36 C 5/2023-132 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 138 107 Kč představující podle žaloby jistinu ve výši 136 709 Kč, smluvní pokutu do zesplatnění ve výši 998 Kč a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 138 107 Kč za dobu od 30. 8. 2022 do zaplacení, dále částky ve výši 17 225,46 Kč představující smluvní pokutu po zesplatnění, úroku ve výši 76,98 % ročně z částky 115 000 Kč za dobu od 30. 8. 2022 do 22. 9. 2022 a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 115 000 Kč za dobu od 23. 9. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 274 089 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 16. 5. 2022 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému na účet uvedený ve smlouvě poskytnut úvěr ve výši 115 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 76,98 % p.a. splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši 9 517 Kč splatných vždy k 24. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červen 2022. Žalovaný neuhradil ani jednu splátku, proto došlo ke dni 28. 8. 2022 k zesplatnění úvěru. 2. Žalovaný se prostřednictvím svého zástupce ve věci vyjádřil tak, že uzavření úvěrové smlouvy nerozporoval, dovolával se však její neplatnosti, a to z důvodu nedostatečného zkoumání jeho úvěruschopnosti ze strany žalobkyně. Žalovaný trpí [příjmení] chorobou a zřejmě díky užívání léků není jeho myšlení úplně čisté. Učinil řadu neuvážených rozhodnutí, byt v hodnotě přes 2 mil. Kč prodal za něco přes 300 000 Kč, propadl hazardní hráčské vášni, vedle bank a nebankovních společností si půjčil peníze od svých známých, přátel a kamarádů, které nevrátil. Uvedené je zřejmé z výpisu z účtu žalovaného za období duben a květen 2022, tedy za období, než mu žalobkyně poskytla tuto projednávanou, v pořadí druhou, půjčku. 3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to ohledně částky 38 073,46 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 848 Kč od 30. 8. 2022 do zaplacení a smluvního úroku ve výši 68,26 % p.a. z částky 115 000 Kč od 30. 8. 2022 do 22. 9. 2022. Soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. zastavil. Přitom podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci (výrok I.). 4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 16. 5. 2022 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru, výpis z účtu žalovaného ze dne [datum], kopie občanského průkazu, potvrzení o odeslání 1 Kč, potvrzení o zaslané SMS a potvrzení o přijaté SMS), na jejímž základě byla na účet žalovaného byla dne 16. 5. 2022 připsána částka 115 000 Kč (sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]), na kterou žalovaný neuhradil ničeho (karta klienta). 5. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, provedla žalobkyně lustraci žalovaného v registru SOLUS a v nebankovním registru klientských informací (NRKI). Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací činilo skóre žalovaného 270 bodů odpovídající kategorii I. (166 - 315), znamenající nízké body do interní Score Card a„ vyšší riziko“, kdy úvěr bývá výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán. Z výpisu z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v době uzavření úvěrové smlouvy s žádnou částkou po splatnosti. Vedle toho žalobkyně v rámci daného zkoumání provedla hodnocení klienta dle údajů o příjmech a výdajích klienta. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané HODNOCENÍ KLIENTA vyplněno, že celkové příjmy žalovaného činily 28 700 Kč, a to pravidelný čistý měsíční příjem 20 300 Kč a ostatní příjmy (výživné, soc. dávky, apod.) 8 400 Kč. V kolonce výdaje žalovaného je v hodnotícím formuláři uvedena částka 4 250 Kč s poznámkou„ životní minimum,“ u druhé osoby v domácnosti je uvedena nula, stejně jako u počtu dětí v domácnosti, u spoření a splátek. U splátek [právnická osoba] je uvedena částka 3 338 Kč. U ostatních výdajů (doprava, kurzy, záliby, apod.) je uvedena nula. Žalovaný mezi svými výdaji uvedl náklady na bydlení ve výši 4 133 Kč. Z přehledu transakcí předloženého žalobkyní vyplývá, že žalovaný obdržel na svůj bankovní účet dne 14. 1. 2022 částku 8 400 Kč, dne 15. 2. 2022 částku 8 691 Kč, dne 15. 3. 2022 částku 8 600 Kč, dne 13. 4. 2022 částku 8 465 Kč a dne 16. 5. 2022 částku 8 465 Kč, to vše od [příjmení] [příjmení], s.r. a dále od [anonymizováno] invalidní důchod 3. stupně ve dnech 5. 1. 2022 ve výši 20 444 Kč, 4. 2. 2022 ve výši 20 303 Kč, 4. 3. 2022 ve výši 20 303 Kč, 5. 4. 2022 ve výši 20 303 Kč a 5. 5. 2022 ve výši 20 303 Kč. Žalobkyně dále předložila výpis z běžného účtu žalovaného ze dne 11. 8. 2021, ze kterého vyplývá, že konečný zůstatek činí - 13 499,90 Kč, přičemž dne 16. 7. 2021 žalovaný obdržel od [anonymizováno] [obec] částku 13 339 Kč a dne 5. 8. 2021 od [anonymizováno] částku 11 498 Kč. Dne 16. 7. 2021 činila odchozí platba SIPO částku 4 288 Kč. Žalovaný v období od 16. 7. 2021 do 5. 8. 2021 zaslal peněžní prostředky v celkové výši 50 272 Kč na [webová adresa] [obec] CZ. 6. Z výpisu z účtu žalovaného za období čtyř měsíců před poskytnutím úvěru vyplývá, že žalovaný v období od 12. 1. 2022 do 16. 5. 2022 (uzavření úvěrové smlouvy [číslo]) neměl žádný disponibilní zůstatek. Žalovanému byla na účet pravidelně poukazována mzda v průměrné výši 8 524,20 Kč a invalidní důchod 3. stupně v průměrné výši 20 303 Kč. Žalovaný v uvedeném období čerpal a splácel několik dalších úvěrů (s poznámkou typu„ omluva za zpoždění“), platby v celkové výši 508 221 Kč odeslal na [webová adresa] [obec] CZ a ke dni uzavření úvěrové smlouvy [číslo] činil disponibilní zůstatek na účtu - 13 999,52 Kč (výpis z účtu žalovaného za období od 12. 1. 2022 do 16. 5. 2022). <i>7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.</i> <i>10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>11. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> 12. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné po