38 C 115/2025-62 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit úvěr a zaplatit úrok ve výši , částka, a paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru sestávající z úhrady za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, (celkem tedy částku ve výši , částka, ) v 14 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný uhradil pouze , částka, . Žalovaná částka , částka, představuje podle žaloby jistinu ve výši , částka, , zůstatek neuhrazeného úroku ve výši , částka, , zůstatek neuhrazené úhrady za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , zůstatek neuhrazené úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, , zůstatek neuhrazené úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, . Vedle toho se žalobkyně domáhala zaplacení 8% p.a. smluvního úroku z jistiny za dobu od , datum, do , datum, , který kapitalizovala částkou , částka, a dále 8% p.a. smluvního úroku z jistiny za dobu od , datum, do zaplacení, a 12,75% p.a. úroku z prodlení z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, přičemž za dobu od , datum, do , datum, tento úrok kapitalizovala částkou , částka, . Pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, . smluvně postoupena žalobkyni.2. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky ve výši , částka, představující část kapitalizovaného úroku a ohledně částky ve výši , částka, představující část kapitalizovaného úroku z prodlení. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I.). Přitom soud podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci.3. Žalovaný uvedl, že se s žalobkyní dohodl, že dlužnou částku bude splácet ve splátkách po , částka, měsíčně. V současné době je nezaměstnaný, má exekuce a situaci bude muset řešit přes Charitu, přes kterou řeší i bydlení. Půjčoval si kvůli bydlení, vytloukal klín klínem. Ještě, než strany vůbec přistoupily k uzavření soudního smíru, sdělil jim soud, že při schvalování soudního smíru uzavřeného mezi účastníky ohledně nároků ze spotřebitelského úvěru, je soud povinen zkoumat, zda žalobkyně při uzavírání smíru vůči spotřebiteli nejedná nepoctivě, tedy v rozporu s § 6 a § 433 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, za což je možno považovat i situaci, kdy se žalobkyně zjevně uzavřením soudního smíru se spotřebitelem snaží obejít následky porušení zákonné povinnosti zkoumatúvěruschopnostspotřebitele dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V daném případě se jedná o nárok ze spotřebitelského úvěru a smír nelze schválit bez posouzení platnosti sjednaného úvěru, včetně posouzení úvěruschopnosti žalovaného, k čemuž je soud vázán ex offo i při schválení smíru. Po tomto sdělení účastníci od záměru uzavřít soudní smír ustoupili.4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi obchodní korporací , právnická osoba, . a žalovaným byla v návrhu označená smlouva uzavřena, částka , částka, žalovanému v hotovosti předána (smlouva), žalovaný uhradil částku v celkové výši , částka, (transakční historie) a žalovaná pohledávka na žalobkyni postoupena (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané žádost o úvěr vyplněno, že žalovaný je zaměstnaný a jeho měsíční příjem činí , částka, , což původní věřitel ověřil dohodou o změně pracovní smlouvy a printscreeny mobilního bankovnictví za měsíce březen 2023 až květen 2023, podle kterých žalovaný za dané období obdržel mzdu v průměrné výši , částka, . Celkové měsíční výdaje žalovaného byly v žádosti o úvěr uvedeny částkou , částka, , a to , částka, na bydlení, energie, , částka, na dopravu, jídlo, osobní náklady a , částka, spoření, pojištění. Žalovaný dále uvedl, že bydlí u známých, je svobodný a u počtu vyživovaných osob je uvedeno 0. Žalobkyně uvedla, že poskytnuté údaje od žalovaného její právní předchůdce ověřil z dohody o změně pracovní smlouvy, výpisů z bankovního účtu a čestného prohlášení k bydlení. Výpis z bankovního účtu žalobkyně nepředložila. Neprokázala tedy, že její právní předchůdce ověřil výdaje žalovaného. V kartě zákazníka nebyly rovněž uvedeny žádné listiny, z nichž by bylo možné posoudit míru zadlužení žalovaného.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).12. Jak bylo uvedeno v bodu 6 rozsudku, žalobkyně nepředložila výpis z bankovního účtu žalovaného, případně jiné důkazy, z nichž by vyplývaly výdaje žalovaného uvedené v kartě zákazníka. Míra jeho zadlužení nebyla prověřena vůbec, neboť v kartě zákazníka nebyl uveden žádný důkaz, z něhož by informace k zadlužení žalovaného mohly vyplývat.13. Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž by byly ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované