10 C 316/2025-43 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne , datum, a jejím doplněním ze dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, neboť se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále také jako „smlouva“), na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do , částka, s možností postupného čerpání, který se žalovaný zavázal žalobkyni splatit společně s příslušenstvím sjednaným ve smlouvě v pravidelných denních splátkách. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši , částka, , poplatků v celkové výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a částky , částka, představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku úvěru v každém kalendářním dni od , datum, do , datum, .2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. a v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.3. Z předložených listinných důkazů soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalobkyně a žalovaný si dne , datum, ujednali smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to prostřednictvím internetových stránek žalobkyně , Anonymizováno, . Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše , částka, jako spotřebitelský úvěr, který lze čerpat postupně i opakovaně, a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. VI. a VII. smlouvy, a to v pravidelných denních splátkách (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , všeobecné obchodní podmínky, informace pro spotřebitele, předpis denních splátek)., právnická osoba, řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, byla od žalobkyně dne , datum, připsána částka ve výši , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, ; celkem částka , částka, (přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, ).5. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřila podle interní metodiky schválené ČNB, kdy nejprve nahlédla do databází vedených spol. CNCB – Czech Non-Banking , právnická osoba, , která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále nahlédla do insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že žalovaný byl schopen své závazky splácet, nebyl veden v insolvenčním rejstříku ani v evidenci exekucí. Vycházela také z informací získaných od žalovaného co se týká počtu členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem (3), počtu členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem (3), pravidelných měsíčních výdajů (, částka, ) a čistých měsíčních příjmů (, částka, ); ověřená výše měsíčního příjmu žalovaného činila , částka, , načež žalobkyně dospěla k závěru, že tento jeho příjem umožňuje bezproblémové splácení úvěru (výpis o posouzení úvěruschopnosti)6. Žalovaný na svůj dluh vůči žalobkyni uhradil celkem částku , částka, (nezpochybněné tvrzení žalobkyně, když splnění dluhu tvrdí a prokazuje dlužník).7. Dopisem ze dne , datum, právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky , částka, do tří dnů s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (výzva k plnění před podáním žaloby ze dne , datum, , potvrzení o podání zásilky).8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.14. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou o úvěru ze dne , datum, vázány, má soud za to, že smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně řádným způsobem úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neposoudila.15. Žalobkyně sice tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného prověřila, nicméně nepředložila jediný důkaz o tom, že by příjmy a výdaje žalovaného či míru jeho zadlužení zkoumala řádně. Žalobkyně uvedla, že si ověřila výši příjmu žalovaného, nesdělila však, jakým konkrétním způsobem tak učinila. Nezabývala se ani skutečnými výdaji žalovaného na bydlení, případně dalšími nutnými výdaji žalovaného či jeho závazky. Vzhledem k tomu, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného pracovala pouze s tvrzeními žalovaného, které si žádným způsobem neověřila, kdy pouze měla provést lustrace v dostupných registrech dlužníků, přičemž ani v tomto směru soudu neposkytla důkazy k prokázání svých tvrzení, nelze než uzavřít, že žalobkyně nejednala s odbornou péčí, jak vyžaduje § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť posouzení úvěruschopnosti žalovaného proběhlo víceméně formálně, aniž by byla patrná snaha o posouzení reálné situace žalovaného a jeho reálné možnosti úvěr splácet.16. K výpisu z běžného účtu žalované za období od , datum, do , datum, pořízeného žalobkyní automatizovaným systémem Kontomatik, který žalobkyně předložila, soud uvádí, že tento nelze považovat za důkaz prokazující řádné ověření schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, neboť z tohoto je zcela evidentní, že kromě výše příjmu žalovaného v podobě sirotčího důchodu ve výši , částka, měsíčně žalovaný v tomto období čerpal další úvěrové produkty (např. od společnosti , právnická osoba, či , právnická osoba, ) a byl pravidelných tipujícím v sázkových kancelářích (, Anonymizováno, .s., , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , Anonymizováno, ), jejichž existencí se žalobkyně vůbec nezajímala. Žádný jiný důkaz, který by osvědčil řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně nepředložila.17. Soudu tak nezbylo než uzavřít, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného nezkoumala řádně, tedy postupovala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.18. S účinností od , datum, stanoví § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci se tak jedná, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.19. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z n