35 C 345/2021-138 — Okresní soud ve Zlíně

1) Žalobce se žalobou podanou u podepsaného soudu dne 12. 10. 2021 domáhal určení, že je vlastníkem nemovitostí konkretizovaných v odst. I. výroku (dále jen„ jednotka“). Žalobu odůvodni v podstatných skutečnostech tím, že v roce 2014 se dostal do finančních potíží, které řešil uzavíráním půjček, kterými řešil své závazky. V roce 2014 na základě inzerátu kontaktoval [jméno] [příjmení], který byl jednatelem společnosti [právnická osoba] a který mu slíbil zajistit finanční prostředky. Žalobce jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli kupní smlouvu, která je datována dne [datum], avšak z ověřovacích doložek vyplývá, že žalovaný ji podepsal dne 21. 2. 2015 a žalobce dne 23. 2. 2015. Žalobce nikdy neměl v úmyslu prodat jednotku, [jméno] [příjmení] mu smlouvu předložil s tím, že jde o leasingovou smlouvu, kterou se mělo ručit za půjčku, kterou měla poskytnout [jméno] money office. [jméno] [příjmení] žalobci smlouvu ani nepředal, žalobce si musel smlouvu zajistit dodatečně na katastrálním úřadu. Žalobce neobdržel žádnou část kupní ceny, před podpisem kupní smlouvy neměl možnost si smlouvu přečíst, nikdy nejednal s kupujícím jednotky. Žalobce podepisoval pouze zadní stranu smlouvy, nepodepisoval žádnou listinu, ve které by bylo uvedeno, že přijímá návrh kupujícího na uzavření kupní smlouvy na jednotku. S odkazem na rozsudek NS ze dne 27. 3. 2020, sp. zn. 24 Cdo 3278/2019 žalobce dovozuje, že jestliže účastníci kupní smlouvu nepodepsali společně, tj. smlouva byla uzavřena distančním způsobem, účastníci před podpisem smlouvy spolu nikdy nejednali, neznali se, je potřeba, aby adresát návrhu písemně oznámil navrhovateli přijetí návrhu. Pokud tak neučiní, nemohlo dojít k uzavření převodní smlouvy. Vůči nepřítomnému navrhovateli je přijetí návrhu účinné až od okamžiku, kdy mu došle návrh na uzavření smlouvy podepsaný adresátem návrhu. V daném případě žalobce kupní smlouvu podepsal dne 23. 2. 2015 v [obec] a návrh na vklad vlastnického práva podle této kupní smlouvy byl podán osobně dne 23. 2. 2015 v 10.53 na katastrálním úřadě ve [obec]. K tomu, aby mezi účastníky došlo k uzavření písemné kupní smlouvy, je zapotřebí nejen písemného prohlášení prodávajícího, jemuž byl návrh určen, nebo jiného jeho včasného písemného jednání, z něhož by bylo možno dovodit jeho přijetí návrhu, ale ještě je třeba, aby toto přijetí návrhu jako vyjádření souhlasu s jeho obsahem došlo kupujícímu a aby akceptace návrhu, nebyla-li v něm lhůta pro jeho přijetí, byla učiněna včas. Z časové posloupnosti úkonů účastník je zřejmé, že nedošlo k uzavření kupní smlouvy. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřoval v tom, že jako vlastník jednotky je v katastru nemovitostí zapsán žalovaný, který se vlastníkem jednotky nestal. 2) Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Bránil se v podstatných skutečnostech tím, že žalobce v minulosti opakovaně brojil proti platnosti smlouvy. Žalobce poprvé předkládal soudu argumentaci, že je vlastník bytové jednotky v žalobě ze dne 3. 9. 2018 a v jejím doplnění ze dne 12. 9. 2019 v řízení vedeném u Okresního soudu ve Zlíně, sp. zn. [spisová značka] (první žaloba o neplatnost výpovědi) a následně i v řízení o vyklizení nemovité věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně, sp. zn. [spisová značka], a odvolacího řízení vedeného u Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, sp. zn. [spisová značka]. Stejně tak byla otázka vlastnického práva, coby dílčí otázka, řešena v řízení o zaplacení nájmu u Okresního soudu ve Zlíně, sp. zn. [spisová značka]. Dále byla argumentace neplatnosti smlouvy vznášena v insolvenčním řízení proti žalobci vedeném u Krajského soudu v Brně, sp. zn. [insolvenční spisová značka], jak vyplývá z protokolu o jednání (návrh na zrušení oddlužení) ze dne 18. 2. 2019. V současné době došlo k přeměně oddlužení v konkurs z důvodu porušení povinností žalobce v insolvenčním řízení. Dále v exekučním řízení o vyklizení nemovitosti bylo dne 2. 11. 2021 rozhodnuto (usnesení OS Zlín, č.j. [číslo jednací]), že návrh povinného (zde žalovaného) se zamítá a toto rozhodnutí bylo potvrzeno i odvolacím soudem. Argumentace žalobce byla podrobena opakovaně soudnímu přezkumu, a proto žalovaný odkazuje na ustanovení § 13 občanského zákoníku, které stanoví, že každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. Za situace, kdy bylo opakovaně soudy dovozeno, že žalovaný je vlastníkem této konkrétní nemovitosti, je třeba tuto otázku považovat za vyřešenou. 3) Namítal, že na požadovaném určení nemá žalobce naléhavý právní zájem a že lze žalovat jedině splněním synallagmatického právního vztahu z kupní smlouvy, tj. vrácení nemovité věci oproti vrácení kupní ceny. 4) Kupní smlouva byla řádně uzavřena, podpis žalovaného i žalobce na kupní smlouvě byl úředně ověřen, žalovaný zaplatil kupní cenu řádně a včas dle kupní smlouvy a byl to žalovaný, který podával návrh na vklad, tedy musel od žalobce jedno odepsané vyhotovení obdržet, jinak by nemohl kupní cenu zaplatit a návrh na vklad podat. 5) Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 7. 7. 2022, č.j. [číslo jednací] byla žaloba zamítnuta a žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 12 532 Kč. 6) K odvolání žalobce Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně usnesením ze dne 24. 10. 2022, č.j. [číslo jednací] rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, protože žalobce podal žalobu dne 12. 10. 2021, kdy sice byl v úpadku, ale usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 15. 2. 2017 č. j. [insolvenční spisová značka] bylo schváleno jeho oddlužení plněním splátkového kalendáře. Z usnesení téhož soudu ze dne 4. 2. 2022 č. j. [insolvenční spisová značka] bylo potom zjištěno, že schválení oddlužení bylo zrušeno, byl prohlášen konkurs na majetek žalobce a oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší žalobci, pokud souvisí s majetkovou podstatou, přechází na insolvenčního správce Mgr. [jméno] [příjmení]. Předmětem řízení je určení vlastnického práva žalobce k bytové jednotce. Bytová jednotka je majetkem, z kterého by mohly být uspokojeny pohledávky věřitelů a ve smyslu § 206 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb. je tato bytová jednotka součástí majetkové podstaty. Řízení o určení vlastnického práva se potom týká majetkové podstaty. Prohlášení konkursu na majetek žalobce, se řízení o určení vlastnického práva podle § 263 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. přerušilo a dle § 246 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. přešlo právo nakládat s majetkovou podstatou na insolvenčního správce. V případě přerušeného řízení, kdy v průběhu řízení je na majetek žalobce prohlášen konkurs (jako je tomu v tomto případě), lze podle § 264 odst. 1, 2 zákona č. 182/2006 Sb. pokračovat na návrh insolvenčního správce. Pokud insolvenční správce podá návrh na pokračování, stává se účastníkem řízení na místo dlužníka. Pokud by insolvenční správce ve lhůtě určené mu soudem, u kterého je řízení vedeno, nepodal návrh na pokračování v řízení, mohou návrh na pokračování v řízení podat dlužník, popřípadě ostatní účastníci řízení s tím, že dlužník zůstává účastníkem řízení. 7) Z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 1. 2023 č. j. [insolvenční spisová značka] vyplynulo, že konkurs na majetek žalovaného byl zrušen, v řízení tak je možno pokračovat. <b>Dokazování</b> 8) Výpisem z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Klobouky, [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] bylo prokázáno, že jako vlastník předmětné jednotky je v katastru nemovitostí veden žalovaný. 9) Kupní smlouvou datovanou dne 21. 2. 2015, uzavřenou mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu, kterou žalobce převedl vlastnické právo k předmětné jednotce žalovanému. Podle ověřovacích doložek pro legalizaci připojených k této smlouvě smlouvu podepsal žalovaný dne 21. 2. 2015 v [obec] u pošty [obec a číslo], žalobce smlouvu podepsal dne 23. 2. 2015 v [obec] u pošty [obec a číslo]. 10) Návrhem na vklad práva do katastru nemovitostí bylo pod sp. zn. [spisová značka] bylo prokázáno, že se navrhuje provedení vkladu práva pro žalovaného k předmětné jednotce, jako navrhovatelé vkladu práva jsou označení a podepsáni žalobce a žalovaný. Podle otisku denního razítka podacího deníku příslušného úřadu byl návrh na vklad práva do katastru nemovitostí podán dne 23. 2. 2015 v 10.53 hodin. 11) Výzvou ze dne 16. 10. 2015 bylo prokázáno, že Finanční úřad pro Zlínský kraj, územní pracoviště ve [obec] vyzvalo žalobce k podání daňového přiznání ve věci čj. katastrálního úřadu V [číslo] 2015 [číslo]. Žalobce tvrdil, že teprve obdržením této výzvy se dozvěděl o skutečnosti, že prodal jednotku. 12) Bylo nespo