26 C 259/2022-68 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 332 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 932 Kč od [datum] do [datum] ve výši 156,22 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 332 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 64,55 % ročně z částky 18 815,34 Kč od [datum] do [datum] ve výši 681,24 Kč, s úrokem ve výši 64,55 % ročně z částky 18 235,39 Kč od [datum] do [datum] ve výši 2 986,80 Kč, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 18 235,39 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 64 051 Kč a částky 2 683,92 Kč. Svůj nárok odůvodnila nesplaceným úvěrem poskytnutým žalovanému ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené [datum] prostřednictvím internetu přes webové stránky. Žalovaný z poskytnutého úvěru 19 000 Kč uhradil pouze dvě splátky a to [datum] ve výši 2 224 Kč a [datum] ve výši 3 600 Kč, proto z důvodu prodlení došlo k zesplatnění celého úvěru k datu [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a ani k jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud za podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl v jeho nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, z nichž zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně, jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu), uzavřela [datum] s žalovaným (kopie občanského průkazu žalovaného) smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), na základě které mu [datum] vyplatila, prostřednictvím platební brány the pay provozované [právnická osoba], s.r.o., částku 19 000 Kč na jeho účet vedený u [anonymizováno] S.A. č. [bankovní účet] (sdělení banky, doklad o vyplacení úvěru). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit společně s příslušenstvím v celkové výši 53 376 Kč, zahrnující úrok s úrokovou sazbou 64,56 % ročně, v 48měsíčních splátkách ve výši 1 112 Kč, splatných nejpozději 15. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen (smlouva o úvěru, formulář pro informace o úvěru). Součástí smlouvy o úvěru byl předsmluvní formulář, ve kterém žalovaný označil svého zaměstnavatele„ [příjmení] route trans“ a sdělil své osobní údaje (rodné číslo, bydliště, telefonní číslo a e-mailový kontakt). Žalovaný k prokázání schopnosti úvěr splatit předložil žalobkyni výpis ze svého účtu vedeného u [anonymizována dvě slova], organizační složka, na který došlo k výplatě peněz, za období od [datum] – [datum], na němž byl počáteční stav 231 552 Kč a konečný zůstatek – 4 842,59 Kč. Na uvedený účet byla dne [datum] vyplacena částka z úvěru od [právnická osoba] ve výši 15 000 Kč, dne [datum] vyplacena částka z úvěru od [právnická osoba] ve výši 6 000 Kč, dne [datum] vyplacena částka z úvěru od [právnická osoba], ve výši 4 000 Kč, dne [datum] byla odečtena částka za úvěr [anonymizována dvě slova] ve výši 5 212 Kč, dne [datum] vyplacena částka z úvěru od [právnická osoba] ve výši 10 000 Kč, dne [datum] vyplacena částka z úvěru od [právnická osoba], ve výši 11 000 Kč, dne [datum] vyplacena částka z úvěru od [právnická osoba], ve výši 9 000 Kč. Na bankovním účtu žalovaného se nachází také větší množství odchozích plateb pro hazardní [právnická osoba], a to i ve značných částkách – např. dne [datum] ve výši 10 000 Kč nebo dne [datum] ve výši 5 000 Kč. Z výpisu z účtu není patrno, že by zde byla jakákoliv příchozí mzda od zaměstnavatele. Jediný příjem (vyjma vypůjčených finančních prostředků) je vykázán ze dne [datum] od [právnická osoba], a.s. ve výši 121 785 Kč (výpis z účtu, karta klienta). Žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prověřila rovněž dotazem v nebankovním registru klientských informací (NRKI), který vykázal skóre 347 bodů znamenající menší riziko klienta, tedy předpoklad jeho horší platební morálky (výpis z NRKI ze dne [datum]), a rovněž v registru [příjmení], ve kterém nebyly zjištěny žádné splátky žalovaného po splatnosti (výpis z registru [příjmení] ze dne [datum]). Žalovaný od okamžiku poskytnutí úvěru uhradil celkem 5 splátek po 1 112 Kč a jednu ve výši 264 Kč (celkem 5 824Kč). Splátky uhradil nepravidelně dne [datum] a [datum] (karta klienta). 5 splátek uhradil po splatnosti, která byla sjednána k 15. dni v měsíci, přičemž poslední splátku ve výši 264 Kč uhradil před splatností, ale v neúplné výši (splátkový kalendář, karta klienta). Dne [datum] žalobkyně sepsala oznámení o zesplatnění úvěru v důsledku prodlení žalovaného se splátkami a zároveň jej vyzvala k úhradě částky 23 932 Kč do 10 dnů od odeslání (oznámení o zesplatnění úvěru). K zesplatnění úvěru došlo poté, co byl žalovaný upozorněn na neuhrazené splátky [číslo] splatné dne [datum] a [datum] v dopise ze dne [datum], také splátky [číslo] splatné dne [datum] a [datum] v dopise ze dne [datum] a také splátku [číslo] splatnou dne [datum] v dopise ze dne [datum] (výzvy k zaplacení ze dne [datum], [datum] a [datum]). Dne [datum] žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky do 15 dnů od odeslání (předžalobní výzva ze dne [datum]), přičemž výzva byla žalovanému zaslána doporučeně na adresu jeho trvalého pobytu (podací arch). 4. Z ostatních předložených důkazů soud neučinil žádný relevantní skutkový závěr, proto se jimi v odůvodnění blíže nezabývá. 5. Soud právně podřadil věc pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). <i>6. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta první, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 9. V souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a recentní judikaturou Ústavního a Nejvyššího soudu České republiky (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) soud nejprve zkoumal, zda žalobkyně jakožto úvěrující při poskytnutí daného spotřebitelského úvěru dostatečně prověřila schopnost žalovaného jakožto úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, protože pokud by žalobkyně dostatečně neprověřila žalovaného nebo mu poskytla úvěr i přes svá negativní zjištění, byla by úvěrová smlouva v takovém případě neplatná. Tato povinnost je žalobkyni uložena § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy navíc platí, že součástí požadované odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že nespoléhá pouze na údaje o schopnosti úvěr splácet, tvrzené samotným žadatelem, ale sám si tyto jím sdělené údaje prověří, resp. si je nechá od žadatele o úvěr doložit. V tomto směru však žalobkyně v řízení neprokázala, že by jako poskytovatelka úvěru této své zákonné povinnosti dostála, tedy že by v daném případě zjišťovala, či si nechala dostatečně prokazatelně žalovaným doložit, že je skutečně zaměstnán s pravidelným příjmem po celou dobu trvání úvěrového vztahu a jaké jsou jeho skutečné výdaje, zda není zadlužen, tedy zda nesplácí jiné závazky či dokonce na něj nejsou nařízeny exekuce. Žalobkyně však při svých úvahách o úvěruschopnosti vycházela pouze z informací sdělených žalovaným a z jeho výpisu z účtu poskytnutého za jeden měsíc, z něhož vyplynulo, že žalovaný nadužívá hraní hazardních her, v důsledku čehož se ocitl v tzv. dluhové spirále, kdy i mandatorní výdaje spočívající např. v úhradě již poskytnutých úvěrů hradí dalšími úvěry. Nadto zde nebyl evidován žádný příjem ze zaměstnání. Jediný příjem je od poskytovatele hazardních služeb, a to sice ve značné výši, ale naprosto nahodile bez jakékoliv záruky, že tento příjem bude opakován či jakýmkoliv způsobem stabilní. Žalovaný neposkytl vůbec žádné informace o jeho výdajích, tedy zda je vůbec schopen, pokud by i takového nadprůměrného příjmu pravidel