou neplatným právním jednáním podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., neboť s ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský ú