46 C 264/2024-61 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši , částka, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , Anonymizováno, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , , adresa, (dále jen „Společnost“), a žalovaný uzavřeli distančním způsobem po předchozím ověření úvěruschopnosti žalovaného smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který měl být žalovaným splacen společně s poplatkem nejpozději , datum, , avšak žalovaný uhradil pouze , částka, . Pohledávka představuje jistinu ve výši , částka, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Žalobkyně dále požadovala úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, .2. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně kapitalizovaného úroku ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I.). Přitom soud podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.Zjištěný skutkový stav4. Dne , datum, byla mezi Společností a žalovaným uzavřena Smlouva, na jejímž základě se Společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, (viz Smlouva). Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že nedisponuje podklady a dokumenty, na jejichž základě Společnost zkoumala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Z výpisu z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, je patrné, že v měsíci dubnu žalovaný zaslal na účet společnosti tipsport.cz celkem , částka, a dne , datum, byla na tento účet připsána částka , částka, od Společnosti s popisem „creditgo půjčka ze dne 2022-05-17“ (viz výpis z účtu).5. Dne , datum, byla na bankovní účet žalovaného připsána částka ve výši , částka, (viz sdělení mBank, a.s. ze dne , datum, ). Žalovaný uhradil Společnosti částku , částka, (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).6. Společnost pohledávku za žalovaným na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila žalobkyni (viz rámcová smlouva o postupování pohledávek ze dne , datum, , dílčí smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek, potvrzení o provedení transakce). Dopisem ze dne , datum, , zaslaným , datum, oznámila Společnost žalovanému postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky, podací arch). Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku žalobkyně (viz předžalobní upomínka, podací arch).Právní posouzení věci7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), postoupila Společnost pohledávku za žalovaným ze smlouvy na žalobkyni, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena dopisem ze dne , datum, , čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.9. Podle § 86 odst. 1zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 2991 o. z. odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že uvedená smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Společnost v daném případě nedisponovala žádnými údaji o výši příjmů a výdajů žalovaného, nezjišťovala, zda je žalovaný zaměstnán či pobírá dávky státní sociální podpory a nezkoumala ani výši jeho výdajů na bydlení, jídlo, dopravu atd. Společnost tak zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, když neprováděla lustraci žalovaného ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI) a neměla tak přehled o míře zadlužení žalovaného a nevyžádala si ani potřebné dokumenty, ze kterých by zjistila příjmy a výdaje žalovaného, jako například pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu či výpis z běžného účtu žalovaného, ze kterého je navíc patrné, že žalovaný zasílal peníze na účty sázkové kanceláře, a také to, že žalovanému byly před uzavřením Smlouvy poskytnuty dva další nebankovní úvěry, přičemž jeden byl opět od Společnosti.15. S účinností od , datum, stanoví § 87 zákona č. 257/2016 Sb., že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.16. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelského úvěru založeného Smlouvou. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. Žalovanému byla poskytnuta od Společnosti částka , částka, . Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalovaný poskytl Společnosti celkově částku , částka, , která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na vzniklé bezdůvodné obohacení.17. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z pr