19 C 160/2025-62 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 135 634,44 Kč s příslušenstvím, složenou podle žaloby ze zaokrouhlené částky 111 812 Kč, sestávající z jistiny ve výši 109 315,27 Kč, smluvní pokuty do zesplatnění ve výši 1 497 Kč a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 1 000 Kč, a částku 23 822,44 Kč představující smluvní pokutu od 28. 11. 2024 až do dne vyhotovení žaloby s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 113 812 Kč za období od 28. 11. 2024 do 16. 1. 2025 v kapitalizované výši 1 988 Kč, úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 111 812 Kč od 17. 1. 2024 do zaplacení, úrokem ve výši 66,27 % ročně z částky 95 595,50 Kč od 28. 11. 2024 do 21. 12. 2024 v kapitalizované výši 4 057,92 Kč a úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 95 595,50 Kč od 22. 12. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28. 11. 2024 dosáhne částky 344 160 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 15. 12. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému na účet uvedený ve smlouvě poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 66,27 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 5 975 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2024. Žalovaný uhradil na úvěr celkem 49 800 Kč.2. Podáním ze dne 31. 7. 2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to ohledně částky 13 517 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 517 Kč od 28. 11. 2024 do zaplacení a ohledně smluvního úroku ve výši 56,98 % ročně z částky 95 595,50 Kč od 28. 11. 2024 do 21. 12. 2024. Soud usnesením ze dne 5. 8. 2025, č. j. 19 C 160/2025-55, řízení v rozsahu částečného zpětvzetí v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. zastavil.3. Žalovaný u soudního jednání uvedl, že jeho příjem činí důchod, který pobírá ve výši 24 000 Kč, jiné příjmy nemá. Aktuálně dluží ještě společnosti , právnická osoba, ., které splácí částku 1 500 Kč měsíčně. Dále uvedl, že bydlí v městském bytě, za který platí 6 000 Kč měsíčně, hradí životní pojištění ve výši 2 000 Kč měsíčně, žije sám, je bez vyživovací povinnosti a platí za telefon 300 Kč měsíčně. Z těchto příjmů je schopen hradit splátky v rozmezí 3 000 Kč až 5 000 Kč měsíčně (3 000 Kč měsíčně zcela bezpečně).4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 15. 12. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále též „smlouva“) (viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru, kopie občanského průkazu, základní informace o klientovi, potvrzení o odeslání 1 Kč, potvrzení o zaslané SMS a potvrzení o přijaté SMS), na jejímž základě byla na účet žalovaného dne 15. 12. 2023 připsána částka 100 000 Kč (viz doklad o vyplacení úvěru), na kterou žalovaný uhradil částku v celkové výši 49 800 Kč (viz karta klienta).5. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, provedla žalobkyně lustraci žalovaného v registru SOLUS a v nebankovním registru klientských informací (NRKI). Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací činil počet finančních institucí s žádostí 3, částka expozice činila 793 828 Kč, částka limitu celkového úvěrového rámce nesplátkových operací a kreditních karet činila 24 000 Kč a dluh po splatnosti činil 0 Kč. Z výpisu z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v době uzavření úvěrové smlouvy s žádnou částkou po splatnosti. Vedle toho žalobkyně v rámci daného zkoumání provedla hodnocení klienta dle údajů o příjmech a výdajích klienta. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané HODNOCENÍ KLIENTA vyplněno, že celkové příjmy žalovaného činil starobní důchod ve výši 23 000 Kč, který si žalobkyně ověřila dokladem o platbě od , právnická osoba, , dle kterého byl dne 15. 12. 2023 vyplacen žalovanému , úřad, starobní důchod ve výši 23 107 Kč. V kolonce výdaje žalovaného je v hodnotícím formuláři uvedena částka 4 860 Kč s poznámkou „životní minimum,“ u druhé osoby v domácnosti je uvedena nula, stejně jako u počtu dětí v domácnosti, u spoření, splátek, konsolidovaných splátek třetích stran a u splátek , Jméno žalobkyně, . U ostatních výdajů (doprava, kurzy, záliby apod.) je uvedena rovněž nula. Žalovaný mezi svými výdaji uvedl pouze náklady na bydlení ve výši 3 950 Kč. U splátek nebyly uvedeny žádné výdaje, přestože měl žalovaný dle registru NRKI finanční závazky ve výši 793 828 Kč (částka expozice). Žádné relevantní důkazy, z nichž by vyplývalo, že se žalobkyně blíže zabývala výdaji žalovaného, ani na výzvu soudu předloženy nebyly (viz hodnocení klienta, doklad od , právnická osoba, o platbě , úřad, , výpis z NRKI, výpis ze SOLUS).6. Z důvodu prodlení žalovaného s placením splátek žalobkyně oznámením ze dne 26. 11. 2024, zesplatnila úvěr a vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru a dalších poplatků. Dne 13. 6. 2025 odeslala právní zástupkyně žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, ve které jej vyzvala k uhrazení dluhu (viz oznámení žalobkyně ze dne 26. 11. 2024, předžalobní výzva ze dne 13. 6. 2025).7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 3. 2024 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný si sjednali dne 15. 12. 2023 smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr společně se sjednanými úroky vrátit. Žalobkyně jistinu úvěru ve výši 100 000 Kč poskytla žalovanému na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný následně na úvěr uhradil celkem 49 800 Kč.14. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá,