5 C 65/2023-18 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 3 615 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 315 Kč od 20. 3. 2022 do zaplacení. Žalovaná částka představuje příspěvek do garančního fondu ve výši 3 315 Kč za období od 31. 8. 2021 do 20. 10. 2021 (51 dnů), po kterou byl žalovanou provozován osobní automobil tov. zn. PEUGEOT 307, [registrační značka], VIN: [anonymizováno], s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 (dále jen„ předmětné vozidlo“), bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla a náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Žalovaná, která byla dle evidence registru silničních vozidel evidována od 3. 6. 2019 do 25. 4. 2022, kdy bylo vozidlo vyřazeno z provozu, jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, provozovala v období od 31. 8. 2021 do 20. 10. 2021 (51 dnů) předmětné vozidlo, které je osobním vozidlem s objemem válců 1 598 cm3 (viz sdělení Městského úřadu Luhačovice, kopie technického průkazu), aniž by měla k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla sjednánu pojistnou smlouvu. V souvislosti s uplatňováním práva na příspěvek za nepojištění žalovanou provozovaného vozidla žalobkyni vznikly administrativní náklady ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 3. 1. 2022 k úhradě částky 3 615 Kč, sestávající se z příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 3 315 Kč (65 Kč/den × 51 dnů bez pojištění) a z nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, do 60 dnů od jejího doručení (viz výzva k úhradě ze dne 3. 1. 2022, informace o zásilce). Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na předžalobní upomínku zástupkyně žalobkyně ze dne 4. 10. 2022 (viz předžalobní upomínka vč. sledování zásilek). <b>Právní posouzení věci</b> 5. Žalovaná byla v období od 31. 8. 2021 do 20. 10. 2021 (51 dnů) evidována v registru silničních vozidel jako vlastník předmětného vozidla, a proto se u ní v souladu s § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, uplatní právní domněnka, že byla v tomto období skutečným vlastníkem předmětného vozidla. Žalovaná jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně – pro uvedené období porušila povinnost uzavřít k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla pojistnou smlouvu podle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb. Na základě toho žalobkyni podle § 4 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. vzniklo vůči žalované právo na zaplacení příspěvku ve výši 3 315 Kč (65 Kč/den × 51 dnů bez pojištění). V souvislosti s uplatněním příspěvku žalobkyně vždy vynaložila náklady ve výši 300 Kč (výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek výzvou ze dne 3. 1. 2022, která se v souladu s § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dostala do sféry žalované dne 6. 1. 2022, takže stanovená šedesátidenní lhůta k zaplacení uplynula dne 7. 3. 2022. Jelikož žalovaná dlužnou částku 3 615 Kč doposud dobrovolně neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím. 6. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 315 Kč od 20. 3. 2022 do zaplacení; tento nárok shledal soud rovněž důvodným. Žalovaná neuhradila příspěvek do garančního fondu k datu splatnosti, tj. do 7. 3. 2022, pročež se dostala dnem následujícím do prodlení s jeho zaplacením (§ 1968 o. z.) a žalobkyni počínaje tímto datem až do zaplacení vzniklo podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 11,75 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení až od 20. 3. 2022, tedy za období kratší, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení v požadovaném rozsahu. 7. Žalobkyně byla ve věci zcela procesně úspěšná, proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta ve výši 600 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) á 200 Kč, z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.) a z náhrady za 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna tyto náklady uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok III.). 8. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.