26 C 41/2022-147 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou [datum] domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále jen„ SJM“) trvajícího od [datum] do [datum], jehož předmětem je rodinný dům [adresa], postavený na pozemku parc. č. st. 344 (jenž je ve výlučném vlastnictví žalovaného), zapsaný na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] I, [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ rodinný dům“) a nesplacený úvěr u [právnická osoba], [IČO]. Navrhla SJM vypořádat tak, že žalovanému bude do vlastnictví přikázána uvedená společná nemovitost za cenu 3 950 000 Kč a bude mu uložena povinnost splatit jistinu úvěru, z jehož placení ji zároveň u věřitele vyváže, ½ jeho budoucích úroků a zaplatit jí vypořádací podíl ve výši 1 975 000 Kč. Zároveň navrhla, aby jí byla soudem uložena povinnost splacení druhé poloviny budoucích úroků ze společného úvěru. Před podáním žaloby navrhla žalovanému dohodou vypořádat rodinný dům, hypotéku, osobní vozidla a vnitřní vybavení domu s tím, že by byl dům oceněn znalcem. Výzva byla žalovanému doručena [datum]. 2. Žalovaný v písemném vyjádření doručeném soudu [datum] potvrdil, že v SJM s žalobkyní vlastní rodinný dům, jehož cena byla stanovena znalcem na 3 950 000 Kč. Dům je zatížen zástavním právem ve prospěch [právnická osoba] k zajištění úvěru [číslo] (dále jen„ úvěr“), jenž ke dni rozvodu činil 1 883 159,29 Kč jakožto rozdíl mezi zůstatkem na meziúvěrovém účtu [číslo] ve výši - 2 141 918,30 Kč a zůstatkem na vkladovém účtu [číslo] ve výši 258 759,01 Kč. Souhlasil s přikázáním domu do jeho vlastnictví oproti vyplacení vypořádacího podílu žalobkyni 1 033 420,36 Kč, který vypočetl odečtením zůstatku úvěru 1 883 159,29 Kč od hodnoty domu 3 950 000 Kč a rozdělením výsledné částky 2 066 840,71 Kč napůl. Původně měl v úmyslu převzít celý úvěr a žalobkyni z něj nechat vyvázat, avšak v důsledku zhoršení jeho zdravotního stavu musel toto řešení odložit. Vypořádání SJM rozšířil o movité věci, které si žalobkyně při svém odstěhování odnesla z rodinného domu (komodu, stůl s židlemi, postel s matrací, 2 skříně, televizi z pokoje, PC + monitor, 6 jídelních židlí, pračku, sušičku, obraz, set hrnců, set talířů, set příborů, ponorný mixér, mixér, topinkovač a televizi z obývacího pokoje), v hodnotě cca 100 000 Kč, které navrhl přikázat do vlastnictví žalobkyně oproti zaplacení vypořádacího podílu ve výši ½. Za trvání manželství si pořídili osobní automobil Škoda Octavia III, 1.6 TDi, rok výroby 2016, který žalobkyně bez jeho vědomí převedla bezúplatně na své rodiče, o čemž se dozvěděl před podáním žaloby. Vzhledem k tomu, že se jednalo o převod majetku vyšší hodnoty, který nelze považovat za běžnou záležitost, je tento převod bez jeho předchozího souhlasu neúčinný. Automobil měl v době převodu hodnotu cca 220 000 Kč, proto by měl být vypořádací podíl žalobkyně na rodinném domě ponížen o ½ hodnoty uvedených movitých věcí včetně automobilu s příslušenstvím. V průběhu řízení rozšířil vypořádání o 71 976 Kč představující polovinu částky 143 952,05 Kč (75 000 Kč uhrazenou na vkladový účet, 68 452 Kč zaplacenou na úrocích a 500 Kč zaplacenou jako poplatek za dotaz na stav úvěru), kterou po rozvodu (po [datum]) zaplatil ze svých prostředků na společný závazek zahrnutý žalobkyní do žaloby na vypořádání (evidovaný pod položkou [číslo]). 3. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalovaného uvedla, že souhlasí s tím, aby na úvěru každý z nich zaplatil ½ z částky 1 883 159,29 Kč, tedy každý 941 579,64 Kč. Potvrdila, že si při stěhování z rodinného domu odnesla komodu, která patřila dětem, psací stůl a židle, které dostala dcera darem od dědy, postel s matrací z dětského pokoje, která patřila dceři, 2 skříně z dětského pokoje patřící dětem, televizi starou 20 let, PC s monitorem starý 10 let, který patřil dětem, jídelní stůl s 6 židlemi, které dostala darem od svého otce, sušičku prádla, kterou jí darovala její matka a obrázky v podobě různých fotek. Vybavení kuchyně si s žalovaným rozdělili napůl. Žalovanému také zůstala televize v obývacím pokoji, sedací souprava, konferenční stolek, jídelní stůl a lednička, 2 komody, postel, manželská postel s 2 nočními stolky, komoda, zrcadlová skříň, dětská postýlka, rolety, záclony, ručníky, ložní prádlo, komoda, velká skříň se zrcadlem a vysoký botník, o které navrhla rozšířit vypořádání. Ohledně prodaného auta odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 33 Cdo 3457/2018, ze dne 14. 12. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4002/2011 nebo rozsudek ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1433/2015, jež hovoří o tom, že absence souhlasu druhého manžela s převodem vlastnického práva k věci tvořící součást SJM zakládá relativní neplatnost takového úkonu, které se druhý z manželů musí dovolat proti všem účastníkům takového úkonu; v opačném případě se jedná o právní úkon platný. Žalovaný se nikdy relativní neplatnosti právního úkonu nedovolal. Vzhledem k tomu, že k převodu došlo dle kupní smlouvy dne [datum] a evidenčně bylo vozidlo převedeno [datum], tak již tak ani nemůže dodatečně učinit. Peníze, které od matky za prodej auta dostali zčásti žalovaný propil a zbytek se spotřebovalo na běžné výdaje. <i>4. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění ke dni rozvodu manželství účastníků (dále jen„ o.z.“), to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.</i> <i>5. Podle § 708 odst. 2 o.z., společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.</i> <i>6. Podle § 709 odst. 1 o.z., součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.</i> <i>7. Podle § 710 o.z., součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.</i> <i>8. Podle § 736 o.z., je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.</i> 9. Soud má za prokázáno, že manželství účastníků trvalo od sňatku dne [datum] do jeho rozvodu dne [datum] tzv.„ rozhodné období“ (spis Okresního soudu ve [obec] sp. zn. [spisová značka] – oddací list a pravomocný rozsudek ze dne [datum]), aniž by za jeho trvání byl nějak měněn zákonný režim společného jmění manželů soudním rozhodnutím či smlouvou (shodná tvrzení). SJM účastníků tak zaniklo k datu [datum] a trvalo od sňatku dne [datum]. Vypořádání zaniklého SJM bylo zahájeno žalobou podanou dne [datum]. Žalobkyně i žalovaný jsou schopni výplaty vypořádacího podílu (nesporná tvrzení účastníků), protože žalobkyně má pravidelný příjem ze zaměstnání v Krajské nemocnici [příjmení] [příjmení] ve [obec] ve výši 27 000 Kč čistého a žalovaný má přislíbeny peníze od svých rodičů, kteří jsou připraveni prodat své pozemky a peníze mu poskytnout. Žalobkyně s dětmi bydlí v podnájmu, za který měsíčně platí 10 000 Kč. Žalovaný zůstal bydlet ve společném rodinném domě účastníků, za bydlení platí 7 000 měsíčně, splácí společný úvěr 9 000 Kč měsíčně a platí výživné na děti 6 500 Kč měsíčně svěřené do péče žalobkyně. 10. Položky navržené žalobkyní k vypořádání pod [číslo] – lednice zn. Elektrolux, 6 – 2 komody, 7 – postel z dětského pokoje, 13 – 10 ručníků, 14 – 2 sady ložního povlečení a položky navržené žalovaným k vypořádání pod [číslo] – jídelní stůl, 19 – 6 židlí, 22 – 2 skříně, 23 – televize z pokoje, 24 – počítač s monitorem, 26 – sušička prádla, 29 – set hrnců, 30 – set talířů, 31 – set příborů, 32 – ponorný tyčový mixér, 33 – šlehač a 34 – topinkovač v průběhu řízení účastníci navrhli vyloučit z vypořádání se souhlasem protistrany, proto soud ohledně vypořádání těchto movitých věcí řízení zastavil výrokem IV. 11. Položky navržené žalobkyní k vypořádání pod [číslo] – sedací souprava s křeslem, 8 – postel s 2 matracemi a 2 nočními stolky a 10 – zrcadlová skříň, byly předmětem dokazování s ohledem na námitku žalovaného, že toto vybavení domácnosti nespadalo do SJM, protože k jejich pořízení došlo před uzavřením manže